Praha - Obsazení dolní komory parlamentu se vymění nejméně o polovinu. To je jisté od chvíle, kdy strany zveřejnily své kandidátky.
Ukazuje to model sněmovny, která by vznikla, pokud by vyšla předpověď agentury Median z konce srpna a kdyby lidé nezasáhli do stranických kandidátek kroužkováním. Po přepočtu prognózy Medianu na poslanecké mandáty, které by strany získaly v jednotlivých krajích, by sněmovnu ovládl osmdesátičlenný poslanecký klub ČSSD, který by pak mohl teoreticky sestavit většinovou vládu s komunisty, TOP 09 i ODS.
Do sněmovny by se dostaly ještě dvě menší strany, konkrétně SPOZ a možná ještě KDU-ČSL. Vlivem d´Hondtova přepočtu, který právě malým stranám nepřeje, by ale zůstaly se sedmi poslanci na okraji velké politiky.
O to, že se sněmovna významně promění, se postarali sami straníci. Své posty by podle schválených kandidátek obhájilo pouze 94 poslanců z minulé sněmovny. Volby by prodloužily mandát celkem 37 sociálním demokratům, 23 členům TOP 09 a 21 komunistům. Zemětřesením prošla ODS. Z padesátičlenného klubu kandiduje na volitelných místech jen pět poslankyň a osm poslanců.
Nové tváře ze starých stran
Sněmovna stihla před rokem 2010 vytvořit tradici, že přinejmenším polovina jejích členů obhájila, například po volbách v roce 2002 se do lavic vrátilo 120 poslanců. To se změnilo před třemi lety, kdy parlamentní strany obsadily volitelná místa pouze čtyřiadevadesáti poslanci, tedy stejným počtem jako letos.
Pak ještě proběhla tzv. kroužkovací revoluce, která počet zkušenějších poslanců ještě víc omezila. Ve skutečnosti ovšem o skutečnou revoluci nešlo.
Kroužkováním vypadlo z předních míst na kandidátkách dvaadvacet poslanců. Nejznámější z nich byl bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS), jinak ale šlo o méně významné politiky jako například exministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) a olomoucký sociální demokrat Pavel Němec, který na sebe v letošní kampani upozornil podáváním žalob, jak na Olomoucku sestavuje kandidátky jeho bývalá strana.
Návrat vykroužkovaných
Zgarba ovšem kandiduje na volitelném místě v kraji Vysočina znovu. „Vykroužkování" ho od nové kandidatury neodradilo už z toho důvodu, že se loni do sněmovny přece jen dostal, když jeho kolega František Bublan přestoupil do Senátu.
Také stranu TOP 09 kroužkování neodradilo od toho, aby na místa lídrů v Plzeňském, Pardubickém kraji a na Vysočině nejmenovala politiky, kteří před třemi lety kandidovali jako „dvojky", díky preferencím je však přeskočili jejich spolukandidáti.
Kroužkování však může poslancům také pomoci. Loni se díky preferencím z horších míst dostalo do sněmovny celkem deset dosavadních zákonodárců, mezi nimi místopředseda ČSSD Michal Hašek a zvláště Marek Benda (ODS), který je tak spolu s Miroslavem Grebeníčkem (KSČM) jediným poslancem, který zasedal ve všech českých sněmovnách od roku 1990. Benda si bude moci kroužkovací anabázi zopakovat letos, protože v Praze opět kandiduje na nevolitelném desátém místě.
Úplná výměna na pravici
V minulých volbách tedy obhájilo své křeslo celkem 82 poslanců, nejméně v historii českého parlamentu. Jde o dramatickou obměnu jak svědčí výčet politiků, kteří mají ve sněmovně zkušenosti ještě s érou premiére Mirka Topolánka a kteří mají šanci i v letošních volbách. Mezi jedenačtyřiceti jmény je dvacet sociálních demokratů a patnáct kandidátů KSČM. Na pravici zbývá šest jmen, konkrétně Miroslava Němcová, Jan Bauer, Jiří Pospíšil a Jiří Papež z ODS, za TOP 09 ještě Miroslav Kalousek (před rokem 2009 lidovec) a František Laudát (dříve ODS).
Předpověď, že své mandáty letos obhájí celkem 94 poslanců je navíc optimistická. Kandidáti na předních místech budou muset získat dost preferenčních hlasů, tradiční strany se zkušenými poslanci budou muset obstát nejen proti lidovcům a zemanovcům, ale i proti kandidátům dalších neparlamentních stran. Těm ještě zbývá šest týdnů na to, aby napodobily Věci veřejné a přivedly do sněmovny samé nováčky.
