"Schválili jsme začátek jednání se Spojenými státy. Konečná verze odpovědi vznikala až dnes," řekl po zasedání kabinetu premiér Mirek Topolánek.

Zeleným se podařilo do návrhu prosadit odstavec, který hovoří o tom, že Česká republika chce, aby byl radar v budoucnu začleněn do systému Severoatlantické aliance. Tuto podmínku si klade i opoziční ČSSD.

USA se ale podle dřívějších vyjádření do spolupráce s NATO příliš nehrnou. Obávají se, že jednomyslný souhlas všech členů není reálné získat.

Kdo ve vládě jak hlasoval a jakým poměrem byla nóta přijata, nechtěli ministři prozradit.

Parkanová: Suverenita zůstane zachována

"Suverenita České republiky zůstane na místě základny zachována," řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová. I američtí vojáci mají podle představ vlády podléhat české jurisdikci.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

V souvislostech

Fakta: Vše kolem amerického radaru na Aktuálně.cz
Diskuse kolem protiraketové základny zaměstnávají české politiky i veřejnost déle než rok. Jaká jsou fakta? Co lze očekávat? Projděte si SPECIÁL

Existovaly by tři výjimky: Pokud by voják spáchal trestný čin ve službě, pokud by spáchal trestný čin na jiném americkém vojákovi nebo pokud by způsobil škodu na majetku americké armády. "Ve všech ostatních případech by vojáci podléhali českým zákonům a českým soudům," dodala Parkanová.

Podle Topolánka bude česká odpověď odtajněna 48 hodin poté, co bude předána americké straně.

Spojené státy v lednu požádaly o umístění radaru dalekého dosahu v Česku a sila s desítkou protiraketových střel v Polsku, s definitivní odpovědí počítá diplomacie do konce roku.

Do Česka by teď měli přijet američtí experti, kteří mají zkušenosti například s fungováním radarové základny v Japonsku. "Tam to je ve vysoce obydlené oblasti," řekl první náměstek ministryně obrany Martin Barták poté, co se v úterý setkal se svým americkým protějškem Ericem Edelmanem.

Barták uvedl, že po USA budou úřady požadovat maximum informací, například o případných zdravotních dopadech na zdraví lidí a na životní prostředí. "Budeme chtít co největší transparentnost," řekl Barták. Dodal, že jedním z požadavků bude, aby případná radarová základna byla co nejdále od lidských obydlí.

Do Česka by měli přijet i američtí geologové a další experti, které doplní při prověřování vytipované oblasti čeští odborníci.

Vyjednávání s americkou stranou nejspíš neskončí dříve než na konci letošního roku.

Souběžně s jednáním s Českem probíhají i polskoamerická jednání. V Polsku by měla být podle plánů USA umístěná raketová základna s desítkou protiraketových střel.

Přizvat NATO, nebo ne?

Otázka radaru českou politickou scénu rozdělila. I v rámci vládní koalice se rýsovaly názorové rozdíly. Zatímco Občanská demokratická strana a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu víc zapojit NATO a EU.

Podobně jako zelení uvažuje i opoziční ČSSD. Ta na svém víkendovém sjezdu schválila usnesení, podle kterého by radar byl přijatelný, pokud by s ním souhlasila i Severoatlantická aliance.

KSČM přítomnost amerických vojáků u nás odmítá z proncipu a spolu se sociálními demokraty chce prosadit v této otázce celostátní referendum.

Premiér Topolánek před začátkem jednání vlády dobrou náladou příliš neoplýval. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Podle dnes zveřejněného průzkumu chce 63 % Čechů, aby vláda s USA jednat začala. Průzkum si u agentury Factum Invenio objednalo ministerstvo zahraničních věcí. Podle starších šetření ale mezi Čechy převažují odpůrci radaru.

USA: Radar ano, ale bez NATO

Podmínka sociálních demokratů, že by radar u nás stál se souhlasem NATO, je ale podle agentruy AP nepřijatelná pro USA. Vysoký činitel amerického ministerstva obrany v úterý prohlásil, že Spojené státy odmítají, aby se celý jejich plán na vybudování protiraketové obranné základny v Evropě realizoval pod záštitou NATO. Důvodem je to, že by v tomto případě bylo zapotřebí souhlasu všech členských zemí aliance.

Tradiční spojenec USA Polsko je v tomto s Washingtonem zajedno. O protiraketové základně se Severoatlantickou aliancí rokovat nechce.

Ostrým kritikem plánu je Rusko, které základnu považuje za bezpečností riziko a hrozí odvetnými opatřeními.

Někteří evropští představitelé, mezi nimi i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní předsedá EU, vyzvali USA, aby zvážily větší zapojení NATO do protiraketového systému. Obávají se totiž možného vytváření bariér v Evropě i zhoršení vztahů s Moskvou.