Ještě před měsícem byl lidovecký poslanec Antonín Tesařík ředitelem Nemocnice TGM Hodonín, ve stejném městě radním i předsedou dozorčí rady Lázní Hodonín. Teď už nemocnici nešéfuje. A nesedí ani v radě města. "Téměř všechny aktivity jsem opustil. Výkon mandátu poslance by neměly provázet souběžné aktivity. Věnovat mu budu veškerý čas," upozorňuje Tesařík, že se může účastnit všech hlasování.
Ponechal si pouze vedení dozorčí rady za symbolickou odměnu, říká, že mu na rozvoji lázní hodně záleží. "Rada se schází dvakrát ročně na několik hodin," uvádí. I tohoto postu je ale připravený se vzdát, pokud by mu začal zabírat víc času.
Jak moc bude vláda Petra Fialy takové poslance potřebovat, se ukázalo v polovině ledna. To když se kabinet rozhodl protlačit sněmovnou návrh na roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona a do programu zařadit co nejrychlejší projednání jeho změn.
Opozice však díky momentální převaze v lavicích prosadila přerušení debaty o něm až do března. Vládní poslanci prohráli první hlasování a o jediný hlas i opakované druhé. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová pak vládě vzkázala: "Vaši poslanci nechodí do práce!"
Zástupci vládních stran, tedy koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, tvrdí, že se poučili a všechna důležitá hlasování si už ohlídají. K tomu ale potřebují mít na místě co nejvíce poslanců.
Dbát o to budou především předsedové jejich stranických klubů. V případě vládních poslanců má největší zodpovědnost Marek Benda. Šéfuje klubu ODS, který je z vládních největší, má 34 členů. Aktuálně.cz řekl, že svým lidem nechává volnost v tom, co kromě sněmovny dělají. V okamžiku hlasování ale vyžaduje, aby byl na místě každý, kdo nemá omluvenku ze závažných důvodů.
"Hlasování je ve sněmovně priorita. Poslance tam mít musíme. Budu chtít, aby tam byli," říká jasně parlamentní veterán, který zasedal už v České národní radě po roce 1989. Od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Vzpomíná také, že sám nikdy poslancování s jinými aktivitami příliš nekombinoval a soustředil se na sněmovnu.
Aktuálně.cz zmapovalo aktivity poslanců a většinu z nich také oslovilo. Mnozí mají kromě práce v dolní parlamentní komoře i další povinnosti, často jsou starosty obcí. Mezi 200 zákonodárci našla redakce 59, kteří jsou souběžně starosty, místostarosty či radními kraje
Vládní poslanci ujišťují, že si hlasování budou hlídat. Někteří dodávají, že vše stíhají i přes nutnost zvládat více profesí najednou. Jiní si ale práce ubrali, aby měli jistotu, že na poslancování budou mít dost času.
"Od 1. ledna už nejsem starostou," prohlašuje například Tomáš Müller ze STAN, donedávna starosta Nové Hradečné na Olomoucku. "Myslím, že se funkce starosty a poslance skloubit dá. Já se chci ale věnovat především poslaneckému mandátu," říká.
Obecní úřad neopustil úplně, stal se neuvolněným místostarostou, což mu zabere mnohem méně času. "Mám 20 let zkušeností. Zájemců, kteří se chtějí věnovat komunální politice v malých obcích, je navíc málo," vysvětluje, proč z vedení obce s osmi stovkami obyvatel neodešel úplně.
Označení uvolněný starosta znamená, že politik je pro výkon funkce uvolněn ze svého zaměstnání a dělá práci starosty na plný úvazek. Neuvolněný starosta naopak funkci vykonává s jinou prací souběžně.
Podobně jako Müller postupovala i jeho kolegyně z klubu STAN Michaela Šebelová. Ta je nyní neuvolněnou starostkou. "Nechtěla jsem rezignovat úplně. Mé zvolení do sněmovny bylo nečekané a na rázné ukončení obecních aktivit jsem nebyla připravená," říká s tím, že svůj čas přizpůsobuje práci poslankyně.
"Minulý týden jsem byla ve sněmovně nonstop. I tento týden jsem se zúčastnila jednání všech výborů i podvýborů, kterých jsem členem. Také příští týden přijedu v pondělí večer a budu až do pátku," hlásila před několika dny.
Zákonodárců, kteří obecní aktivity opouštějí, je víc. Lidovecká poslankyně Marie Jílková rezignovala už v prosinci na funkci uvolněné radní a zastupitelky Brna-středu. Lukáš Vlček (STAN) opustil křeslo náměstka hejtmana kraje Vysočina a odešel i z místa starosty Pacova. Stal se místostarostou, což mu zabírá méně času. Poslanec ODS Jan Bureš skončil jako první náměstek hejtmana Karlovarského kraje a ponechal si post starosty Ostrova nad Ohří.
Nejde ale jen o dělení času mezi sněmovnu a radnice. Někteří poslanci se věnují dalším profesím, které se jim těžko opouštějí. Například lidovec Aleš Dufek je advokátem. Donedávna byl i neuvolněným náměstkem primátora ve Zlíně. Toho se už ale vzdal a omezil i advokátní praxi.
"V první řadě jsem poslanec. Jako advokát se teď snažím nebrat zastoupení klientů u soudů, poskytuji především právní poradenství," vysvětluje. Podle něj je možné stíhat jednání sněmovny, výborů i další práci, má to ale háček. "Druhou činnost nelze vykonávat plnohodnotně, musí to být omezené. Jsme jen lidé a naše energie není neomezená," prohlašuje.
Poslance s více aktivitami ale Dufek chápe. "Zakládá to jejich nezávislost, chystají si prostředí, do kterého se po ukončení mandátu vrátí," uvádí.
Pavel Svoboda z TOP 09 patří k nejzaměstnanějším zákonodárcům. Říká, že si dává pár měsíců na to, aby zjistil, co zvládne a co ne. Ještě nedávno u svého jména uváděl mimo jiné - ředitel Komorní filharmonie Pardubice, ředitel Festivalu F. L. Věka, pedagog na vysoké škole a také varhaník. Dnes už je to jinak. Skončil jako ředitel festivalu, přestal učit a omezil koncertování.
"Samozřejmě jsem musel ubrat, abych se mohl naplno věnovat práci poslance. Mrzí mě to, ale musel jsem omezit koncertování a nahrávání hudby," přiznává a zkouší souběh s vedením filharmonie. "Je to náročné. Funguje to díky týmu ve filharmonii a asistentům ve sněmovně. S kolegy to po několika měsících vyhodnotíme, a pokud to nebude fungovat, režim upravím," popisuje.
Po zvolení poslancem utlumil své aktivity i Karel Smetana z KDU-ČSL, který byl mimo jiné výkonným ředitelem ve společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. "Zůstal jsem jen jako čestný ředitel. Na mé místo nastoupil nový kolega, který se mnou konzultuje strategické kroky. Podotýkám, že to dělám bez jakékoliv odměny," sdělil Smetana, který se chystá skončit i jako člen kontrolního výboru v zastupitelstvu Olomouckého kraje.
Většina vládních poslanců však ve svých vedlejších aktivitách pokračuje. Jsou mezi nimi starostové velkých městských částí v Praze, zástupci větších či menších měst i vesnic. Všichni shodně ujišťují, že hlasování stíhají. Někteří alespoň přešli do neuvolněných funkcí.
"Pokud někdo zastává jen funkci poslance, samo o sobě to neznamená, že ji dělá naplno a pro občany odvádí přínosnou práci," domnívá se zmiňovaná poslankyně Renáta Zajíčková z ODS, která je starostkou Prahy 5. Říká, že nejde jen o organizaci času. "Důležitá je i příprava a dobře sladěný pracovní tým. Do sněmovny to mám deset minut tramvají, to je velká úspora času," říká.
Z městské části Praha 6, schované od sněmovny za areálem Pražského hradu, přijíždí další radniční politici - tamní starosta Ondřej Kolář z TOP 09 a jeho místostarosta Jan Lacina, který je poslancem za STAN. Oba tvrdí, že to zvládají, včetně účasti na hlasování.
"Na radnici bývám každý týden a také tehdy, kdy nemusím být fyzicky ve sněmovně. Ve sněmovně často využívám toho, že se řada radničních jednání vede online, což zvládám ze své sněmovní kanceláře," říká Kolář.
Organizaci času podle něj prospívá, že se práce na obou místech řídí jasnými pravidly. "Přesně víte, kdy máte jaká jednání," tvrdí. V parlamentu ale není možné délku a obsah jednání předvídat, často stačí vystoupení jednoho poslance a program se změní. To se týká i neplánovaných hlasování.
Podobně jako Kolář mluví i Lacina. "Program sněmovny mi s programem na radnici nekoliduje. Ve shodě se starostou Kolářem jsme přesunuli zasedání rady městské části a poslední tři zasedání zastupitelstva na dny, kdy sněmovna nezasedá," vysvětluje.
A připomíná svou docházku. "Účast na hlasování mám 99,5 procenta. Byl jsem na místě i při hlasování o stavebním zákonu," říká s tím, že nevynechává ani jednání sněmovních výborů. "Účast na výborech a podvýborech mám zatím stoprocentní," uvádí.
Lacina i další zákonodárci z radnic chválí své asistenty a spolupracovníky a využívají online komunikaci. "Důležitý je dobrý time management, tým a vysoké nasazení na úkor volného času a rodiny," prohlašuje poslanec STAN Ondřej Lochman, který je od roku 2014 starostou Mnichova Hradiště. "Někteří lidé jdou po práci sportovat, na ryby, na zahradu nebo na pivo. Já chodím na radnici. Starat se o místo, kde jsem se narodil, je pro mě srdcová záležitost," říká.
Při hlasování navíc existuje možnost, kterou mohou poslanci využít. Říká se jí párování a jde o letitou praxi. Když se například poslanec z vládního tábora nemůže z vážného důvodu dostavit, najde si v opozičním táboře jiného, který se hlasování solidárně nezúčastní. Podle zjištění Aktuálně.cz teď kvůli covidu, karanténám či izolaci dochází k párování více než dříve.
Šéf klubu ODS Benda takovou praxi připouští. "Není možné, aby mi odešel poslanec bez toho, aby byl vypárovaný. Vždycky si musí najít pár. Jde o gentlemanskou dohodu, kterou zatím nikdo nezpochybnil. Věřím, že bude platit i nadále," říká. Upozorňuje také na to, že brzy může začít u mnoha hlasování chybět expremiér Babiš, pokud se rozhodne kandidovat na prezidenta a objíždět zemi se svou předvolební kampaní.
Právě předsedkyně opozičního klubu Babišova hnutí ANO má úlohu ještě těžší. Alena Schillerová dohlíží na nejpočetnější poslanecký klub ve sněmovně, má 72 lidí. I mezi nimi je mnoho těch, kteří svůj čas nevěnují jen parlamentu.
Schillerová ale tvrdí, že s jejich docházkou problémy nemá. "Máme tu lékaře, právníky, starosty i primátory. Všichni svůj čas organizují tak, aby mandát vykonávali odpovědně. Sami vědí, že práce poslance je prioritou. Lidé jim dali důvěru, takže by to mělo být přirozené," říká.
Jak je ale patrné ze statistik hlasování, ani její klub nebývá vždy kompletní. "Samozřejmě se stává, že někdo chybí. Jsme velký klub. Rozhodně to ale není systémový problém, který by vyžadoval zvláštní pravidla," prohlašuje bývalá ministryně financí. U stranického předsedy Babiše ukazuje například statistika účast na hlasování jen kolem 20 procent.
Po zkušenosti s prohraným hlasováním o stavebním zákonu vládní poslanci ujišťují, že se nic podobného nebude opakovat. "Určitě si dáme pozor," konstatuje Benda a trvá na tom, že šlo ze strany ANO o podraz. "Byl to od nich vědomý, nebo nevědomý faul. Tvrdili, že se v onen pátek hlasovat nebude," opakuje šéf poslanců ODS, zatímco Schillerová říká, že možnost hlasování nevyloučila a zástupce vládních stran o tom informovala.
Nezvykle vysoký počet vrcholných komunálních politiků zasedá v současné sněmovně. Jsou to starostové, místostarostové, radní, ale také hejtman nebo krajští náměstci. Dohromady tvoří více než třetinu poslanců.
Rozložení sil je přitom těsné. Vládní strany (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti) mají 108 poslanců, opozice (ANO a SPD) má 92. Pokud by vládě při hlasování poslanci kvůli povinnostem na radnicích chyběli, může to znamenat, že kabinet neprosadí své návrhy.
Řada starostů a místostarostů už v obcích přešla do neuvolněných funkcí. Mají tak více času na práci v parlamentu. Neuvolněný starosta vykonává obecní funkci souběžně s jiným zaměstnáním. Uvolněný ji dělá na plný úvazek, tedy je pro ni uvolněný z jiné práce.
U poslanců, kteří sdělili, že na radnicích pracují jako neuvolnění, to Aktuálně.cz uvádí. U dalších to není veřejně známo.
Přehled k 1. únoru 2022, zdroj: Poslanci, kraje a obce