Z povodní je předvolební spor

Pavel Baroch, Tomáš Fránek, Jakub Antoš
2. 4. 2006 15:00
Ústí nad Labem - Premiér Paroubek a ústecký primátor Gandalovič se pohádali, kdo nese odpovědnost za zatopení části města. Ke kritice vlády se přidala většina hejtmanů.
Noční pohled na zatopený levý břeh Labe v Ústí, v pozadí most Edvarda Beneše. Původně se čekalo, že hladina zde dosáhne vrcholu už v pátek, ale podle posledních informací bude řeka kulminovat až v průběhu sobotního dne
Noční pohled na zatopený levý břeh Labe v Ústí, v pozadí most Edvarda Beneše. Původně se čekalo, že hladina zde dosáhne vrcholu už v pátek, ale podle posledních informací bude řeka kulminovat až v průběhu sobotního dne | Foto: Topí Pigula, Koktejl

Kulminace Labe v Ústí nad Labem se očekává v pondělí. Dnes řeka stagnuje, hladina se drží na 840 centimetrech. Podle vyjádření tiskové mluvčí Ústeckého kraje Šárky Roudnické pro deník Aktuálně.cz by řeka měla kulminovat v noci nebo nad ránem na úrovni 870-880 centimetrů. Ve městě prý nehrozí žádná další evakuace.

Ohrozit by řeka mohla pouze některé malé obce v kraji, nepůjde ale o rozsáhlou evakuaci, spíše o evakuaci jednotlivců, říká Roudnická.

Paroubek: Vedení města zaspalo!

Protipovodňová opatření v Ústí nad Labem se stala předvolebním sporem mezi ústeckým primátorem Petrem Gandalovičem (ODS) a premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD), kteří jsou volební lídři svých stran na severu Čech.

"Pro Ústí nad Labem neudělal stát vůbec nic," postěžoval si Aktuálně.cz Gandalovič poté, co voda stejně jako před čtyřmi lety zatopila část Střekovského nábřeží.

Paroubek ovšem při své páteční návštěvě Ústí nad Labem prohlásil, že to bylo město, kdo zaspal při budování protipovodňových zábran.

Protržená hráz v Ústí nad Labem na leteckém záběru. V pozadí je patrný Střekovský jez.
Protržená hráz v Ústí nad Labem na leteckém záběru. V pozadí je patrný Střekovský jez. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
 

Gandalovič v zápětí kontroval: Paroubek pouze využívá nouze a stresu lidí k politickému útoku na svého soupeře v parlamentních volbách. "Považuji prohlášení pana Paroubka za politický hyenismus," řekl Gandalovič.

Dodal, že protipovodňové zábrany stojí 140 milionů korun, což si město nemůže dovolit. "Opatření jsou odpovědností státu a správce toku. My jako město, které je na dolním toku Labe, kudy teče celá voda z Čech, nemůžeme chránit břehy sami ze svého rozpočtu," zdůraznil Gandalovič.

Stát versus kraj=ČSSD versus ODS

Dodal, že znovu požádal Povodí Labe, aby začalo s budováním protipovodňové zábrany okamžitě poté, co opadne voda. Bez těchto nákladů nelze podle Gandaloviče instalovat mobilní stěny, na jejichž nákup má město připraveno 30 milionů korun.

Ústeckého primátora se zastal krajský hejtman Jiří Šulc. "Pokud někdo zaspal, je to stát," řekl v ČT Šulc, podle něhož stát nevybudoval na Labi  v severních Čechách od roku 2002 žádnou protipovodňovou stavbu.

"Na Labi se neudělal ani metr protipovodňových opatření," zdůraznil Šulc.

Paroubek ale trvá na svém, že město s ochranou před povodní zaspalo. "Na to měli tři roky, myslím, že měli začít hned po povodních v roce 2002," dodal Paroubek, podle něhož je otázkou priorit, zda město dá raději peníze na ochranu před povodněmi nebo na sportoviště.

Informací je (ne)dostatek

Primátora Gandaloviče podpořili i ostatní hejtmani krajů, které sužují rozsáhlé záplavy. Většina z nich kritizovala přístup státu při budování protipovodňových zábran. Vláda podle nich nesplnila své sliby po povodních v roce 2002 a poskytla jen zlomek peněz, které byly potřeba pro účinnější ochranu před nynější přírodní pohromou.

Někteří starostové si zase stěžují, že od úřadů dostávají málo informací o povodňové situaci nebo že zprávy přicházejí pozdě.

"Zprávy dostáváme dost pozdě. Když si nezjistíme informace o vodě sami, ani bychom se k nim mnohdy nedostali," tvrdí Josef Šulc, starosta středočeských Zálezlic, které povodeň v sprnu 2002 málem vymazala z mapy.

Na špatnou komunikaci s Povodím Moravy se stěžovaly také jihomoravské obce, což stálo místo ředitele podniku Miroslava Konečného.

Infobox

 

ŽALOBA NA POVODÍ

První trestní oznámení na Povodí Moravy chce podat kvůli chybnému postupu při vypuštění Vranovské přehrady rakouský biozemědělec, který má pronajaté pole v  Jevišovce na Břeclavsku. Jeho pole mu zalila Dyje a Jevišovka.

Špatná komunikace komplikovala jak evakuaci lidí, tak postup při záchranných pracích.

Na nedostatečný tok informací mezi jednotlivými úřady nebo mezi úředníky a občany přitom upozorňovala už závěrečná expertní zpráva o povodni v srpnu 2002. "Cílem je, aby byl eliminován informační šum, který se vyskytoval velmi často," doporučovala zpráva, kterou před dvěma lety projednala i vláda.

Ovšem například starosta Veselí nad Lužnicí Petr Hynek si na nedostatek informací nestěžuje. "Ne, u nás se podobné problémy vůbec nevyskytly, ani v letošním roce, ani v roce 2002," řekl Hynek v České televizi.

Také ředitel Povodí Vltavy František Hladík tvrdí, že informací mají radnice a další úřady dostatek.

"Nemám žádné zprávy o tom, že by byly některé problémy při komunikaci mezi podnikem Povodí Vltavy, obecními úřady a povodňovými komisemi na všech úrovních," řekl Hladík.

Dokonalejší organizace

I když se starostové rozcházejí v názoru na poskytování včasných informací o velké vodě, na jednom se shodnou: ze záplav z minulých let jsme se poučili, takže organizace protipovodňových opatření a ochrana obyvatel je mnohem lepší.

"Ano, jsme poučeni, víme, co máme dělat," potvrzuje zálezlický starosta Šulc.

"Lidé po zkušenostech z minulých povodní neberou varování na lehkou váhu," dodal znojemský starosta Balík.

"Už víme, co voda dokáže. Je lepší se rychle sbalit a raději odejít," soudí Miroslava Zalubilová z Uherského Hradiště.

Výrazně lépe fungují krizové štáby a komise. Z opatrnosti - především na Znojemsku - začala evakuace výrazně dříve, než přišla povodňová vlna.

Pomohly i nové hráze...

Ukázalo se i to, že se vyplatilo investovat do nových protipovodňových hrází například na řece Moravě. Jen stát v uplynulých čtyřech letech investoval čtyři miliardy, další peníze daly kraje a obce.

Třeba v Uherském Hradišti zadržovaly hráze vodu na místech, kde se před devíti roky protrhly. Lepší situace je i na Dyji.

"Ukazuje se, že na mnohých místech už funguje protipovodňová ochrana, i když do ideálního stavu je daleko," řekl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.

Také jeho kolega z jižních Čech Jan Zahradník si pochvaluje, jak pomohlo například to, že se vyčistila koryta řek, takže se zlepšila průchodnost vodních toků.

Zároveň si však v pořadu ČT Otázky postěžoval, že stát odložil budování zásadních protipovodňových staveb, takže se s nimi začne až od příštího roku. Podle Zahradníka by například nový poldr mohl výrazně pomoci Veselí nad Lužnicí, které bylo v uplynulých dnech zčásti zatopené.

Obrovské investice do protipovodňových opatření se vyplatily i hlavnímu městu, velká voda by tu podle pražského primátora už například nezpůsobila miliardové škody v metru.

"Mám pocit, že metro v roce 2006 je v lepší kondici než v roce 2002," řekl při obhlídce podzemní dráhy Bém.

...ale mnoho jich chybí

Na druhou stranu pořád chybí už před devíti roky požadované protipovodňové stavby, třeba na řece Moravě. Tam Povodí Moravy vyčíslilo opatření na ochranu před velkou vodou na celkem dvacet čtyři milionů korun, peněz je však stále málo. Kvůli tomu se nezačal stavět poldr u Uherského Hradiště nebo sestava poldrů u Teplic nad Bečvou.

V Olomouci se začal teprve nyní budovat kanál, který by měl odvést nadbytečnou vodu z města. Jen tato stavba vyjde na 300 milionů a přispějí na ni stát, kraj i město. Pak budou následovat další protipovodňová opatření včetně poldru u Žichlínek na Moravské Sázavě a Třebůvce za 400 milionů.

Nepodařilo se dokončit opravu přehrady u Znojma, kde se měla zvýšit kapacita bezpečnostního přelivu hráze. Tady muselo Povodí Moravy před vodou z Dyje dokonce vyklidit staveniště.

Nedostatečně ochráněny jsou i malé obce ve středních Čechách, například Zálezlice či Hořín. Tamní radnice má sice plány ochranného valu, ale 27 milionů na jeho stavbu zatím nesehnala.

"Lítáme po ministerstvech zemědělství, životního prostředí a dalších úřadech, ale peníze stále nemáme," postěžoval si nedávno starosta Petr Fous.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy