Poslanci nestihli zákon o lobbingu projednat, proti byla ODS s TOP 09

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
30. 7. 2021 14:45
Jen krátký čas se poslanci v pátek věnovali zákonu o lobbování, který měl podle jeho zastánců umožnit větší kontrolu poslanců, senátorů, ministrů i například kancléře prezidenta republiky. Poslanci sice začali zákon v závěrečném čtení projednávat, ale nestihli o něm do vymezeného času hlasovat. Piráti navrhli prodloužení jednání, ale zástupci ODS a TOP 09 návrh vetovali.
Pokud by se televizní lobbista Tonda Blaník musel řídit zákonem o lobbování, měl by ovlivňování politiků mnohem těžší.
Pokud by se televizní lobbista Tonda Blaník musel řídit zákonem o lobbování, měl by ovlivňování politiků mnohem těžší. | Foto: Kancelář Blaník

Zákon o lobbování doputoval k poslancům v poslední možné chvíli, přestože byl ve sněmovně poprvé už v roce 2019. Část dolní komory jej ale zcela odmítala a tak se dostal na program až na páteční mimořádné schůzi, po které se poslanci rozešli na prázdniny.

Pokud se do voleb neuskuteční jednání poslanců, na kterém  by se speciálně věnovali tomuto zákonu, tak v tomto volebním období už nebude platit. Co bude dál, si rozhodnou už nově zvolení poslanci. Návrh by ale musel absolvovat celé legislativní kolečko od začátku, což by znamenalo zpoždění zákona o další roky. 

Postup odpůrců zákona kritizoval po skončení zasedání předseda Pirátů Ivan Bartoš. "Znovu se bohužel ukazuje, jak to jednotlivé sněmovní strany myslí s prosazováním protikorupčních opatření vážně a jak reálně naslouchají přáním občanů. Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek či rozdělování dotací," uvedl Bartoš.

Mezi hlavní podporovatele návrhu patřilo kromě Pirátů se Starosty a nezávislými také hnutí ANO, jehož místopředseda a zároveň šéf sněmovny Radek Vondráček několikrát sliboval, že se bude snažit, aby zákon prošel. Jeho ANO má ve sněmovně zdaleka nejvíce poslanců, kteří mohli zákon prosadit či potopit. "Stále jsem to nevzdal," opakoval v minulosti několikrát Vondráček. Pro návrh se vyslovila i ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová.

Ani v hnutí ANO ale nebyli zdaleka všichni zákonodárci pro. Proti vystupovali nejvíce poslanci SPD a ODS. Poslanec Marek Benda (ODS) je zároveň i předsedou ústavněprávního výboru, ve kterém návrh ležel poslední měsíce. Výbor nakonec přijal usnesení až v polovině letošního července. 

"Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili," tvrdil Benda, kterému se nelíbí samotný princip zákona. Návrh zjednodušeně spočívá v tom, že by například poslanci museli hlásit své kontakty s lobbisty. Podle Bendy je něco takového nesmysl, protože to jde proti samotnému svobodnému výkonu poslance.

"Kdokoliv z nás poslanců zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá," namítal Benda s tím, že Ústava ČR nedovoluje, aby zákonodárci hlásili své kontakty.

Příznivci zákona z řad politiků i protikorupční organizace ale naopak upozorňovali, že současný stav je neudržitelný. Lobbisté mohou ovlivňovat politiky bez jakékoliv veřejné kontroly. Ať za nimi chodí do Poslanecké sněmovny, nebo se s nimi setkávají jinde, nikdo není povinen dávat takové kontakty veřejnosti na vědomí.

Zastánci návrhu také argumentovali, že v rámci boje proti korupci doporučuje existenci zákona o lobbingu také Skupina států proti korupci (GRECO). Navíc nová Zpráva Evropské komise o právním státu 2021 chybějící pravidla pro lobbování v Česku zmiňuje.

Pokud by zákon začal platit, každý lobbista (který lobbuje u politiků a u dalších zákonem definovaných funkcí) by se musel přihlásit na Úřad pro dohled nad politickými stranami a doložit svou bezúhonnost v oblasti korupčních trestných činů. Zároveň by se musel registrovat do on-line registru a v něm uvést, jaký zákon, předpis či dokument bude chtít lobbingem ovlivnit a v zájmu koho. Tedy zda ve svém vlastním, nebo v zájmu toho, kým byl najat. Každý lobbista by také musel každého čtvrt roku předkládat zprávu, s kým a proč se sešel. 

"Zákon o lobbingu by měl platit pro všechny lobbisty bez rozdílu a přinést možnost veřejné kontroly zákulisních legislativních procesů, které jsou dnes vnímané jako záhadné, nebo dokonce podezřelé. Do tajuplného procesu tvorby zákonů se tak konečně dostane světlo, které by jako bonus mělo oslabit kmotry, kterým ta tma vyhovuje," upozorňoval Jakub Černý, lobbista Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace.

Tyto organizace poukazují také na průzkum veřejného mínění, který provedla Rekonstrukce státu ve spolupráci s výzkumnou agenturou G82 letos v lednu na vzorku 1000 respondentů. Podle něho 59 procent občanů vnímá lobbing zejména jako způsob, jakým kmotři prosazují své zájmy. Kolem 50 procent respondentů zase považuje lobbing za vznešené pojmenování pro korupci. Podle průzkumu 71 procent Čechů věří, že zákon by měl stanovit pravidla pro lobbing. Pod pojmem lobbista si přitom Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga.

Kdo by měl hlásit schůzky s lobbisty? (vládní návrh)

  • poslanec
  • senátor
  • ministr a vedoucí ústředního správního úřadu
  • náměstci ministrů
  • zástupce vedoucího a ředitel sekce ústředního správního úřadu
  • národní protidrogový koordinátor
  • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky a jejich zástupci
  • člen bankovní rady České národní banky
  • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu
  • člen Rady Energetického regulačního úřadu
  • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
  • asistent poslanec a senátora
  • zaměstnanec kabinetu člena vlády
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy