Podmínky v uprchlických táborech jsou nelidské, udělejte s tím něco, vyzývají vládu neziskovky

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
16. 9. 2015 15:36
Nevládní organizace i dobrovolníci pomáhající uprchlíkům vyzývají vládu, aby se domluvila na společném postupu, jak zlepšit podmínky v detenčních táborech. Popisují nedůstojné a ponižující zacházení a špatnou stravu. Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka české postupy odporují mezinárodnímu právu.
Detenční zařízení ve Vyšních Lhotách
Detenční zařízení ve Vyšních Lhotách | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Nevládní organizace vyzývají vládu, aby zlepšila podmínky v uprchlických táborech. Ministerstvo vnitra, spravedlnosti, školství a práce by se podle nich měla dohodnout na společném postupu.

Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka české postupy odporují mezinárodnímu právu. Jeho neziskovka do detenčních zařízení v Bělé, ve Vyšních Lhotách a v Zastávce u Brna pravidelně jezdí. "To, co jsme tam zatím viděli, nás šokovalo," řekl Rozumek s tím, že v Bělé viděl bosé děti sbírat jídlo ze země.

"Přivezli jsme koláče, na které se tak vrhly, že potom sbíraly i drobky ze země. To je zážitek, který bych nikomu nepřál," řekl. Podle něj je tábor v Bělé zařízením "zcela vězeňského typu". Všude jsou ostnaté dráty a policisté. "Vůbec jsem nepochopil, proč rodinám s dětmi asistují u výdeje jídla těžkooděnci," podotkl a zkritizoval také odebírání mobilních telefonů.

Problém je v tom, že i když mají přístup k automatům, což ve Vyšních Lhotách také není zcela pravidlem, tak neznají ta čísla. Není jim dovoleno, aby se podívali na svůj mobilní telefon. Nemohou tak ani dát svým příbuzným vědět, že jsou v pořádku.

Podobná svědectví si vyslechla i zastupitelka Prahy 2 Monika Horáková, která pomáhá uprchlíkům na pražském hlavním nádraží. Za dva týdny se k její iniciativě přidaly už dvě stovky dobrovolníků. "Bohužel tato solidární vlna silně zakrývá to, že stát nic nedělá," podotkla Horáková.

Na středeční tiskové konferenci pustila videa s výpověďmi uprchlíků, kteří byli z detence propuštěni. Ti mluvili o špatné stravě a ponižujícím zacházení. Zažili i případy, kdy policie rozdělila rodinu – matku s dětmi nechala v Bělé a otce poslala do Vyšních Lhot.

Uprchlíci navíc musí za pobyt v zařízeních platit 250 korun za den. Na nahrávkách popisovali, že přijeli s 325 eury a odcházeli se 400 korunami, které jim stačily akorát na jízdenku do Prahy.

"Stát vybírá peníze za to, že lidi vystavuje nelidskému zacházení," uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová.

Zástupci neziskového sektoru vydali také desatero problémů s důrazem na práva dětí. Podle něj by děti i jejich rodiny například měly mít nárok na psychologickou i právní pomoc. "V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu," stojí také v desateru.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ve středu uvedl, že by Česká republika měla uprchlíkům pomáhat i bez přijetí povinných kvót na přerozdělení uprchlíků mezi země Evropské unie. Podle něj by Česko mohlo přijmout až 15 tisíc lidí prchajících před válkou. Dodal, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Aktuálně.cz řekl, že o výzvě neziskovek zatím neví. "Ale reagovat na ni budu určitě vstřícně, protože musím říci, že samotného mě podmínky výkonu detence zneklidňují. Přiznám se, že dosud jsem neměl pocit, že bych v rámci svého resortu s tím mohl mnoho učinit, ale pokud zjistím, že tam je nějaký prostor, tak se zapojím velice rád," uvedl.

Pelikán je vedle Dienstbiera zatím jediným členem vlády s vstřícnějším postojem k uprchlíkům. Na rozdíl od oficiálního postoje kabinetu Bohuslava Sobotky například podporuje přijetí povinných kvót. Podmínky v detencích už v minulosti kritizoval.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy