Norma měla platit už při vstupu Česka do EU. Když vláda návrh schválila až v prosinci 2004, odvrátila tak na poslední chvíli hrozbu sankce. Do Prahy již kvůli tomu přišly dva dopisy, které jsou součástí procedury EU pro porušení práva členskou zemí.
Senátorům se však zdá návrh příliš vágní. Navíc podle nich zavádí pozitivní diskriminaci. Zamítli ho těsnou většinou. Proti byla hlavně ODS. Ta předlohu kritizovala už i v parlamentu.
"Vidíme, kam to už vedlo v některých západních státech, kdy se uzákoňuje politickým stranám, kolik mají mít žen na kandidátkách a kolik mají mít společnosti žen v řídících orgánech," uvedl senátor Jaromír Volný (ODS).
Zákon má mimo jiné zabránit tomu, aby se zaměstnavatelé zbavovali nepohodlných pracovníků tím, že jim vytvoří "zneklidňující prostředí", uvedl jako příklad vágní a nejasné formulace Miroslav Škaloud (ODS). Norma podle něj rozšiřuje také nadměrně okruh témat diskriminace. "Nebýt diskriminován, je ušlechtilá idea. Takto pojatá diskriminace ale vede k posilování relativismu," odmítl Škaloud návrh.
Autoři předlohy návrh obhajovali s tím, že jeho hlavním záměrem je diskriminaci předcházet, nikoliv pozitivně diskriminovat.
Některá "pozitivní opatření" jsou podle nich v zájmu většinové společnosti. Jako příklad uvedli přípravné třídy pro romské děti, které již několik let fungují. Podle výzkumů tyto přípravky napomáhají malým Romům lépe obstát v první třídě.
Za normu se postavil senátor Josef Jařab z Klubu otevřené demokracie, zákon podle něj přiblíží Česko civilizovanému světu.
"Chrání každého z nás," konstatoval s tím, že předpis obsahuje formulační nepřesnosti, ale nikomu nestraní.
Paragrafy mají posílit práva všech skupin lidí, které se mohou setkat s diskriminací. A to nejen při zaměstnávání, ale i při shánění bydlení, nakupování zboží či služeb i ve zdravotnictví.
Zákon má chránit před diskriminací kvůli zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství, politickému smýšlení, majetku, rodinnému stavu nebo členství v politických stranách a odborech. Zvýšená ochrany se mají dočkat také těhotné ženy a matky. Zákon by jim měl ulehčit dokazování případné diskriminace zaměstnavatelem. Na dodržování rovnosti má dohlížet veřejný ochránce práv.
Současná ochrana před diskriminací v ČR požadavkům unie neodpovídá. Omezuje se zejména na pracovněprávní oblast; podle tří čtvrtin obyvatel ale existuje právě na českém pracovním trhu diskriminace. Za nejčastější důvod znevýhodňování některých
skupin lidí považovali Češi podle průzkumu agentury STEM věk, mateřství a těhotenství, zdravotní stav nebo postižení.
