Praha - Ústavní soudci zřejmě už v únoru rozhodnou o žádosti zneplatnit říjnové komunální volby v Praze.
Redakci Aktuálně.cz se nyní podařilo získat expertní posudek, který si pro toto rozhodnutí vyžádali.
Pokud by se jím řídili, musely by se volby v Praze opakovat.
Posudek, s nímž se redakce seznámila, dokládá, že účelové rozdělení Prahy na sedm obvodů zásadně proměnilo volební výsledky. Nynější pražská vláda - koalice ODS a ČSSD - by v zastupitelstvu většinu neměla.
Stížnost, kterou mají soudci na stole, podaly Stran zelených, Věci veřejné a SNK ED. V krajním případě může ÚS volby do pražského zastupitelstva i zrušit.
ODS a ČSSD by neměly většinu
Rozklad na žádost Ústavního soudu připravil přední expert na volební systémy Tomáš Lebeda. Ústavní soud mu - a několika dalších znalcům - položil pět otázek. Klíčovou z nich je ta, zda by volby v Praze dopadly jinak v případě, že by Praha byla jediným obvodem.
"Výsledné složení zastupitelstva by se poměrně významně lišilo," odpovídá Lebeda.
Podle jeho podrobných výpočtů, které jsou součástí expertního posudku, by se jinak rozdělilo hned 9 z celkem 63 mandátů v pražském zastupitelstvu.
Podstatné je, že stěžovatelé - tedy Věci veřejné a koalice zelených s evropskými demokraty - by shodně získali po čtyřech mandátech. A to na úkor vítěze voleb a druhé nejsilnější strany - tedy TOP 09 a ODS.
Lebedovy výpočty jim tak fakticky dávají za pravdu.
Jeden mandát navíc by dostaly ČSSD a KSČM. "Zásadní rozdíl by výsledek přinesl pro koaliční vyjednávání, jelikož dnes vládnoucí koalice ODS a ČSSD by nezískala potřebnou nadpoloviční většinu v zastupitelstvu," píše Lebeda ústavním soudcům.
Malé strany bez šancí
Tomáš Lebeda odpovídá i na otázku, zda byla či nebyla porušena rovnost volebního práva.
Konstatuje, že průměrně připadlo na podzim 2010 na jeden mandát 54 712 hlasů. Dva obvody ale vykázaly významnou odchylku: pro získání mandátu v 6. pražském volebním obvodu stačilo na mandát jen 50 605 hlasů, v obvodu číslo 3 naopak bylo nutných přes 59 tisíc hlasů.
Ústavní soud se ptal i na to, zda rozparcelování Prahy fakticky zvyšovalo zákonem danou hranici 5 procent, která omezuje strany pro vstup do zastupitelstva. Na to odpovídá Lebeda jednoznačně "ano".
Z jeho výpočtů vyplývá, že strany musely získat minimálně 7 procent, v některých obvodech pak bezmála 8 procent, aby vůbec měly šanci uspět. Menší strany tak ztratily část svých šancí.
Rovnost volebního práva? Porušena...
Další problém vidí Lebeda v tom, že se Praha nejen rozdělila na sedm obvodů, ale zároveň končící zastupitelstvo rozhodlo, že se ve volbách bude rozdělovat ne 70, ale jen 63 mandátů. Úpravu počtu zastupitelů Praze dovoluje zákon.
V každém ze sedmi obvodů se tak rozděloval přesně 9 mandátů, což je podle zákona minimální hranice. Mandáty se tedy nemohly přesouvat podle účasti voličů tak, že by třeba obvod s nejsilnější účastí rozdělil například 10 mandátů, zatímco na obvod, kde by účast byla velmi slabá, připadlo například jen 7 mandátů.
Z expertního posudku, který Aktuálně.cz analyzovalo, rovněž vyplývá, že byla porušena rovnost hlasů.
