Praha - Na Praze 6 se opět rozhořel spor o osud kontroverzního pomníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který se na konci války podílel na osvobozování Prahy.
Dosluhující poslankyně Marta Semelová (KSČM) obvinila starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09), že navrhuje přesun sochy do prostor velvyslanectví Ruské federace. Podle Semelové jde o "neomluvitelnou urážku všech padlých rudoarmějců". Své informace čerpá z neveřejné korespondence starosty a ruského velvyslanectví. Jak se k ní dostala, nechtěla Semelová prozradit.
Starosta Kolář přiznal, že dopis na ruské velvyslanectví opravdu poslal. "Ano, oslovili jsme je, protože dlouhodobou ambicí Prahy 6 je celý prostor náměstí Interbrigády revitalizovat," reagoval na dotaz Aktuálně.cz Kolář.
"Rada městské části namísto odstranění pomníku schválila návrh na osazení piedestalu cedulemi v českém, ruském a anglickém jazyce, které kolemjdoucím přiblíží osobu maršála Koněva," popisuje starosta v dopise ústupek, ke kterému se městská část odhodlala v reakci na žádost veřejnosti o úplně odstranění kontroverzního pomníku.
"V textu, který byl zpracován předními českými odborníky na vojenskou historii, je ve stručnosti nastíněn životopis maršála Koněva, aby byla tato historická osobnost veřejnosti představena se všemi svými klady i zápory," píše se dále v dopise pro velvyslance, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
O přemístění sochy nejde
Kolář ale popírá, že by šlo primárně o přesunutí sochy. "Přesunutí na pozemek velvyslanectví je pouze krajní řešení, které jsem panu velvyslanci navrhl především jako reakci na dlouhodobé snahy některých zájmových skupin rekonstrukci bránit," vysvětluje starosta Prahy 6 a dodává, že by tak velvyslanectví mohlo zabránit častým útokům vandalů.
Podle Koláře je alarmující, že Marta Semelová disponuje korespondencí starosty a velvyslance. "KSČM tímto dokázala, že je jasnou pátou kolonou Kremlu," uzavírá Kolář.
Podle exposlankyně Marty Semelové je dopis ruskému velvyslanci skandální. "Je to hrubou a neomluvitelnou urážkou všech padlých rudoarmějců, kteří obětovali své životy za mír, svobodu a za to, abychom my mohli žít," píše Semelová v prohlášení.
Semelová Aktuálně.cz potvrdila, že dopis viděla, ale jak se k němu dostala, nesdělila. "Pan starosta by se měl starat o řešení problémů Prahy 6 a neměl by se snažit falšovat historii," řekla Semelová.
Kdo je Ivan Stěpanovič Koněv?
"Významný vojevůdce maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu a hrdina Československé socialistické republiky, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením," píše se na pomníku Koněva v Bubenči.
Aktivita Prahy 6 se nelíbí ani ruskému velvyslanectví. "Návrhy pana starosty pokládáme za nepřípustné. Zásluhy maršála Koněva při osvobozování Československa jsou nepopiratelné. Vycházíme z toho, že tato fakta jsou oficiálně uznána českou stranou. Iniciativa vedení městské části Prahy 6 vytváří umělou překážku v rusko-české spolupráci ve vojenské a memoriální sféře, může negativně ovlivnit celý komplex bilaterálních vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou," reagoval na dotaz Aktuálně.cz mluvčí velvyslanectví Ruské federace Alexej Kolmakov. Velvyslanectví se již obrátilo na ministerstvo zahraničních věcí s žádostí o urovnání této otázky.
Kolmakov v reakci také naznačil, že celá kauza by mohla mít negativní vliv na "úsilí o zvěčnění památky československých legionářů na území Ruské federace".
Ministerstvo nemá zprávy o tom, že by je velvyslanectví kontaktovalo. "My o této žádosti Ruské federace nemáme žádné informace," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Velká bitva o osud sochy se vedla naposledy v roce 2015, kdy se slavilo 70 let od ukončení druhé světové války. Aktivisté radnici žádali o úplné odstranění pomníku kontroverzního maršála. Praha 6 však rozhodla, že pomník zůstane, ale bude k němu pořízena vysvětlující tabulka s informacemi o Koněvově životě.
Maršál Ivan Stěpanovič Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. V roce 1956 vedl krvavé potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou. Koněv také působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi.
