Praha - Přednostní místo pro děti ve školce a ve škole, pro seniory v domově důchodců, sociální zabezpečení v případě, že se člověk nezaviněně octne v nouzi, též právo na účast v místním referendu. A zároveň právo na hřbitovní místo a na připojení k vodovodu a ke kanalizaci. Pokud by obyvatelé obce získali "domovskou příslušnost", čekala by na ně celá řada výhod.
S návrhem na uzákonění institutu domovské příslušnosti, který by měl být jakousi vyšší formou nynějšího trvalého bydliště, přichází hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
Jeho předseda Petr Gazdík pro Aktuálně.cz podotýká, že trvalé bydliště má dnes jen čistě evidenční charakter a lidé nezřídka žijí jinde, než před úřady uvádějí. To pak některé obce, kde je větší počet nehlášených lidí, poškozuje, jelikož stát peníze z daní rozděluje právě podle počtu trvale žijících obyvatel. Nehlášený člověk pro obec nepředstavuje žádný finanční přínos, jen náklad.
Po vzoru Švýcarska
Gazdíkovi Starostové věří, že se tento návrh objeví ve společném programu s KDU-ČSL, který právě teď obě politická uskupení dolaďují a začala po kapitolách zveřejňovat. "Pro nás je to jedna z priorit. Domovská příslušnost by měla napomoci ke spravedlivějšímu rozdělování peněz, ale hlavně počítáme s tím, že se prohloubí vztah mezi občanem a jeho obcí," uvádí Gazdík. Doufá především, že se na toto téma rozproudí celospolečenská diskuse.
Starostové vycházejí z praxe, která v českých zemích existovala od dob rakouského mocnářství do nástupu komunistů. Tehdy se ale mluvilo o domovském právu, nikoliv o příslušnosti. Obdobný princip dodnes funguje ve Švýcarsku. "Domovské právo by příliš evokovalo obnovování institutů rakouského práva. Proto jsme toto označení opustili, ale hlavní cíl zůstává stejný," vysvětluje europoslanec za STAN Stanislav Polčák, který už připravil věcný návrh zákona.
"Potřebujeme odstupňovat vztah občanů k obci od toho nejméně propojeného vztahu, což je obdoba někdejšího přechodného bydliště, po jakousi korunu, což by měla být právě domovská příslušnost," poukazuje Polčák.
Kdo má podle STAN mít domovskou příslušnost
- Podle plánů hnutí STAN by domovskou příslušnost bylo možné primárně získat narozením (od rodičů s již existující domovskou příslušností).
- Také tak, že se člověk do obce přistěhuje a minimálně dva roky v ní bude mít legální pobyt (ve vlastním domě či bytě, na základě nájemní či podnájemní smlouvy). O domovskou příslušnost by si musel požádat.
- Na získání domovské příslušnosti by při splnění zákonem stanovených podmínek existoval právní nárok, přičemž rozhodnutí obce v této věci by bylo soudně přezkoumatelné.
- Trvalé bydliště by mělo zůstat zachováno, ale jeho význam by byl jen čistě evidenční (především pro komunikaci s úřady).
Tomuto odstupňování by mělo odpovídat i rozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní. STAN navrhuje i systém refundací, jimiž by si obce mezi sebou vzájemně vyrovnávaly užívání obecních zařízení lidmi bez domovské příslušnosti.
Klidně i syrský uprchlík
Gazdík i Polčák odmítají, že by o přiznání domovské příslušnosti mohla rozhodovat libovůle zastupitelů. Zdůrazňují, že na získání by měl existovat právní nárok, a pokud člověk splní zákonné podmínky a o domovskou příslušnost si požádá, musí ji získat. Každá obec by si ale sama určila, jaké "bonusy" pro občany bude domovská příslušnost skýtat.
Oba politici vylučují, že by institut byl namířen proti "nepřizpůsobivému obyvatelstvu", jak už v minulosti směřovaly návrhy některých politiků z pravého okraje politického spektra. Na druhou stranu připouštějí, že by obce takto mohly obyvatele sociálně vyloučených lokalit "motivovat", aby usilovali o zlepšení svého postavení. Gazdík nicméně nevidí důvod, proč by domovskou příslušnost nemohl získat třeba i syrský uprchlík, pokud během let splní zákonné nároky.
Obnovu domovského práva podporuje i Svaz měst a obcí. "Je to jedna z našich priorit pro příští dvouleté období, jak kvůli spravedlivějšímu rozdělování peněz, tak i kvůli tomu, aby se prohloubil vztah občana k obci," říká šéf svazu František Lukl, jinak též starosta Kyjova na Hodonínsku a někdejší ministr pro místní rozvoj.
Od referenda po místní volby
Podpora dalších politických stran je ale nejistá. "Jsem k tomu mírně skeptický. Zní to sice lákavě, ale se stávajícím právním řádem je to zatím dost nesourodé," míní místopředseda ODS Martin Kupka, který je od roku 2010 starostou obce Líbeznice nedaleko Prahy.
Zatím není známo, jaký pohled na tento návrh, jenž by měl i výrazné dopady do daňové oblasti, má ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ten sám přitom už mnoho let bydlí v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku, ač oficiální trvalé bydliště uvádí v Praze. Pro Aktuálně.cz nedávno řekl, že v tom nevidí žádný problém.
O opětovném uzákonění domovského práva uvažovali Starostové již před minulými volbami. Do společného programu s TOP 09 se tento bod ale nakonec nedostal. Neoficiální informace hovoří o tom, že "topka" v tomto modelu spatřovala relikt 19. století.
Velmi citlivým bodem je navrhované přenesení rozhodování o některých sociálních dávkách ze státu, jenž si za minulého režimu v této oblasti uzurpoval monopol, na obce. "Jde o ty dávky, které jsou vázány na znalost místních poměrů, například dávky na bydlení. My si myslíme, že obce dokážou daleko lépe než státní úředník v třicet kilometrů vzdáleném městě posoudit sociální situaci místních lidí," domnívá se Gazdík.
Přičemž ale přiznává, že zdaleka ne všichni starostové myšlenku STAN podporují, jelikož převzetí sociální agendy by také představovalo práci navíc, která nemusí být státem řádně zaplacena.
Gazdík, bývalý dlouholetý starosta a nadále člen zastupitelstva obce Suchá Loz na Zlínsku, by si přál, aby s obyvateli "své" vesnice, kterým by náležela domovská příslušnost, mohli řešit otázky ohledně budoucnosti obce. "Bylo by určitě užitečné a správné, kdyby právě v některých zásadních věcech u nás hlasovali lidé s domovskou příslušností elektronicky v místním referendu," popisuje svou vizi šéf STAN.
K diskusi dávají Starostové a nezávislí dokonce návrh, že by od domovské příslušnosti bylo odvozeno i právo volit v komunálních volbách.
