Praha - Osud voleb do zastupitelstva v hlavním městě se zhruba měsíc před rozhodnutím velmi dramatizuje.

Podle důvěryhodného zdroje Aktuálně.cz je patnáct soudců pléna Ústavního soudu, kteří budou koncem března o nejsledovanějších komunálních volbách loňského podzimu rozhodovat, v otázce zrušení či nezrušení voleb rozděleno. Osmi je bližší volby odmítnout jako nezákonné, sedm je pro zachování výsledků z loňska.

Zmíněný zdroj, který je dobře obeznámen se situací mezi soudci, avšak nemůže být v této souvislosti jmenován kvůli možnému střetu zájmů, přitom upozorňuje: Poměr hlasů se může vyvinout, nyní vyplývá jen z výroků, když soudci začali o případu diskutovat.

Žádné orientační hlasování v plénu se podle informací Aktuálně.cz prozatím nekonalo.

"K hlasování ´na ostro´ dosud nedošlo," reagoval stručně na přímou otázku redakce předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: "Úvahy o rozložení hlasů v plénu jsou zatím jen na úrovni spekulace."

Síla osmi soudců

Na komunální volby v Praze podaly k soudu stížnost Strana zelených, Věci veřejné a SNK ED, kterým uškodil způsob, jakým bylo hlavní město pro volby rozděleno.

Stížnost už sice zamítl Městský soud v Praze, ale stěžovatelé postoupili svoji věc nejvyyší soudní instanci. Ve hře je více možností, jak se k problému může Ústavní soud postavit.

1) Ústavní soudci mohou dospět k závěru, že volby v Praze porušily princip rovnosti hlasů a že by se měly opakovat. V tom případě zruší verdikt městského soudu a případ mu vrátí, aby revidoval své původní rozhodnutí. Z patnácti soudců ÚS k tomu postačí hlasy osmi.

2) Ústavní soud se shodne, že se volby opakovat nebudou a zruší - pro budoucno - jen část zákona. Buď toho o hlavním městě Praze, podle kterého zastupitelstvo Prahy určuje počet členů nového zastupitelstva, nebo o volbách do obecních zastupitelstev, podle kterého může město parcelovat své území na více volebních obvodů. K tomuto verdiktu by už bylo nutných devět hlasů.

Jeden hlas, různá váha

"Rozpolcení" Ústavního soudu v otázce pražských voleb potvrzují rovněž interní zprávy, které mají sami stěžovatelé.

"Mám podobné informace," řekl předseda Strany zelených Ondřej Liška Aktuálně.cz: "Spíš ve smyslu, že je to padesát na padesát, že se volby zruší."

O podobném rozložení sil uvnitř Ústavního soudu mluví rovněž politici - v Praze taktéž neúspěšných - Věcí veřejných.

Tím, že pražské zastupitelstvo s většinou poslanců z ODS rozdělilo v mezích zákona Prahu na sedm volebních obvodů o nestejném počtu voličů, bylo nutné získat v různých obvodech rozdílný počet hlasů, aby kandidát dosáhl na mandát v zastupitelstvu. Jinými slovy: voličský hlas měl v různých obvodech rozdílnou váhu.

Jak vypočítal politolog Tomáš Lebeda, u kterého si Ústavní soud vyžádal posudek, pro získání křesla v zastupitelstvu stačilo v 6. pražském volebním obvodu jen 50 605 hlasů, zatímco v obvodu číslo 3 bylo nutných přes 59 tisíc hlasů.

Na klíčovou otázku Ústavního soudu, zda rozparcelování Prahy "významně" ovlivnilo výsledky voleb, Lebedův posudek odpovídá: Nynější koalice ODS-ČSSD by na pražské radnici neměla většinu a malé strany - tedy zelení a koalice Věcí veřejných s SNK ED - by získaly shodně po 4 zastupitelích.

K podobným závěrům dospěl i politolog Jan Outlý z královéhradecké univerzity, kterého soud rovněž požádal o expertizu.

Rychetský: Posudky politologů jsou klíčové

"Ty posudky jsou jedním z nejvýznamnějších podkladů, abychom věc mohli meritorně posoudit a rozhodnout," prohlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský s tím, že ostatní důkazy, jako například usnesení zastupitelstva o rozdělení Prahy na 7 obvodů, takovou váhu nemá.

"Nepochybně rozhodující pro Ústavní soud v takovéto věci je posouzení, zda došlo, nebo nedošlo k porušení buďto ústavního pořádku, nebo - jako v tomto případě - i volebního zákona způsobem, který by výrazně vybočil a představoval exces," dodal Rychetský.

On sám odmítl v rozhovoru pro Aktuálně.cz říct, zda pro něj samotného byla nerovnost voličských hlasů v Praze natolik významná, aby hlasoval pro zrušení voleb. "To vyjadřuji v rozpravách na plénu a vyjádřím to při hlasování," uvedl.

Ústavní soud se kvůli pražským volbám sejde v plném složení 29. března. Jeho předseda Pavel Rychetský má za to, že by mohl zároveň i rozhodnout: "Máme tedy prostor čtyř týdnů všechno podrobně prodiskutovat."