Poslanci schválili smlouvu o přistoupení Severní Makedonie k NATO

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 9. 2019 12:28
Přistoupení Severní Makedonie k Severoatlantické alianci schválila česká Poslanecká sněmovna. Pro hlasovalo 124 ze 148 přítomných poslanců. Část jednání dolní komory sledovala z galerie také severomakedonská delegace v čele s premiérem Zoranem Zaevem. Senát souhlasil s ratifikací protokolu o přistoupení balkánské země k NATO už v polovině června.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci. Dosud tak učinilo podle ministra zahraničí Tomáše Petříka (ČSSD) 21 národních parlamentů.

Pro ratifikaci smlouvy hlasovalo 124 ze 148 přítomných poslanců. Proti bylo osm komunistických členů dolní komory, poslanci SPD se hlasování zdrželi.

Právě poslanci hnutí Tomia Okamury v debatě vstup Severní Makedonie do NATO zpochybňovali. "Nejsem pro, aby se NATO rozšiřovalo o nestabilní státy, které na to nemají vojensky ani politicky," uvedl Radovan Vích (SPD). Jeho kolega z hnutí Jiří Kobza vyzdvihl boj balkánského státu proti nelegální migraci. "Máme a musíme Severní Makedonii pomáhat. Otázkou je, jestli pomocí bude podpora vstupu do NATO. O tom máme pochyby," řekl.

Petříček zdůraznil, že vstup Severní Makedonie do NATO je potvrzení politiky otevřených dveří aliance a jde podle něho o správný krok, který přispěje k posílení stability a bezpečnosti. "Nejde jen o vojenské posílení, ale i o posílení stability v regionu," přidala se v podpoře ratifikace protokolu Jana Černochová (ODS). Helena Langšádlová (TOP 09) poukázala na to, že Severní Makedonie je nyní stabilní.

Makedonie usilovala o členství v NATO řadu let. Kvůli sporu o název země s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu. Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Francie hlásí první výskyt koronaviru v Evropě, má dva nakažené

Ve Francii se objevily dva případy nákazy novým koronavirem, který byl zaznamenán na konci loňského roku v Číně a jemuž podlehlo již nejméně 26 lidí. Jedná se o první výskyt viru v Evropě. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví, které informaci potvrdilo, se zřejmě budou objevovat i další případy.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy