Povinné uprchlické kvóty už jednou selhaly, nebudou fungovat, tvrdí analýza vnitra

ČTK ČTK
21. 9. 2015 15:57
Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu, ve které uvádí, že v návrhu na povinné uprchlické kvóty nalezlo tři nejasnosti. Současný návrh vychází z modelu, který EU využilo při maltské krizi v roce 2009. Uprchlíci tehdy odmítli do některých zemí odjet, což by se mohlo opakovat. Ministerstvo dále neví, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Také není jasné, jak zajistit, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Česko v pondělí analýzu zaslalo lucemburské straně, která nyní předsedá Unii.
Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Systém povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků už jednou selhal při migrační krizi na Maltě před šesti lety. EU by měla spíše uprchlíkům poskytovat dočasnou ochranu. Uvádí to analýza ministerstva vnitra, podle jejíchž výsledků jsou povinné kvóty pro přijímání uprchlíků zřejmě nezákonné. České ministerstvo vnitra v pondělí dokument zaslalo lucemburské straně, která nyní předsedá Unii.

Podle analýzy jsou v návrhu na povinné uprchlické kvóty tři nejasnosti. Současný návrh vychází z modelu, kterým se EU pokoušela řešit maltskou krizi a který podle vnitra selhal.

"Je zcela nejasné, proč dnes EU znovu vychází z tohoto neúspěšného řešení a proč nevyužívá alternativního institutu tzv. dočasné ochrany, jenž se pro řešení masové migrace jeví jako daleko vhodnější," uvedlo vnitro.

Projektu řešení maltské krize Eurema z roku 2009 se mělo účastnit asi 15 zemí EU, které nabídly ujmout se celkem asi 600 uprchlíků. Do některých zemí, jako například na Slovensko, do Rumunska nebo Maďarska ale uprchlíci odmítli odjet. Uprchlíky (asi 480 lidí) nakonec na své území přijala zhruba desítka zemí.

Podle analýzy ministerstva vnitra také není jasné, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Zároveň není zřejmé, jak se zajistí, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Analýza také tvrdí, že není vyřešeno, jestli nedobrovolné umístění uprchlíků není v rozporu s evropskou listinou práv a svobod.

Je možné kvóty odmítnout?

Podle dokumentu dál není jasné, zda mohou státy EU návrh na povinné kvóty odmítnout prostřednictvím národních parlamentů. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce analýzu předat ministru zahraničí předsednického Lucemburska Jeanu Asselbornovi, s nímž bude v Praze jednat.

České ministerstvo vnitra dokument vypracovalo před úterní schůzkou ministrů vnitra EU, na niž naváže středeční summit. Agentura Reuters a blog listu Financial Times v neděli přinesly informaci, že návrh pro ministerskou schůzku už počítá s principem dobrovolnosti.

Podle dostupných informací jsou ale stále ve hře všechny varianty a návrh pro úterní schůzku ministrů vnitra se stále připravuje. Větší jasno by do věci měla přinést odpolední schůzka ministrů zahraničí visegrádské čtyřky se šéfem lucemburské diplomacie v Praze.

"Ano, ozývají se i takové hlasy," komentoval zprávu zahraničních médií Zaorálek. Cílem aktuálních jednání v Praze i Bruselu je z českého pohledu nalezení mechanismu pro řešení krize a dobrovolné rozhodování zemí o počtu uprchlíků, které přijmou.

Debata o možném navýšení počtu migrantů, které Praha přijme, je podle ministra zbytečná, dokud se nepodaří zlepšit situaci na hranicích Schengenu.

Česko dlouhodobě odmítá plán Evropské komise na povinné mimořádné přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl ze tří unijních zemí, které čelí největšímu náporu migrantů. Česko navrhuje hlavně lepší kontrolu unijní hranice, a tím lepší regulaci přílivu uprchlíků.

"Důležité je řešit příčiny migrační krize, nikoliv pouze její následky. Jsme připraveni aktivně pomáhat, a to zejména v těch místech světa, kde konflikty a problémy vznikají. Penězi, projekty i osobním nasazením," uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.

 

Právě se děje

Další zprávy