reklama
 
 

Budoucí ministr žije jinde, než kde platí daně. Obce řeší, jak přimět obyvatele, aby změnili adresy

20. 5. 2017
Kandidát na ministra financí Ivan Pilný (ANO) patří k tisícům lidí, kteří vykazují trvalé bydliště jinde, než skutečně žijí. Pilný tím ochuzuje rozpočet své vlastní obce o zhruba 10 tisíc korun ročně. On sám v tom žádný problém nevidí, jiní politici ano.

Praha - Šéf sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný, který by se měl stát novým ministrem financí, už řadu let žije v rodinném domě v obci Nová Ves pod Pleší na Příbramsku. Přestože podle údajů v katastru nemovitostí uběhlo od kolaudace objektu už téměř 18 let, v obci hlášen dodnes není. Oficiálně totiž žije stejně jako jeho manželka na staré adrese, tedy v pražském bytě. 

Pilného případ v Česku zdaleka není výjimečný. Týká se to v prvé řadě středních Čech, kam přesídlily po roce 2000, kdy se rozjel trh hypoték, desítky tisíc lidí. Trvalé bydliště si ale mnozí z nejrůznějších důvodů ponechali na staré adrese, a proto peníze za ně dostávají původní města a obce.

Není výjimkou, že bohatý podnikatel s luxusní vilou oficiálně žije v paneláku. Někdo si na změnu pouze nenašel čas, jinému to nepřipadá důležité, další tak činí kvůli větší anonymitě a třeba bezpečí rodiny. Roli sehrává i dostupnost úřadů. Někteří se nepravdivými údaji o bydlišti chrání i před exekutory či berními úředníky.

Jaký byl důvod u Ivana Pilného, není známo. On sám to sdělovat nechce a nechápe, proč má někdo potřebu to řešit. "Nezlobte se, ale k tomu se já nebudu vyjadřovat. Podle mě to není žádný problém. Ani starosta Nové Vsi pod Pleší, který je můj kamarád, mě nikdy neupozornil, že by to mohl být problém," reagoval Pilný na dotaz Aktuálně.cz a hovor rozzlobeně ukončil.

Podle údajů v katastru i v Pilného majetkovém přiznání má bývalý ředitel české pobočky Microsoftu v Nové Vsi dva domy s číslem popisným a tenisový kurt.

Výzva k sounáležitosti

Pro malé obce, jako je Nová Ves pod Pleší (zhruba tisíc obyvatel, rozpočet 16 milionů), nicméně jeden nepřihlášený člověk znamená roční ztrátu kolem deseti tisíc korun. Když jde o čtyřčlennou rodinu, je to kolem čtyřiceti tisíc. V řadě obcí se přitom podobný problém týká až stovek lidí.

"Oni si to často ani neuvědomují, ale pro rozdělování peněz mezi obce je počet trvale hlášených obyvatel naprosto klíčový parametr," upozorňuje poslanec Petr Gazdík, dříve starosta moravské obce Suchá Loz, nyní předseda hnutí Starostové a nezávislí, které jde do voleb s KDU-ČSL. Pro ně je toto téma poměrně zásadní, stejně jako celé rozpočtové určení daní.

"I ti, co v té vesnici nahlášeni nejsou, přece využívají veřejné osvětlení, místní komunikace, chodníky, zeleň, školy, školky," poukazuje Gazdík na náklady obcí a vyzývá k větší sounáležitosti.

Podobný pohled na věc má i Martin Kupka, místopředseda ODS, náměstek středočeského hejtmana a zároveň starosta obce Líbeznice v okrese Praha-východ. "To, co dělá pan Pilný, není jistě žádný podvod, ale obcím to způsobuje nemalé škody. Myslím, že by si toho budoucí ministr financí mohl být vědom," podotýká Kupka. Jak dodává, v Líbeznicích se už několik let snaží přesvědčit nové obyvatele, aby si trvalé bydliště přeregistrovali, a pomohli tak obecnímu rozpočtu i zlepšování života v obci.

"Jsem rád, že v poslední době se nám to opravdu daří," doplňuje Kupka, ale stále prý asi 150 až 200 lidí trvalý pobyt nepřepsalo. Obec nyní vykazuje asi 2600 obyvatel.

Jan Havelka, starosta Nové Vsi pod Pleší, v níž Pilný žije, je ale v tomto směru daleko shovívavější. Připouští, že i oni mají finanční ztráty, ale peníze podle něj nejsou všechno. "Někdy ti lidé sice nemají u nás bydliště, ale pomáhají obci jiným způsobem, třeba se podílejí na pořádání různých akcí," zmiňuje jiný pohled.

autor: Jiří Pšenička | 20. 5. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama