Vlašim - Stádo krav v neděli 13. srpna nocovalo na pastvině v blízkosti sloupu s elektrickým vedením ve Vlašimi. V ranních hodinách si majitel dobytka Pavel Volšický všiml, že u sloupu leží tři telata. Když je šel zkontrolovat, zjistil, že jsou mrtvá.
Podle majitele tu noc nebyla bouřka a bylo dokonce sucho. Nakonec se podle Volšického ukázalo, že incident nejspíše způsobila poštolka - ta při dosedání na dráty svými křídly překlenula vzdálenost mezi vedením a sloupem, což způsobilo výboj, který dobytek usmrtil.
Zaměstnanci farmy se nyní bojí i o svůj život. "Nikdo tam od nás nechce chodit. Znepokojuje nás, že to může zabít i člověka," řekl Volšický.
Skupina ČEZ ale uklidňuje, že její zařízení splňuje všechny bezpečnostní normy a podobné případy jsou vzácné. Člověku pak podle společnosti hrozí mnohem menší riziko než dobytku.
"Jedná se o ojedinělé případy. I když má půda dobré izolační vlastnosti a energii tlumí, může dojít k úrazu elektrickým proudem kvůli krokovému napětí," řekla tisková mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
Krokové napětí vzniká v okamžiku, kdy člověk či zvíře stojí jednou nohou v místě s vyšším potenciálem a druhou nohou v místě s nižším potenciálem. Rozdílu těchto dvou potenciálů je pak vystaveno celé tělo. Čím je krok delší, tím vyšší je riziko vzniku krokového napětí.
Bezpečí jen na frekventovaných místech
Kvůli větší vzdálenosti mezi nohama je riziku vystaven právě dobytek, upozorňuje ČEZ. "Jsou známé případy, že blesk zabil dobytek, ale pastevci se nic nestalo. V tomto případě místo blesku bohužel 'udeřil' pták," dodala Holingerová. Událost v současné době šetří jak ČEZ, po kterém majitelé dobytka žádají odškodnění, tak i policie.
Proud se svezl od drátů k zemi i přesto, že sloup je vyroben z betonu, který je nevodivý. "Energetický výzkum v Brně zjistil, že po určité době beton provlhne a stane se vodivým stejně jako půda v okolí. Proto stožár proud svede až do země," vysvětlil odborný konzultant informačního servisu pro elektrotechniky Michal Kříž.
Podle Kříže mohl proud dobytek zabít i kvůli tomu, že u vedení chyběly "potenciální prahy" minimalizující riziko elektrického probití. Ty se obvykle umisťují jen na frekventovaná místa. "Prahy nejsou samozřejmostí. Kdyby se to udělalo všude, bylo by to bezpečnější, ale hodně drahé. Proto se vyskytují třeba v okolí koupališť a ne na pastvinách a místech, kudy projde houbař jednou za dva roky," vysvětlil Kříž.
Není to poprvé, kdy ČEZ řeší případ zabitých hospodářských zvířat. Před třemi lety elektrický výboj způsobil úhyn pasoucích se koní. Stožár byl podle posudků špatně uzemněný, ČEZ proto musel farmářce zaplatit téměř 140 tisíc korun.
