Vláda chystá daňový ráj pro manažery a živnostníky

Petr Holub
11. 8. 2011 10:20
Výhody pro manažery, živnostníky a rentiéry uhradí průměrný zaměstnanec a spotřebitel
Daňový žonglér a ministr financí Miroslav Kalousek v představě karikaturisty.
Daňový žonglér a ministr financí Miroslav Kalousek v představě karikaturisty. | Foto: Petr Vyroal

Praha - Snižovat sazbu daně z příjmu i sociálního pojistného, a dokonce zrušit daň z dividend.

Reforma z pera ministra financí Miroslava Kalouska vytvoří v Česku unikátní daňový systém, který nemá srovnání v žádné z vyspělých zemí.

Výhody pro manažery, živnostníky a rentiéry uhradí průměrný zaměstnanec a spotřebitel.

Ještě dál na východ

Hlavní část reformy skrývá zákon o jednotném inkasním místě a ministři ho chtěli projednat hned na první schůzi po vládních prázdninách.

Nakonec verdikt o čtrnáct dnů odložili, protože proti reformě nahlas protestovali podnikatelé. Pokud ale vláda a později také Parlament Kalouskův návrh schválí, dostane se Česko v žebříčku 34 členských států OECD na první příčku hned ve třech daňových disciplínách. (Detailní srovnání v grafice na konci článku.)

Nejnižší daně budou platit vysoce postavení manažeři. Relativně málo už platí od roku 2008, kdy byla zavedena rovná sazba daně z příjmu. Dosud je na úrovni 15 procent ze superhrubé mzdy, to odpovídá 22 procentům z hrubé mzdy. Nižší daně platili manažeři z dalších východoevropských zemí, kde byla zavedena „rovná daň", konkrétně na Slovensku, v Estonsku a od letoška také v Maďarsku.

Od roku 2013 bude zdejší rovná daň na úrovni 19 procent a tím se Česko dostane na slovenskou úroveň. Při větším množství daňových výjimek na tom budou Češi lépe.

Nejnižší rovné daně se ovšem vybírají ještě dál na východě. Konkrétně v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se sazba pohybuje mezi 10 a 15 procenty, tyto země však nejsou členy OECD.

Vyšší dividendy, méně stravenek

Východoevropské vzory následuje Kalouskova reforma také zrušením daně z dividend. Z vyspělých zemí byla tato daň zrušena opět jen na Slovensku a v Estonsku.

Databáze OECD srovnává údaje o tom, kolik stát odebere ze zisku podniků celkem. Inkasuje totiž nejen na podnikové dani, ale zatěžuje také osobní příjmy akcionářů zmíněnou daní z dividend.

Celková daňová zátěž pro podnikové zisky obvykle kopíruje horní sazbu daně z příjmu pro soukromé osoby. Například v Rakousku, Dánsku nebo v Nizozemsku překračuje tato sazba 50 procent.

Ve státech, které jako Česko, Slovensko a Estonsko zrušily daňovou progresi, pak reformátoři typu Kalouska snižují celkovou zátěž pro podnikové zisky na úroveň jediné sazby daně ze soukromých příjmů. K tomu jim ovšem stačí obyčejná podniková daň a už nepotřebují speciální daň z dividend.

Češi budou s devatenácti procenty i v tomto případě se Slováky nejlepší. Stát tak přijde o devět miliard, které si vybere nazpět zrušením daňových výjimek pro stravenky a podnikové jídelny.

Jako Anglosasové bez peněz

Další primát získají zdejší živnostníci, kteří budou platit nejnižší sociální pojistné na úrovni 6,5 procenta svého čistého zisku. V tomto případě následuje Česko anglosaský vzor. Mimořádně nízké pojistné na úrovni sedmi až deseti procent platí živnostníci také v Irsku, Kanadě a Spojeném království.

Rozdíl je v tom, že nízké pojistné platí ve zmíněných zemích také zaměstnanci. Stát pak doplácí sociální výdaje z výnosů nepřímých daní. Irové, Kanaďané a Britové také častěji spoří na důchody u soukromých fondů.

Naopak v Česku platí důchody takřka výlučně stát. Proto vybírá vysoké pojistné od zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů. Za zdejšího zaměstnance se odvádí na sociálním pojistném 32 procent z hrubé mzdy, Anglosasové platí mezi 15 a 20 procenty.

Sleva na pojistném nebude zadarmo

Kalouskova reforma se snaží na anglosaskou úroveň snížit také sociální pojistné, současný stav rozpočtu jí k tomu však dává minimální prostor.

Proto pomáhá aspoň firmám, které dnes odvádějí 25,5 procenta z hrubé mzdy svých zaměstnanců na sociální účely a k tomu ještě 9 procent na zdravotní pojištění. Tato částka je mezi zeměmi OECD srovnatelná jen s Belgičany a Francouzi.
Stát pomůže podnikům tím, že o dvě procenta sníží zdravotní pojistné. Stejnou částku si ovšem vybere od zaměstnanců, kteří budou platit namísto současných 4,5 procenta o dvě procenta navíc.

V tomto směru se český model přiblíží standardním poměrům, protože ve většině vyspělých zemí nemusí zdravotní pojistné za zaměstnance podniky odvádět vůbec.

Jiný reformní zákon zvyšuje ještě daň z přidané hodnoty. Pokud se její sazby vyrovnají na 17,5 procentech, dostanou se Češi výší odvodů ze spotřeby do první desítky zemí OECD. Při zvýšení na 19 procent se dotáhnou na první pětku. Výrazně víc budou odvádět už jen Dánové, Maďaři a Islanďané.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku, řekl Fiala

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

"Museli jsme si pro to připravit evropské rozhodnutí, abychom to mohli udělat. To se nám podařilo. Dnes je tedy možné provést i zastropování pro velké firmy, což dříve možné nebylo," uvedl premiér.

Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve Sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by měl kabinet stanovil svým nařízením. Také Síkela v neděli na ČT hovořil o tom, že by nařízení mohla vláda vydat do konce roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy