Série nehod začala pádem stroje jugoslávské společnosti JAT. Letoun mířící ze Stockholmu do Bělehradu se zřítil 26. ledna 1972 v severních Čechách, zahynulo sedmadvacet lidí.
Rok nato - 19. února 1973 - se na ruzyňském letišti v Praze převrátil a vznítil Tupolev Tu-154 sovětské (dnes ruské) společnosti Aeroflot. Uhořelo šestašedesát lidí.
Černou sérii završila 31. října 1975 nehoda jugoslávské společnosti Inex Adria. Její letoun se zřítil v pražské čtvrti Suchdol, havárii nepřežilo devětasedmdesát osob.
Zatímco příběhy obou jugoslávských letadel jsou známé a popsané, tragédie Aeroflotu jako by zůstala utajená a zapomenutá. Bylo tomu tak od počátku. Československá média už v době nehody informovala o události velmi omezeně, do televizního vysílání se zpráva vůbec nedostala. Tragédie letu číslo 141, který přepravoval sto lidí včetně posádky, zůstala oficiálně nevysvětlená, protože vyšetřovací komise nezveřejnila žádnou příčinu neštěstí.
Tupolev Tu-154 letěl z moskevského letiště Šeremeťjevo do Prahy v polovině února roku 1973 za dobrého, slunečného počasí. Letoun byl nový a do té doby neměl žádné problémy. Ty ale nastaly ve chvíli, kdy se stroj přiblížil k ruzyňské přistávací ploše. Náhle se naklonil přední částí dolů a prudce klesal. Kapitán nařídil přitažení řídící páky a zvýšit výkon motorů, ale nepomohlo to. Tupolev prudce narazil do země zhruba 400 metrů před začátkem přistávací plochy.
Seriál Aktuálně.cz Neobjasněné letecké nehody
Seriál Aktuálně.cz Neobjasněné letecké nehody mapoval letecké nehody a katastrofy, které nedokázal nikdo uspokojivě vysvětlit a zůstávají úplně nebo z velké části neobjasněné. Publikované díly najdete níže.
- Přišli k boeingu a odstartovali, pak navždy zmizeli. 20 let od velké záhady letectví
- "Spoléhám se na Boha," opakoval pilot. Proč letoun EgyptAiru spadl, je dodnes záhadou
- Dobrou noc, řekl kapitán a zmizel s letadlem. Obnovte pátrání, žádají příbuzní obětí
- Bulharský letoun se zřítil v plné rychlosti, mlčení úřadů zažehlo divoké konspirace
- Pádu maďarského letadla předcházel podivný výpadek proudu a náklad neoznačených beden
- Požár letadla Aeroflotu v Praze a smrt 66 lidí režim tajil. Ze spisu mizely důkazy
Náraz urazil jedno křídlo, trup letadla se převrátil. Většina pasažérů by patrně přežila, kdyby z nádrže nevyteklo palivo, od kterého se poškozený stroj vznítil. Zemřelo přes šest desítek lidí. Hasiči dorazili k místu dvě minuty po nárazu, k pasažérům se ale nestihli dostat včas. Přežili spíš ti, kteří seděli v přední části letadla.
Na palubě původně měla cestovat také známá česká zpěvačka Eva Pilarová, která se vracela z koncertů na Kubě. Na poslední chvíli ale odložila odlet z Havany do Moskvy. Uhořela však většina členů její kapely.
Podivná rozhodnutí
Kapitán a posádka přežili, a mohli tak vypovídat, pátrání po příčinách nehody ale provázela podivná rozhodnutí. Vyšetřovací komise byly dvě - československá a sovětská. Experti přišli na to, že zřejmě nefungoval výškový stabilizátor. Sověti proto nařídili zákaz letů všech Tu-154, než se zjistí, co přesně se stalo. Stroje pak doznaly konstrukčních změn, jejichž cílem bylo zjednodušit úkony během přistávání.
Pozoruhodné je, že z československého vyšetřovacího spisu, uloženého v Úřadu pro civilní letectví, zmizely fotografie z místa nehody a záznam hovorů z pilotní kabiny přepsaný z černých skříněk.
Obyvatelé Československa nehodu na Ruzyni sotva zaznamenali. V Rudém právu, deníku komunistické strany, se objevila druhý den 20. února šedesátiřádková zpráva. Nezmiňovala se ale, že letadlo shořelo. V té době většina deníků v podobných situacích jen přebírala zprávy tiskové agentury ČTK, které podléhaly přísné cenzuře. Od invaze vojsk států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ještě neuplynulo ani pět let a do médií se nesmělo dostat nic, co by naznačovalo kritiku Sovětského svazu.
Havárie upadla v zapomnění
Rozdílnému rozsahu v informování o haváriích jugoslávských letadel a sovětského Aeroflotu v sedmdesátých letech se věnovala ve své diplomové práci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Tereza Šírová. Zatímco o pádu JAT v roce 1972 československá média přinášela i detaily, svědectví a zprávy z vyšetřování, o Aeroflotu o rok později se jen letmo zmínily. Nehoda sovětského letadla přitom byla co do počtu obětí tragičtější.
"Hlavní příčinou byl zřejmě fakt, že šlo o naprosto nové letadlo sovětské výroby a sovětskou leteckou společnost. Nejspíš ani není náhoda, že se o nehodě přestalo informovat po příjezdu sovětských vyšetřovatelů do Prahy. Po jejich příjezdu bylo na případ zřejmě uvaleno informační embargo, aby se utajovala pravděpodobná příčina nehody: konstrukční nedostatek moderního sovětského letadla a chyba sovětské posádky," píše Šírová.
Vyšetřovací komise závěry ani příčinu neštěstí nikdy nezveřejnily, časem havárie upadla v zapomnění. Zatímco pád jugoslávského letounu na Suchdole se dostal například do televizního seriálu Sanitka, natočeného ještě před pádem komunismu v roce 1989, kolem požáru Aeroflotu panovalo ticho. "Selhání sovětských konstruktérů a pilotů se v té době chápalo jako zapovězená kritika Sovětského svazu," uvádí Šírová.
