Praha - Takhle to před čtyřmi lety začalo. V pondělí 26. června 2006 se poprvé sešla sněmovna na své ustavující schůzi. Poslanci ještě seděli v lavicích podle abecedního seznamu svých jmen a nikoli podle stranické příslušnosti.
Sněmovna se od počátku potýkala s velmi těsným poměrem mezi levicí a pravicí. Mirek Topolánek nakonec získal důvěru pro svou koaliční vládu jen s pomocí přeběhlíků z ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
O důvěru ovšem Topolánek se svými koaličními partnery bojoval dlouhé měsíce. Nakonec ji jeho kabinet získal až 19. ledna 2007. Do té doby vládl bez důvěry sněmovny.
Vláda přežila jenom dva roky
Topolánkova vláda ovšem až do konce volebního období nevydržela. V úterý 24. března 2009 se Paroubkovi na pátý pokus podařilo vládu svrhnout. Posloužili mu k tomu i hlasy koaličních přeběhlíků: VlastimilaTlustému a Jana Schwippela z ODS, Olgy Zubové a Věry Jakubkové ze Strany zelených.
Stalo se tak v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. Zároveň to bylo v době celosvětové hospodářské krize. Do voleb se ujal vlády "úřední" kabinet Jan Fischera, do té doby šéfa Českého statistického úřadu.
Zdvižený Topolánkův prsteníček i dlouhé hádky
Končící sněmovna byla nejvulgárnějším sborem zákonárců po listopadu 1989. Symbolem se stal Topolánův zdvižený prsteníček, kterým tehdejší premiér ukazoval Kalouskovi, že "je jednička". Ovšem ani ostatní politici nezůstali pozadu, takže poslanci místo projednávání a schvalování zákonů trávili dlouhé hodiny v hádkách a nadávkách.
Spoustu zákonů nakonec poslanci vůbec neprojednali a jejich osud v nové sněmovně je nejistý. Patří mezi ně například i ten, který měl aspoň zpomalit nevídané tempo zabetonování krajiny velkosklady či supermarkety v okolí velkých měst a podél dálnic.
Když se finančně daří
Mnozí poslanci po celé čtyři roky do sytosti využívali (kromě platů) všech finančních náhrad a dalších příspěvků, které jim podle vlastních pravidel náleží.
Například Bohuslav Sobotka z ČSSD, který chce být v nové vládě ministrem financí, z poslaneckých náhrad splácel své nové bydlení. Zelená Olga Zubová zase pobírala peníze na cestovní náhrady, byť jezdila do práce zdarma vlakem.
A některým zákonodárcům pomohl poslanecký mandát ještě k dalším výdělkům mimo sněmovnu.
Tři konce sněmovny
Sněmovna měla původně skončit před mimořádnými parlamentními volbami loni na podzim. Ovšem ústavní soud vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka a předčasné rozpuštění sněmovny nepovolil. Druhý podzimní termín se pak rozhodla torpédovat sociální demokracie.
A tak sněmovna končí až na potřetí, ve svém řádném termínu. Poslední zasedání sněmovny den před otevřením volebních místností se pokusily využít ke své propagaci i malé strany, jejichž šance na získání poslaneckého křesla je nereálná.
