V Senátu přibývá starostů, právníků je málo. Většina senátorů má ještě druhou práci

Radek Bartoníček Jan Kačer Radek Bartoníček, Jan Kačer
1. 12. 2020 6:05
Senát prožívá hvězdné chvíle. Mnozí s napětím sledují, co udělá s kritizovaným daňovým balíčkem, který nedávno schválili poslanci. Podle analýzy Aktuálně.cz bude hrát velkou roli to, že v horní parlamentní komoře zasedá kolem padesáti dřívějších či současných komunálních politiků. V současnosti se z 81 senátorů pohybuje mezi radnicí a Senátem téměř třicítka z nich.
úvodní obrázek

Civilní povolání senátorů


Aktivní politik na úrovni hejtmanů, primátorů, starostů a radních

Martin Červíček (ODS)od roku 2020 hejtman Královéhradeckého kraje (551 647 obyvatel)
Renata Chmelová (za KDU-ČSL, Piráti, DPD a LES )od roku 2018 starostka Městské části Praha 10 (přes 100 tisíc obyvatel)
Raduan Nwelati (ODS)od roku 2008 primátor Mladé Boleslavi (44 740 obyvatel)
Lumír Aschenbrenner (ODS)od roku 1994 starostou Městského obvodu Plzeň 2 - Slovany (přes 35 000 obyvatel)
Josef Bazala (KDU-ČSL)od roku 2006 starosta Starého Města (6 661 obyvatel)
Petr Štěpánek (STAN)od roku 2006 starosta obce Petrovice (1350 obyvatel)
Marek Ošťádal (STAN)od roku 2010 starosta obce Náklo (1154 obyvatel)
Jan Sobotka (STAN)od roku 1994 starosta Vrchlabí (12 340 obyvatel)
Miroslav Plevný (STAN)radní města Cheb (31 977 obyvatel)
Zbyněk Linhart (STAN)od roku 2020 místostarosta Krásní Lípy, předtím starosta (3 471 obyvatel)
Ondřej Feber (ANO)od roku 1990 starostou Stonavy (1864 obyvatel)
Ladislav Chlupáč (ODS)od roku 2002 starosta Litoměřic (23 849 obyvatel)
Tomáš Jirsa (ODS)od roku 1994 starosta Hluboké nad Vltavou (5 419 obyvatel)
Pavel Karpíšek (ODS)od roku 2020 náměstek hejtmanky Plzeňského kraje, od roku 2010 starosta Vejprnic (4 302 obyvatel)
Michal Kortyš (ODS)od roku 2018 člen rady města Litomyšl, do roku 2014 starosta (10 378 obyvatel)
Rostislav Koštial (za ODS)od roku 2006 starosta města Mikulov (7 445 obyvatel)
Tomáš Třetina (TOP09)od roku 2010 starosta Moravského Krumlova (5 715 obyvatel)
Herbert Pavera (TOP 09)od roku 1998 starosta obce Bolatice (4 500 obyvatel)
Jan Tecl (ODS)od roku 2010 starosta Havlíčkova Brodu (23 442 obyvatel)
Michael Canov (Starostové Libereckého kraje)od roku 2002 starosta Chrastavy (6 298 obyvatel)
Jan Horník (STAN)od roku 1990 starosta Božího Daru (250 obyvatel)
Petr Vícha (ČSSD)od roku 1994 starosta Bohumína (20 518 obyvatel)
Jaroslav Větrovský (za ANO)od roku 2006 starosta obce Mladá Vožice (2 705 obyvatel)
Helena Pešatová (STAN)od roku 2010 starostka Frýdlantu nad Ostravicí (9 992 obyvatel)
Hynek Hanza (ODS)od roku 2018 primátor Teplic (49 731 obyvatel)
Jaroslav Zeman (ODS)od roku 2006 obce Albrechtice (349 obyvatel), majitel a ředitel firmy Detoa
David Smoljak (STAN)od roku 2018 radní Městské části Praha Vinoř (3 894 obyvatel)
Anna Hubáčková (za KDU-ČSL)do roku 2018 starostka a od roku 2018 radní Ratíškovic (3 925 obyvatel)
Jaroslav Chalupský (za Svobodní)od roku 2020 radní Jindřichova Hradce (21 419 obyvatel)

Bývalý komunální politik

Miloš Vystrčilbyl hejtmanem Vysočiny a starostou Telče
Jiří Čunekbyl hejtmanem Zlínského kraje a starostou Vsetína
Hana Žákovábyla starostkou Koněšína
Patrik Kunčarbyl starostou Uherského Brodu
Ladislav Kosbyl místostarostou Prahy 11
Petr Orelbyl radním Nového Jičína
Jaroslav Doubravabyl starostou Telnice
Zdeněk Hrababyl místostarostou Říčan
Zdeněk Nytrabyl radním Ostravy
Jiří Voseckýbyl starostou Okrouhlé
Josef Klementbyl místostarostou Žďáru nad Sázavou
Jiří Oberfalzerbyl místostarosta Králova Dvora
Tomáš Czerninbyl místostarostou Dymokur
Jaromíra Vítkovábyla místostarostkou Boskovic
Petr Holečekbyl starostou Kralup nad Vltavou
Jaromír Strnadbyl starostou města Čáslav
Vladislav Vilímecbyl náměstek hejtmana Plzeňského kraje
Petr Šilarbyl starostou Letohradu
Šárka Jelínkovábyla místostarostka Bystřice pod Hostýnem
Jitka Chalánkovábyla náměstkyní hejtmana Olomouckého kraje
Ivo Trešlbyl radním Rakovníka

Lékař, zdravotník

Karel Zitterbartdětský lékař - onkolog, má ordinaci praktického lékaře
Tomáš Fialalékař - pediatr, předseda představenstva Nemocnice Strakonice
Ivo Trešllékař na chirurgickém oddělení nemocnice v Rakovníku
Roman Krausředitel Zdravotního úseku divize Morava Zdravotní pojišťovny ministertsva vnitra
Ladislav Václaveclékař -chirurg, ředitel Slezské nemocnice Opava
Alena Dernerovádětská neuroložka, které se věnujje své ordinaci
Ondřej Šimetkalékař - gynekolog ve Fakultní nemocnici v Ostravě

Další profese

Přemysl Rabasředitel Safari parku Dvůr Králové
Jiří Dušekředitel Hvězdárny a planetária Brno
Ladislav Faktorhudební skladatel, provozuje nahrávací a televizní studio, podnikatel v telekomunikacích
Pavel Kárníkdo konce roku 2020 ředitel Městské knihovny Kolín
Miroslav Plevnýučitel na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni
Jaromír Strnadpracuje na dohodu jako autorizovaný inženýr na pozemní stavitelství
Tomáš Goláňdaňový poradce, založil obchodní korporaci, která zaměstnává více než 25 specialistů
Miluše Horskáředitelka základní a praktické školy Svítání v Pardubicích
Leopold Sulovskýpodnikatel, mimo jiné majitel dvou obchodů s outdoorovým zbožím HUDYsport v Ostravě

Právníci, advokáti

Václav Láskamalý úvazek má v advokacii
Jan Holásekv malé míře se věnuje své advokátní kanceláři
Zdeněk Hrabadoplňkově se věnuje své advokátní profesi
Adéla Šípováadvokacii se chce občas věnovat Pro bono a dokončit některé kauzy

Senátor "na plný úvazek"

Jitka Seitlová
Václav Chaloupek
Petr Šilar
Jiří Oberfalzer
Jiří Drahoš
Pavel Fischer
Miroslava Němcová
Šárka Jelínková
Jiří Vosecký
Zdeněk Hraba
Ladislav Kos
Zdeněk Nytra
Patrik Kunčar
Jiří Oberfalzer
Jaroslav Doubrava
Jaromíra Vítková
Petr Holeček
Jiří Čunek
Hana Žáková
Josef Klement
Vladimír Vilímec
Jitka Chalánková

Senátor s malým úvazkem

Jiří RůžičkaNa malý úvazek se věnuje přípravě a vedení kurzů zážitkové pedagogiky.
Jiří CieńciałaNapsal, že se mimo senátní aktivity věnujete svému kraji, ale nespecifikoval, o co přesně jde.
Petr OrelS výjimkou 20 hodin měsíčně v Záchranné stanici v Bartošovicích
Jan ŽaloudíkMá menší úvazek v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
Marek HilšerNa malý úvazek učí mediky na lékařské fakultě.
Mikuláš BekNa Masarykově univerzitě v Brně má úvazek docenta, nyní učí on-line čtyři předměty.
Lukáš WagenknechtPřednáší 1 x týdně předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Miroslav BalatkaPřibližně dvakrát do měsíce se věnuje živnosti geodeta.
Tomáš CzerninZa své poslání ale považuje spolupráci na správě restituovaných lesů, polí a rybníků v Dymokurech a okolí.
Miloš VystrčilMá jednu desetinu úvazku na vysoké škole.

Martin Červíček, hejtman Královéhradeckého kraje. Pavel Karpíšek, náměstek hejtmanky Plzeňského kraje a také starosta Vejprnic. Renata Chmelová, starostka více než stotisícové městské části Praha 10. Raduan Nwelati, primátor Mladé Boleslavi… Výčet komunálních politiků, kteří zároveň sedí v Senátu, je dlouhý. Kromě těchto jmen napočítal deník Aktuálně.cz téměř třicet dalších. 

Vzhledem k tomu, že činnost Senátu se liší od Poslanecké sněmovny a horní komora nejedná tak často, mají senátoři větší šanci kombinovat svou práci s dalším zaměstnáním. Byť zrovna nadcházející, ostře sledovaná schůze, bude nezvykle rozsáhlá, začne 3. prosince a bude probíhat po dobu několika dní v průběhu prosince.

Pohled na stále narůstající počet komunálních politiků v Senátu stojí za pozornost proto, že právě oni výrazněji než dříve ovlivňují podobu zákonů v Česku. Dobře to bude patrné právě v příštích dnech, kdy celá země očekává, co senátoři udělají s kritizovaným daňovým balíčkem, který nedávno schválili poslanci. Vzhledem ke složení Senátu bude prioritou senátorů to, aby balíček nezasáhl ještě více rozpočty obcí, měst a krajů.

"Určitě hraje roli to, že v Senátu je řada komunálních politiků. Senát myslí hodně na veřejné rozpočty, protože senátoři často pocházejí z rad a zastupitelstev a vědí, že by bylo hodně špatné, kdyby přišli o další miliardy," potvrdil Aktuálně.cz předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Ten se v těchto dnech účastní vyjednávání s premiérem Andrejem Babišem a dalšími politiky o tom, jaký kompromis Senát přijme. Musí být přitom přijatelný pro nadpoloviční většinu poslanců, protože tolik jich musí podpořit přesně to, co senátoři na zákonu upraví. Anebo bude platit původní poslanecká verze. Žádné jiné dodatečné úpravy už nejsou možné. V případě, že Senát nějaký návrh poslanců vetuje, tak musí tento návrh přehlasovat minimálně 101 poslanců.

Vystrčil: Senát není pro obce a kraje, ale celou republiku

Předseda horní komory Aktuálně.cz řekl, že by nechtěl, aby komunální politici tvořili v Senátu více než jednu třetinu, jinak hrozí, že se z něj stane "komora starostů". "Kdyby jich byla polovina, to už by bylo hraniční, nadpoloviční většina by už bylo špatně. Za sebe říkám, že do dvaceti, pětadvaceti senátorů-starostů by stačilo," uvedl Vystrčil, podle kterého by při větším počtu hrozilo, že začnou upřednostňovat řešení výhodná hlavně pro obce a kraje.

"Hlavním důvodem existence Senátu není to, aby tady byl pro obce a kraje, byť je tady samozřejmě i kvůli nim. Je tady ale zejména kvůli tomu, aby byl ve prospěch celé České republiky. Můj názor je - maximum do jedné třetiny. Ale samozřejmě to nejde nijak nařídit," dodává.

Martin Červíček (na snímku ještě jako policejní prezident) je senátorem za ODS a zároveň vede jako hejtman Královéhradecký kraj.
Martin Červíček (na snímku ještě jako policejní prezident) je senátorem za ODS a zároveň vede jako hejtman Královéhradecký kraj. | Foto: Ludvík Hradilek

Senátor s nejvyšší "radniční" funkcí, hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček tvrdí, že kombinace funkce senátora a komunálního politika je velmi vhodná. "Zejména pro můj kraj je velmi přínosné, jestliže člověk kombinuje podrobné znalosti regionální problematiky s možností ovlivňovat jejich řešení a celostátní legislativu v Senátu," reagoval na dotaz, proč si vedle postu hejtmana ponechal i senátorský mandát. Tvrdí, že jeho životní krédo zní - kde je vůle, tam je i cesta. "A když se k tomu přidá chuť každý den si skutečně odpracovat, tak i funkce senátora přinese mému kraji výsledky," míní Červíček, který byl v letech 2012 až 2014 policejním prezidentem.

Mezi senátory, kteří mají na starosti velká města, patří členové ODS, Pavel Karpíšek, náměstek hejtmanky Plzeňského kraje a také starosta Vejprnic a Raduan Nwelati, primátor Mladé Boleslavi.  Na těchto dvou senátorech, stejně jako na hejtmanu Červíčkovi, lze ukázat, že řada senátorů je při posuzování daňového balíčku mezi dvěma mlýnskými kameny. Občanští demokraté usilují o to, aby se daně snížily, ovšem schválená podoba by znamenala velkou ztrátu pro rozpočty krajů i měst, k jejichž stavu musí komunální politici v roli senátorů hodně přihlížet.

Třetí politička s největším komunálním záběrem, senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová, uvedla jako jeden z důvodů kumulace funkcí to, že má takto "větší váhu". "Když jste 'jen' starostka, nevěnují vám na ministerstvech pozornost," tvrdí Chmelová, jejíž městská část má přes 110 tisíc obyvatel, tedy více než většina krajských měst.

"Mám také mnohem větší kontakt s realitou. Když je někdo 'jen' senátor, tak zaručeně tak blízký kontakt nemá," soudí. A o vlivu senátorského postu mluvil také senátor a starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). "Senátorský mandát mi otevírá leckteré dveře, takže v rámci města i celého senátního obvodu mohu napomoci například urychlení některých jednání či moderaci komplikovaných jednání mezi státní správou a samosprávou a podobně," sdělil.

Všichni oslovení senátoři - komunální politici mluví o tom, že taková kombinace je pro jejich práci ideální. "Nespornou výhodu funkce starosty a senátora vidím v propojení s venkovem, díky čemuž z velké politiky takříkajíc nezblbnu. Mám nadále nepřervaný kontakt s místy, odkud pocházím, setkávám se s 'obyčejnými' lidmi a řeším problémy nezatížené velkou politikou," hájí své aktivity Michael Canov (SLK), který je od roku 2002 starostou Chrastavy, šestitisícového města nedaleko Liberce. Zároveň říká, že jeho velkým vzorem je už zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera, mimo jiné proto, že v době, kdy byl primátorem Teplic, vedl i jeden senátní výbor. 

Pokud jde o peníze, loni poslanci přes nesouhlas senátorů schválili novelu zákona o obcích, podle které byly sníženy o čtyřicet procent mzdy poslancům, senátorům či ministrům, kteří jsou zároveň zastupiteli obcí a krajů.

Senát neměl být regionální komorou, říká ústavní právník

Archivní dokumenty svědčí o tom, že při psaní Ústavy její tvůrci zvažovali, zda by Senát neměl být komorou komunálních politiků, avšak nakonec takovou ideu odmítli. O místo v Senátu se může ucházet téměř každý, kdo dosáhl věku 40 let a kdo projde prvním a druhým kolem voleb ve svém obvodu jako vítěz - bez ohledu na to, jestli byl, nebo nebyl zastupitelem, radním nebo starostou.

Ústavní právník Jan Kysela řekl Aktuálně.cz, že přítomnost omezeného množství komunálních politiků neškodí, ovšem důležité je, aby tento počet nepřesáhl určitou míru. 

"Debaty o postavení Senátu v ústavě v roce 1992 o možné regionální koncepci Senátu vyústily v to, že Senát regionální komorou nebude, nicméně bude mít úzké sepětí s regiony vzhledem ke způsobu voleb senátorů. Určitě se ale nepředpokládalo, že by byl Senát plný starostů, protože se mluvilo o tom, že by měl být hlavně 'pojistkou demokracie', 'radou moudrých', místem, kde se bude hledat řešení, které nebude prospěšné jen pro nějaký dílčí zájem," vysvětluje profesor Kysela. 

Podle něj je velmi důležité, aby senátoři nesledovali jen nějaký "lokální" zájem, ale vnímali celkové politické dění, domácí i zahraniční politiku či ústavu. "Jestliže je někdo komunálním politikem a senátorem, měl by lobbovat pro svou obec? Mělo by mu být lhostejné, co se děje například v Evropské unii? Nebo by neměl mít čas na senátorský mandát? Na všechny otázky existuje odpověď, že ne," zdůraznil Kysela. 

Nejvíce senátorů-starostů je členy hnutí Starostové a nezávislí, jehož předseda Vít Rakušan je přesvědčený, že komunální politici mají mnohem větší rozhled, než se může spousta lidí domnívat. "Vždyť se jen podívejte, jaké hodnoty prosazuje Senát," upozorňuje Rakušan v narážce na to, že senátoři například podpořili cestu svého předsedy Miloše Vystrčila na Tchaj-wan a ohradili se proti politice Číny.

"Zejména dříve jsem narážel například u novinářů na připomínku, že starostové mají 'jen' nějaký komunální horizont. Jenže ten komunál je stejná politika jako kterákoliv jiná - jednání, vyjednávání, diplomacie, sbírání informací a jejich analýza na komunální úrovni je absolutně nejlepší škola. Komunální politici tak přichází do vysoké politiky jako hotoví politici," míní Rakušan.

Kumulace funkcí nedělá dobrotu, říká senátorka na plný úvazek

Deník Aktuálně.cz oslovil v minulých dnech všech 81 senátorů, některé opakovaně podruhé i potřetí. Z jejich reakcí je zřejmé, že bez jakéhokoliv závazku s výjimkou senátorské práce je přibližně dvacítka z nich.

"Výhoda toho, že člověk nesedí na více židlích, je to, že má čas na práci v Senátu. Té práce je opravdu mnoho, byť veřejnost si často myslí, že se sejdeme jednou za měsíc a tím to pro nás končí. Realita je ale úplně jiná, je to každodenní práce jako každá jiná," sdělil například Jiří Vosecký (SLK), který se vzdal postu starosty Okrouhlé na Českolipsku, opustil i funkci místopředsedy hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které spoluzakládal, a nechal také předsednictví Svazku obcí Novoborska. "Slíbil jsem před volbami do Senátu, že nebudu sedět na dvou funkcích a dodržel jsem to," podotkl.

Senátorka Miroslava Němcová patří mezi menšinu senátorů, kteří nemají kromě práce v Senátu žádný jiný úvazek. "Snad to není handicap," řekla Aktuálně.cz.
Senátorka Miroslava Němcová patří mezi menšinu senátorů, kteří nemají kromě práce v Senátu žádný jiný úvazek. "Snad to není handicap," řekla Aktuálně.cz. | Foto: Václav Vašků

Podobně reagovala senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), která v minulosti vedla odbor životního prostředí v Boskovicích, pracovala na České inspekci životního prostředí v Brně a mezi lety 2002 až 2016 působila jako místostarostka Boskovic. "Vedle funkce senátorky se další profesi nevěnuji. Zastávám názor, že kumulace funkcí či profesí nedělá dobrotu," vysvětluje svůj přístup. 

"Před volbou jsem sliboval, že omezím ostatní aktivity, abych se mohl věnovat pouze senátorování. Dokonce jsem i přerušil natáčení pro Českou televizi," přidal se senátor Václav Chaloupek, autor populárních Večerníčků z přírody.

Mezi zmiňovanou dvacítkou "na plný úvazek" jsou také známí senátoři jako například dva dřívější prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer, nedávno ještě poslankyně Miroslava Němcová (ODS), bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová nebo exstarosta Uherského Brodu Patrik Kunčar (oba KDU-ČSL). "Jsem 'pouze' a na celý úvazek senátorka. Snad to není handicap," uvedla s úsměvem Němcová. "Věnuji se stoprocentně senátorské práci," ujistil Drahoš. 

Vystrčil, Hilšer či Bek učí v malém na vysokých školách

Někteří další senátoři nejsou na radnici ani nemají další zaměstnání, ale přece jen mají k práci senátorů ještě nějaké úvazky. Při komunikaci s nimi vycházelo najevo, že u některých jde třeba o úvazky na vysokých školách, které zabírají třeba jen několik hodin měsíčně nebo týdně. 

"Mandát v Senátu beru se vší vážností a veškerý čas věnuji práci senátora. Z důvodu psychické hygieny a závazků ke studentům jsem si ale ponechal malý pedagogický úvazek na lékařské fakultě, kde stále učím mediky," sdělil Marek Hilšer s tím, že ho to žádným způsobem neomezuje v senátní práci.

"Je to jen desetinový úvazek, ale stejně zvažuji, že se ho už vzdám. Pracuji sice naplno pro Senát, ale snažím se co nejlépe pracovat i pro studenty," řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Zároveň dodal, že ho obohacuje rovněž vysokoškolská práce, protože jde často i o témata, která probírá Senát.

Učí také bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který je tady řadovým akademikem s úvazkem docenta. "Učím v tomto semestru on-line čtyři předměty. Řekl bych, že časově je to tak padesát na padesát. Přímá výuka zabere jen část času, více zabere příprava. U Senátu je to podobné - plenárních a výborových zasedání není zase tolik, příprava a studium legislativních návrhů se dá dělat flexibilně," popsal Aktuálně.cz.

Bek, stejně jako například senátor Petr Orel (Zelení), hájili své úvazky rovněž tím, že jim to umožňuje přece jen být v kontaktu se svým původním profesním zaměřením. Orel ovšem nepracuje na vysoké škole, ale v ochraně přírody, má  dohodu o provedení práce na 20 hodin měsíčně v Záchranné stanici v Bartošovicích. "Jde o to, že chci nadále zůstat ve svém oboru, kterým je ochrana přírody a krajiny, a v úzkém kontaktu s lidmi. Přináší mi to řadu podnětů pro práci senátora," tvrdí a hned dodává, že o peníze určitě nejde, protože "jako člověk z nevládního ekologického prostředí žil vždy po finanční stránce skromně".

Zatímco někdo poskytl podobně jako Orel naprosto detailní informace, jiní senátoři byli obecnější. Například bývalý generální ředitel Třineckých železáren a ministr za vlády Jiřího Rusnoka Jiří Cieńciała má podle svých slov uzavřenou dohodu s ministerstvem průmyslu a obchodu "v souvislosti s aktivitami, které se týkají restrukturalizací strukturálně postižených regionů". Jaromír Strnad (ČSSD) pracuje pro změnu na dohodu jako autorizovaný inženýr v pozemním stavitelství.

V Senátu je hodně lékařů, právníci citelně chybí 

U řady senátorů ovšem nejde o malý úvazek, ale spíše zaměstnání, u kterého tvrdí, že ho úspěšně kombinují se senátní prací. Přemysl Rabas je ředitelem Safari parku Dvůr Králové, Jiří Dušek šéfuje Hvězdárně a planetáriu Brno, Miluše Horská je ředitelkou Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích. Na škole se pohybuje také Miroslav Plevný, který učí na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.

Několik senátorů podniká, bývalý špičkový horolezec Leopold Sulovský má dva obchody s outdoorovým zbožím HUDYsport v Ostravě, daňový poradce Tomáš Goláň zaměstnává ve své korporaci přes 25 specialistů, hudební skladatel Ladislav Faktor provozuje nahrávací a televizní studio a podniká v telekomunikacích.  

Nový senátor Jaroslav Chalupský, mimochodem vůbec první senátor za stranu Svobodných, je ještě více zaměstnaným mužem - nejenže podniká, ale je také radním Jindřichova Hradce. Podle svých slov už několik aktivit začal omezovat. "Aktivity své pražské konzultingové firmy jsem uvedl do 'temperovacího režimu', tedy do režimu, abych nemusel ukončit její činnost. K 9. říjnu jsem ukončil pracovní poměr v naší druhé maloobchodní firmě. Vedení předávám své kolegyni, já se budu na prodejnách občas objevovat, neboť se mi dobře osvědčily i jako 'kancelář zastupitele/radního', kam lidé přirozeně rádi chodí a přinášejí nejen zpětnou vazbu, ale i podněty ke změně," uvedl Chalupský, který chce zůstat neuvolněným radním.

"Snažím se tuto roli s prací senátora co nejvíce propojovat, aby dopady centrálně přijímaných zákonů měly co nejlepší vliv na město a region a naopak město a region mohl dávat přímé podněty pro úpravu legislativy," podotkl Chalupský, který ve volbách porazil dlouholetého senátora Milana Štěcha z ČSSD.

Alena Dernerová patří mezi sedm lékařů v Senátu, kteří si zároveň ponechali své lékařské ordinace nebo pracují jako manažeři.
Alena Dernerová patří mezi sedm lékařů v Senátu, kteří si zároveň ponechali své lékařské ordinace nebo pracují jako manažeři. | Foto: ČTK

Z mapování aktivit všech senátorů vyplývá, že kromě velmi silné skupiny starostů a dalších komunálních politiků jsou mezi senátory nejvíce advokáti a lékaři, kterých sedí v Senátu sedm - a všichni se věnují své profesi.

Pět z nich vykonává práci lékaře, Ondřej Šimetka pracuje jako gynekolog ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Ivo Trešl je lékařem na chirurgickém oddělení nemocnice v Rakovníku, onkolog Karel Zitterbart a neuroložka Alena Dernerová mají své ordinace, kde je mohou několikrát do týdne navštívit pacienti. Zbývající čtyři lékaři jsou manažery - Roman Kraus je ředitelem zdravotního úseku divize Morava Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, Ladislav Václavec je ředitelem Slezské nemocnice Opava a Tomáš Fiala předsedou představenstva Nemocnice Strakonice.

"I po zvolení senátorem pokračuji v pozici předsedy představenstva. Právě blízký kontakt s regionem, s dennodenními činnostmi a s jinými nemocnicemi je to, co by mi mohlo chybět. Mám tak prostě zpětnou vazbu," vysvětluje Fiala. A podobně odpověděl Václavek. "Ve své ordinaci si částečný úvazek ponechám, což mezi senátory není nic neobvyklého, z početného zastoupení lékařů v Senátu jich to tak má většina. Je třeba si udržet medicínské dovednosti, stejně tak každodenní kontakt s problémy i těch ohroženějších mezi námi. Sociálně-zdravotní pomezí je pro práci senátora a člena zdravotního výboru nesmírně cenné," říká Václavek.

Pokud jde o advokáty, jsou v Senátu jen čtyři, což je podle jich samotných a také některých dalších senátorů velmi málo. Právníci jsou potřeba už proto, že činnost v Senátu se týká především práce s návrhy zákonů.

"Zastoupení právnické veřejnosti na tvorbě právních předpisů by mohlo být početnější. Je důležité posoudit, zda přijaté právní předpisy skutečně právní prostředí kultivují a jak jsou přijaté předpisy vnímány odbornou veřejností, například soudci, notáři či advokáty i adresáty právních norem," potvrzuje jeden ze čtyř současných senátorů-právníků Zdeněk Hraba. Ten se věnuje 16 let advokacii, 14 let učil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a byl také několik let radním a místostarostou Říčan.

Dva výrazní právníci v Senátu letos na podzim skončili, když neobhájili svá křesla. Jedním byl předseda ústavněprávního výboru Miroslav Antl, druhým Jiří Dienstbier z ČSSD. Vedle Hraby další tři senátoři-právníci uvedli shodně jako on, že se věnují z velké části senátorské práci a jen v malém advokátním kancelářím nebo obecně advokacii. 

"Činnost své advokátní kanceláře přerušovat nebudu kvůli občasnému zastupování 'pro bono' a kvůli dokončení některých běžících kauz. Chci se ale práci v Senátu věnovat naplno," avizuje nová senátorka Adéla Šípová (Piráti), která mimo jiné porazila právě Dienstbiera. Dalšími advokáty jsou Václav Láska, Jan Holásek a Zdeněk Hraba. Podobně jako Šípová ujišťovali, že se chtějí co nejvíce věnovat Senátu.

Někteří senátoři ale v rozhovorech poukazují na to, že horní komora by mohla být ještě aktivnější, protože není neobvyklé, že schůze výborů i pléna běží rychle a senátoři se nechtějí v Praze až tak moc zdržovat. 

"Měli bychom zasedat určitě častěji. Zejména když zasedáme ve čtvrtek, tak je patrné, že nikomu se nechce zůstávat do pátku, takže ženeme. Bohužel, někdy také rozhoduje o osudech zákonů to, jestli jsou zařazeny ráno, nebo večer. Ráno je ještě plno síly, o zákonech se na dlouho rozpovídáme, a jak se blíží večer, tak už taková diskuse není," upozornil například Václav Láska, který je v Senátu od roku 2014 a letos v druhém kole porazil exdiplomata a ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského.

Podle politologa Lubomíra Kopečka není až tak problém v kumulaci funkcí jako hlavně v tom, že senátoři jsou zejména v druhém kole voleni jen velmi malým procentem voličů, často jde jen o několik tisíc hlasů. 

"Nejlepší by bylo změnit nynější přímo volbu na nepřímou. Pokud by senátory volila krajská zastupitelstva, řešilo by to systematicky problém navázání Senátu na jasně dané územní celky, a nikoliv na nehomogenní senátní obvody," navrhuje Kopeček. A zdůrazňuje, že účast voličů v druhém kole senátních voleb bývá tak "katastrofálně nízká", že to podlamuje legitimitu Senátu, který je pak snadno napadnutelný mnohými kritiky. Například letos v září Centrum pro výzkum veřejného mínění oznámilo, že Senát se u občanů těší nejmenší důvěře ze všech ústavních institucí.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Americké ministerstvo financí poprvé povede žena, exšéfka centrální banky Yellenová

Americký Senát schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede, připomněla agentura AP. Senátní výbor pro zahraniční vztahy též schválil nominaci Antonyho Blinkena do pozice šéfa americké diplomacie.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve 100členném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Demokraté formálně předali Senátu ústavní žalobu na Trumpa

Demokraté ze Sněmovny reprezentantů formálně předali ústavní žalobu na předchozího prezidenta Donalda Trumpa Senátu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Horní komora Kongresu bude rozhodovat o tom, zda uzná republikánského exprezidenta vinným z podněcování ke vzpouře při nedávných nepokojích v sídle Kongresu.

Senátní lídři už dříve oznámili, že se žalobou budou zabývat až od 9. února, šéf demokratů v horní komoře Chuck Schumer v neděli prohlásil, že její projednávání bude spravedlivé, ale rychlé. Senát by mohl v případě uznání viny Trumpovi zakázat v budoucnu usilovat o veřejný úřad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy