Babišova "vláda boje proti korupci". Prosadila minimum zákonů, některé ani nevznikly

Jan Horák Jan Horák
5. 1. 2021 6:14
Kabinet Andreje Babiše (ANO) vstoupil do posledního kalendářního roku své vlády. Na počátku funkčního období se v první řadě deklaroval jako protikorupční. Deník Aktuálně.cz proto zmapoval, jak si vláda v naplňování této agendy vede. Dosud dokázala z avizovaných potřebných zákonů zajistit přijetí jediného. U zbylé většiny navíc reálně hrozí, že je do konce svého mandátu schválit nestihne.
Premiér Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Premiér Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová. | Foto: Radek Bartoníček

"Budeme dále bojovat proti korupci ve všech oblastech, tento boj systémově koordinovat, vyhodnocovat efektivitu již přijatých protikorupčních opatření v praxi a navrhovat jejich vhodné změny a doplnění. V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení," stojí v programovém prohlášení vlády.

Sám premiér Babiš opakovaně prohlásil, že potírání korupce je jedním z hlavních smyslů jeho vlády. Mluvil o tom i na mezinárodním poli. "Zapojil jsem se do politiky, abych se se svým hnutím angažoval v boji proti korupci, a v důsledku toho jsem přišel o hodně peněz," řekl loni v září pro německý časopis Der Spiegel v rozhovoru, v němž se označil za člověka s "mimořádně dobrou morálkou".

Při hodnocení skutečných kroků Babišovy vlády směřujících k omezení prostoru pro korupci se však ukazuje, že kabinet s nimi naopak otálí. Ilustrovat to lze na plnění 5. eurounijní směrnice proti praní špinavých peněz. V české legislativě se měla odrazit už v lednu 2020 dvěma konkrétními zákony - o evidenci skutečných majitelů a proti praní špinavých peněz.

Poslední v Evropě

Vláda je však předložila až v červnu. První už má sice za sebou schvalovací kolečko v dolní komoře parlamentu, ale poslancům ho v prosinci vrátil zpátky Senát. Zákon proti praní špinavých peněz pak prezident Miloš Zeman po legislativní cestě parlamentem podepsal až 4. prosince. Platit začal 17. prosince, v účinnost vstoupil 1. ledna.

Navzdory proklamacím o protikorupční vládě Česko v evropském měřítku neobstojí. Když Skupina států proti korupci při Radě Evropy (organizace 47 evropských států vzniklá roku 1949, nemá nic společného s EU, pozn. aut.), tzv. GRECO, hodnotila aktivitu jednotlivých zemí při potírání korupce za rok 2019, Česko skončilo poslední. Uvedlo do praxe jediné ze 14 doporučených opatření, šlo o zveřejňování majetkových přiznání zákonodárců.

"Úředníci návrhy sice tvoří, ale nenavazuje na to politická vůle je prosadit. Zákony proto neobsahují potřebná převratná řešení. Zároveň se nestíhají včas projednat a pak je nutné dohánět to v zahlcené Poslanecké sněmovně. Protikorupční boj této vlády je spíše verbálním cvičením než skutečnou snahou něco zlepšit," řekl Aktuálně.cz Jan Dupák, právník české pobočky organizace Transparency International.

Jediný schválený zákon

Z jedenácti klíčových zákonů a předpisů - jsou mezi nimi třeba zmíněná norma proti praní špinavých peněz, novela o státním zastupitelství nebo legislativa o ochraně oznamovatelů korupce (všechny jsou uvedené v přehledu níže, pozn. aut.) - jich vláda předložila zatím devět. Navíc až na jednu výjimku tak učinila až loni nebo předloni. Schválený je zatím jediný.

Zásadní pro zdárné završení opatření je jejich prosazení v Poslanecké sněmovně, kterou z většiny kontroluje provládní většina ANO, ČSSD a KSČM. I když některé návrhy už z kabinetu vzešly, bez podpory sněmovny zůstanou jen na papíře. Jakmile je poslanci do konce volebního období neschválí, spadnou pod stůl. Nově zvolená sněmovna je bude muset začít projednávat od samého počátku.

Jak jsou na tom jednotlivé zákony

Deník Aktuálně.cz přináší přehled a stav klíčových zákonů proti korupci, o jejichž schválení chtěla usilovat protikorupční vláda Andreje Babiše. 

  • Zákon o ochraně oznamovatelů korupce - vláda ho zatím nepředložila, připravuje se. Naposledy ho bez závěru projednala 26. listopadu Legislativní rada vlády. Podle evropské směrnice má začít platit nejpozději 17. prosince 2021.
  • Novela zákona o státním zastupitelství - vláda ho dosud nepředložila, vznikl jen návrh na ministerstvu spravedlnosti. Z řad poslanců a senátorů vzešly tři návrhy tohoto zákona, poslanci se ani jedním dosud nezačali zabývat.
  • Zákon o regulaci lobbingu - vláda ho předložila předloni v srpnu, poslanci ho začali projednávat 10. prosince 2020. 
  • Kárná odpovědnost státních zástupců, soudců a soudních exekutorů - vláda ho předložila předloni v prosinci, poslanci se jím začali zabývat loni 10. prosince.
  • Novela zákona o svobodném přístupu k informacím - vláda ji předložila předloni v říjnu. S prvním čtením začali poslanci loni 10. prosince.
  • Návrh Etického kodexu poslance - předseda Poslanecké sněmovny ho předložil poslancům loni 10. prosince, jednání o něm se však obratem přerušilo minimálně do února.
  • Novela zákona o soudech a soudcích (pro transparentnější výběr soudců a soudních funkcionářů) - vláda návrh schválila loni v říjnu, letos 10. prosince se jím zabývali poslanci ve 2. čtení a přijali k němu pozměňovací návrhy.
  • Novela exekučního řádu (princip "jeden dlužník - jeden exekutor" a teritorialita exekutorů) - vláda ho předložila předloni v červenci, v Poslanecké sněmovně se začalo loni v říjnu se druhým čtením, na neurčito se však přerušilo.
  • Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (umožňuje kontrolu právnické osoby se státní účastí) - vláda ho předložila v prosinci 2018, poslanci zahájili třetí čtení v únoru 2020, dodnes je přerušené.
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů - vláda ho schválila loni v červnu, podle evropské směrnice měl platit už v lednu. Poslanecká sněmovna ho po kompletním legislativním kolečku přijala loni v listopadu, Senát ho však 17. prosince vrátil s pozměňovacími návrhy, které mají posílit možnosti úřadů kontrolovat pravdivost údajů v evidenci.
  • Zákon proti praní špinavých peněz - prezident Miloš Zeman ho loni 4. prosince podepsal. Podle evropské směrnice měl platit už loni v lednu. Platí od 17. prosince, účinný je od 1. ledna 2021.

Příkladem lze uvést dva zákony zmíněné v citované části programového prohlášení vlády. Normu o ochraně oznamovatelů korupce kabinet dosud nepředložil, bez závěru se jen v listopadu probírala na Legislativní radě vlády. Zákon o regulaci lobbingu se poslancům dostal na stůl loni v prosinci, kdy se otevřel v prvním čtení. Je tedy na samém počátku dlouhé legislativní cesty vedoucí k přijetí.

Novela o státním zastupitelství pak dosud nevzešla ani ze samotné vlády. Zákon o kárné odpovědnosti soudců a státních zástupců vstoupil do prvního čtení týden před Vánoci. Novela o svobodném přístupu k informacím je na stejné startovní čáře. Ministerstvo vnitra ji přitom vypracovalo v podobě, v níž chybí konkrétní seznam veřejných institucí, které by zákonu podléhaly.

Situace je kritická

"Kroky na vládě probíhaly prakticky u všech dotčených návrhů velmi pomalu a nabíraly zpoždění proti plánu. Řada předpisů opatření vzešla z vlády v nedotažené či zcela nepřijatelné podobě. Ve spojení s pandemií koronaviru to dospělo až k současné situaci, kdy většina opatření má před sebou ještě dlouhý legislativní proces," sdělil Aktuálně.cz Josef Karlický, vedoucí platformy Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace.

Karlický upozorňuje, že k naplnění jedenácti hlavních zákonů a norem zbývá vzhledem k termínu sněmovních voleb pouze devět celých měsíců. Podle něj jde o kritickou situaci. Standardní legislativní proces, začínající prvním projednáním návrhu poslanci, trvá minimálně půl roku. Takové tempo se dodržuje především v druhém a třetím roce volebního cyklu.

Vedoucí platformy Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Vedoucí platformy Rekonstrukce státu Josef Karlický. | Foto: Česká televize

Vzhledem k letité sněmovní praxi pak platí, že ve volebním roce poučka o šestiměsíční lhůtě padá. Všeobecná shoda se ve sněmovně v předvolební atmosféře hledá mnohem déle. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) sama přiznává, že vláda musí vyvinout maximální úsilí. Naráží hlavně na dvojici zákonů vyplývajících z evropských závazků, tedy o regulaci lobbingu a evidenci majitelů.

"Je nezbytné, aby se vláda v rámci svých kompetencí zasadila o jejich včasné projednání a schválení v Parlamentu ČR, přičemž jejich neschválení by znamenalo hrozbu zpoždění či ohrožení výplaty části prostředků z Nástroje pro posílení obnovy a odolnosti," píše Benešová v Akčním plánu boje proti korupci pro roky 2021 a 2022.

Koronavirus vládu neomlouvá

Podle ministryně legislativní postup jednotlivých zákonů v Poslanecké sněmovně zbrzdila letos epidemie nemoci covid-19, kvůli níž se poslanci věnovali opatřením proti koronaviru. Protikorupční organizace však vznáší jednoduchou námitku. "To však nevysvětluje, proč některé zákony vláda předala sněmovně až v roce 2020, když měla na přípravu tři roky," upozorňuje Karlický z Rekonstrukce státu.

Aktuální pozici vlády na poli potírání korupce vzhledem k blížícím se volbám přirovnává Karlický ke studentovi, který měl k přípravě na státnice měsíc a učí se poslední týden. Šéf protikorupčního hnutí Oživení Marek Zelenka hodnotí nasazení kabinetu Andreje Babiše ve snaze vymýtit korupci jako "vražedně pomalé".

Pokud mají všechny zmíněné zákony včas projít, musí se podle Zelenky projevit jednoznačná kolektivní vůle všech zákonodárců. Poukazuje však na jiné možné riziko. "Bojím se toho, že do konce volebního období se začnou schvalovat 'drobné' změny z iniciativ jednotlivých poslanců. Což je mimochodem největší korupční nástroj, který v Česku máme. Lobbisti a šíbři mají posledních pár měsíců šanci dosáhnout svého," řekl Aktuálně.cz.

Vláda dotáhla manko z minulého období

Přestože kabinet Andreje Babiše není v naplňování vlastní protikorupční agendy důsledný, tak naopak dotáhl manko zbylé po vládě Bohuslava Sobotka, v níž bylo hnutí ANO, ČSSD a lidovci. V prosinci 2019 ve sněmovně prosadil nominační zákon, jenž upravuje systém dosazování členů výkonných a dozorčích orgánů ve firmách se státní účastí. Zákon platí od loňského ledna.

Podstatou normy je rozprášení předchozího systému svévolného výběru kandidátů, nově každý z nich musí projít výběrovým řízením. Vedle toho vláda předloni zajistila, že v registru smluv se musí objevovat i kontrakty firem obchodovatelných na burze jako ČEZ nebo České dráhy, které se týkají poradenských služeb či sponzoringu. Zmíněné společnosti byly této povinnosti ušetřeny. Kabinet tím reagoval na návrh Pirátů.

Mimo vládu vznikl ještě jeden zákon, jenž má ambici ochránit zdejší prostředí před korupcí. Piráti po dohodě s dalšími pěti stranami předložili návrh reformy antimonopolního úřadu. "V tomhle období jsme zažili rezignaci předsedy úřadu z důvodu korupčních podezření. Nicméně je to systémový problém úřadu, který koncentruje veškerou moc v rukou jediné osoby, což je potřeba změnit," řekl k tomu Aktuálně.cz poslanec Pirátů Vojtěch Pikal. Vláda však na svém prvním letošním jednání návrh nepodpořila.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Löw se rozloučí s německou reprezentací už po Euru

Trenér Joachim Löw po letním mistrovství Evropy skončí u německé fotbalové reprezentace, s kterou v roce 2014 získal titul na světovém šampionátu. O jeho chystaném odchodu dnes informoval německý svaz, s kterým měl jednašedesátiletý kouč smlouvu až do mistrovství světa v Kataru v příštím roce. Požádal však o její předčasné ukončení.

"Rozhodl jsem se k tomuto kroku zcela uváženě, plný pýchy a ohromné vděčnosti, zároveň mám ale pořád obrovskou motivaci před nadcházejícím Eurem," uvedl Löw v prohlášení.

Další zprávy