Živě: Utahování opasků? Ne, strany mohou dál rozhazovat

Domácí ČTK Domácí, ČTK
26. 10. 2011 18:23
Středeční jednání Poslanecké sněmovny pro vás sledujeme v živé reportáži
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Koaliční poslanci jasně odmítli pokus KSČM, jak omezit stranické náklady na předvolební kampaně.

Vláda chce přijít s vlastním návrhem, jak financování politických stran zprůhlednit.

Komunisté navrhovali, aby sněmovní a senátní kampaně měly hranici 50 milionů, krajské a obecní 20 milionů. Za nedodržení stropů by hrozily poměrně vysoké postihy.

Koalice ale prostřednictvím zpravodaje Marka Bendy (ODS) označila předlohu za syrovou s množstvím nedostatků.

Ministerstvo vnitra už sice připravilo návrh zákona, který má zprůhlednit financování politických stran a hlavně pak volebních kampaní, má to ale háček.

"Zákon měl být předložen do konce roku 2012, ministerstvo vnitra ho bude navrhovat až v roce 2013, navíc s účinností od 1. ledna 2015. Takže by se už financování kampaní jaksi netrefilo do příštích sněmovních voleb," řekla Aktuálně.cz vicepremiérka a předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake z Věcí veřejných. Jak dodala, chce proti takovému postupu protestovat.

Finančních úřadů bude jen 14

V Česku vznikne nová kontrolní instituce, Generální finanční ředitelství. Poslanci její zavedení pustili do závěrečného čtení. 

Odhlasovaná reforma finanční a celní správy má i s některými pozměňovacími návrhy oporu ve vládní koalici, souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek.

Centralizaci umožní nově zavedená hierarchie finančních úřadů.

Dosud měla Česká republika osm finančních ředitelství v sídlech předlistopadových krajů a 199 finančních úřadů. Od roku 2013 zůstane jen 14 finančních úřadů v současných krajských městech, které budou řídit 199 územních pracovišť. V Praze vznikne ještě jeden speciální finanční úřad, který se zaměří na firmy s ročním obratem přes dvě miliardy korun.

Původně měla reforma finanční a celní správy platit už od roku 2012, Kalousek ale souhlasil s návrhem rozpočtového výboru, který prosazoval odložení o jeden rok.

Sněmovní schůzi pro vás sledujeme v online reportáži:

Co ještě poslance čeká

  • Poslance ve středu čeká také jednání o jedné z klíčových protikorupčních norem Nečasovy vlády - zákonu o zadávání veřejných zakázkách.
  • Nad jeho zněním totiž stále visí otazník. Koaliční strany se zatím nedokázaly shodnout nad některými jeho částmi.
  • Věci veřejné by ale měly přichystat kompromisní pozměňovací návrh, který má vyjít vstříc požadavku TOP 09 a Starostů na zveřejnění celé vlastnické struktury u vítězů veřejných tendrů i jejich subdodavatelů.
  • Středeční jednání se zřejmě protáhne až do pozdních večerních hodin.

Sněmovna podpořila návrh opoziční ČSSD na zavedení nového trestného činu nedovolené sledování lidí s pořizováním záznamu. Pachateli by podle předlohy hrozilo až roční vězení nebo zákaz činnosti, v závažných případech až tříletý trest. Ačkoli vláda vydala s předlohou nesouhlas, míří do ústavně-právního výboru.

Opoziční KSČM neuspěla ve sněmovně s návrhem, aby byl i v nových občanských průkazech údaj o zbavení nebo omezení svéprávnosti lidí. Poslanci dnes předlohu zamítli koaliční většinou už v prvním čtení.

Komunisté namítají, že jde o ohrožení právní jistoty, hlavně v soukromoprávních vztazích. Vláda ale poukazuje na to, že právní úkony učiněné nesvéprávnými lidmi jsou absolutně neplatné, což jim dává dostatečnou ochranu.

Sociální demokraté dnes, tak jak avizovali, opět předložili v Poslanecké sněmovně návrh zákona o obecném referendu. Novinářům to řekl předseda strany Bohuslav Sobotka s tím, že návrh by měl v první řadě umožnit občanům, aby se vyjádřili k vládnímu záměru na vyrovnání s církvemi.

Podle návrhu ČSSD by mohlo být referendum vypsáno k zásadním věcem vnitřní či zahraniční politiky, občané by se v něm mohli vyjadřovat k návrhům zákonů a také vyslovovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv. Vláda by referendum musela vypsat na základě petiční akce 200 tisíc občanů nebo poté, co by jej podpořilo 80 poslanců nebo 33 senátorů.

Více o návrhu ČSSD i vládní představě čtěte ZDE.

Podle očekávání poslanci odmítli návrh zákonodárců KSČM, kteří chtěli zrušit zákon z roku 2000 o zákazu dodávek do jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Zákon z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Tento obchod tenkrát kritizovaly Velká Británie a USA, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí nukleárních projektů.

KSČM argumentuje tím, že jaderná elektrárna už je dostavěná a na její výstavbě se podílelo mnoho firem včetně podniků ze států EU. Od počátku letošního září už je elektrárna připojena k rozvodné síti.

Opoziční KSČM narazila ve sněmovně s návrhem na omezení stranických nákladů na předvolební kampaně. Poslanci předlohu koaliční většinou zamítli. Vláda chce přijít s vlastním návrhem na zprůhlednění financování politických seskupení.

Komunistická předloha by stanovila pro sněmovní a senátní kampaně hranici 50 milionů korun a 20 milionů pro krajské a obecní volby. Za nedodržení stropů by hrozily poměrně vysoké postihy.

Všechny výdaje a příjmy na kampaně by navíc musely procházet přes zvláštní účet. Strany by také musely vést samostatnou evidenci o příjmech z půjček a úvěrů a z darů. Za služby spojené s kampaní by musely platit tržní ceny.

Sněmovna zamítla koaliční většinou předlohu KSČM, podle níž by vláda mohla uznávat nově vzniklé státy pouze se souhlasem parlamentu. Komunisty vedl k podání předlohy způsob, jakým vláda Mirka Topolánka (ODS) uznala před třemi lety Kosovo.

Proti předloze se postavila vláda, podle které by ovlivnila rozdělení pravomocí mezi kabinetem a parlamentem. K tomu by prý však bylo potřeba změnit ústavu. Dále argumentovala tím, že zahraniční politika je v gesci vlády.

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil zdůvodnění kabinetu za protiústavní. "Nyní jde o vztah České republiky k Palestině," podotkl.

Koaliční Věci veřejné váhají s podporou vládního návrhu daňové reformy. Dále prý budou usilovat o zachování daňového zvýhodnění stravenek, které dnes odmítl sněmovní rozpočtový výbor. VV předloží i další pozměňovací návrhy k daňové reformě. S ODS a TOP 09 chtějí před konečným hlasováním o daňové reformě o svých požadavcích k návrhu jednat, řekl předseda poslanců VV Vít Bárta a další poslanci strany.

Hned v prvním čtení poslanci zamítli zavedení takzvané účinné lítosti. Tu navrhlo vypustit z protikorupční strategie ministerstvo vnitra. Policie i zástupci nevládních organizací přitom tvrdí, že se jedná o důležitý nástroj boje proti úplatkům.

Účinnou lítost by pachatel býval projevil tak, že by napravil nebo oznámil svůj trestný čin ještě v době, kdy by bylo možné zabránit škodám. Na oplátku by mu byla zaručena beztrestnost.

Zůstat má tak pouze u zpracování analýzy případného zavedení. Vláda vypuštění tohoto opatření zdůvodňuje tak, že pokud by policie pracovala, jak má, nebyla by účinná lítost potřeba. Vyškrtnutí účinné lítosti se nelíbilo vicepremiérce a šéfce vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí Karolíně Peake.

Poslanci souhlasí, aby otcové měli právo popřít otcovství do půl roku od chvíle, kdy nabudou podezření, že otci ve skutečnosti nejsou, nejvýše do tří let od narození dítěte. Opoziční ČSSD vetovala požadavek předkladatelů, aby poslanci schválili novelu zrychleně už v prvním čtení. Míří do ústavně-právního výboru.

Sněmovna podpořila novelu zákona o pedagogických pracovnících, která zmírňuje některé striktní požadavky na kvalifikaci učitelů. Díky novince bude možné uznat jako kvalifikované více učitelů, kteří tak budou pobírat vyšší plat. Předloha míří do školského výboru.

Novela zvyšuje prostupnost mezi jednotlivými kategoriemi pedagogů a vychovatelů. Například po vystudování učitelství pro první stupeň základní školy budou moci učitelky pracovat jako kvalifikovaná síla i ve školce. Podobné by to bylo pro první a druhý stupeň základní školy.

Pravidla pro povolování veřejných sbírek se možná zjednoduší. Kontrolu by ale měla zlepšit například povinnost průběžně vyúčtovávat takto získané peníze. Počítá s tím vládní novela, kterou ve středu podpořila sněmovna.

Návrh, který míří do rozpočtového výboru, rovněž upravuje výběr příspěvků za použití elektronických médií včetně formy dárcovských textových zpráv.

Vojáci zřejmě přijdou o příspěvky na přestěhování, poslanci totiž poslali do dalšího schvalovacího procesu novelu zákona o vojácích z povolání. Vojáci budou také muset doplácet část nákladů na používanou výstroj, pokud opustí armádu po dvou letech. Předloha, kterou kritizuje opozice, míří do výboru pro obranu a bezpečnost.

Novela zavádí i další úsporná opatření. "Předloha neřeší problémy armády," řekl stínový ministr obrany Antonín Seďa (ČSSD). Odhadovaná úspora 25 milionů korun je vzhledem k mnohamiliardovému rozpočtu ministerstva obrany úsměvná, podotkl. Podle Petra Hulinského (ČSSD) novela vojákům znepříjemní život a ministerstvo šetří na nesprávném místě.

Do závěrečného schvalování míří celkem čtyři zákony, které představují reformu finanční a celní správy. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil odložit jejich účinnost o jeden rok, měly by tak začít platit až od roku 2013 a nikoli od příštího roku, jak původně navrhla vláda. Ministr financí Miroslav Kalousek ve středu řekl, že s návrhy výboru souhlasí.

Návrhy zákonů o finanční a celní správě ČR a předlohy, které mění již existující zákony, souvisí se vznikem jednoho inkasního místa. Z třístupňové struktury řízení aparátu přechází na dvoustupňovou. Vznikne generální ředitelství a 14 finančních úřadů. Vznikne také specializovaný finanční úřad pro firmy s obratem nad dvě miliardy korun, banky, pojišťovny nebo například kampeličky.

Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil poslancům zachovat daňové zvýhodnění stravenek a zároveň s tím zrušit vládou navrhovaný daňový bonus. Ve výboru s tímto návrhem neuspěly vládní Věci veřejné. Výbor neschválil ani jejich další požadavek na zvýšení firemní daně o jeden procentní bod na 20 procent.

Výbor naopak doporučil navzdory nesouhlasu ministerstva financí vložit do zákona o jednom inkasním místě jiné rozdělení odvodů z loterií. Část výtěžku by měla jít na sport, část na veřejně prospěšné účely a zbytek by měl připadnout obcím. "Prošlo to, že sportovci by měli dostat třetinu z výtěžku, třetina by měla zůstat neziskovým organizacím, postiženým a tak dále a třetina obcím," řekl ČTK předseda výboru Pavel Suchánek (ODS).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při explozi v laserové střelnici v Přerově se popálily dvě osoby

Dva lidé se v neděli odpoledne popálili při explozi a vzplanutí sudů od oleje v rekonstruované laserové střelnici v Přerově. "Popálené osoby jsou již v péči zdravotnické záchranné služby," řek dnes mluvčí hasičů Zdeněk Hošák. Na místě zasahují záchranáři a hasiči. Okolnosti exploze vyšetřuje policie.

Výbuch podle Hošáka nastal v laser aréně nedaleko centra Přerova při instalaci několika sudů od oleje. "Došlo k explozi a vzplanutí. Následkem jsou dvě popálené osoby. Hasiči provádí důkladnou kontrolu termokamerami. V prostorách je nebezpečí skrytého hoření," uved Hošák.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letecká základna Ajn al-Asad v Iráku, na níž působí američtí vojáci, byla cílem raketového útoku. AFP to řekl nejmenovaný bezpečnostní činitel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy