Praha - Někteří vysoce postavení státní úředníci, kteří musí ze zákona předkládat majetkové přiznání, loni výrazně zbohatli. Dluhy ale nemají.
Jak to ale s jejich příjmy, majetkem a dluhy je, ovšem média nemohou napsat. Zákon o střetu zájmů v případě úředníků zakazuje informace šířit.
Některá média přesto konkrétní informace z majetkových přiznání zveřejnila, riskují ale soudní při.
Čtěte také: Ministři ukázali majetek. Největším dlužníkem je Langer
Šetřil jsem… a našetřil
Jedním ze státem placených funkcionářů, kteří získali značný majetek, loni ještě byl také viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Ten si pořídil apartmán v horách za několik milionů korun, k tomu auto za statisíce a za další statisíce opravoval rodinný dům. Za pronájem bytu přitom utržil jen něco přes sto tisíc korun.
"Věci jsem zakoupil ze svých úspor. Mám celkem značné úspory z příjmů," řekl Aktuálně.cz Niedemayer na dotaz, proč nemá dluhy. Šéf ČNB mohl skutečně větší sumu nastřádat. Jeho čistý příjem byl totiž jen za loňský rok přes dva miliony korun.
Také člen rady Českého telekomunikačního úřadu Petr Štěpánek říká, že si vydělal a šetřil.
Štěpánek si postavil rodinný dům za několik milionů korun a je bez dluhů i vedlejších příjmů. "Dům jsme si pořídili za vydělané peníze. Objevuje se v majetkovém přiznání v loňském roce proto, že byl loni zkolaudován a zapsán do katastru nemovitostí. Jeho hodnota je celková pořizovací cena, ne investice za loňský rok," řekl Aktuálně.cz Štěpánek.
Štěpánek vysvětluje, že od loňského ledna podle zákona o střetu zájmů nemůže podnikat, ale před jeho platností měl tři roky soukromou poradenskou firmu s ročními výdělky v řádu sedmimístného čísla.
"Kromě toho mám průběžně příjem také z honorářů za články, knížky, desky, koncerty a tantiémy za provozované písně. V minulosti též za obchody s cennými papíry," dodal.
Nemůžete nic zveřejnit
Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang také loni investoval značnou částku do nemovitosti, ale nic přitom nedluží. "Nemovitost byla získána legálně nabytými finančními prostředky," tlumočil odpověď šéfa BIS mluvčí organizace Jan Šubrt.
Kolik přesně stál nový Langův byt a Niedermayerův horský apartmán nebo jak vysoké půjčky má třeba ředitel úřadu vlády Jan Novák, se ale lidé z médií nedozvědí.
Zákon totiž dovoluje šířit informaci z majetkových přiznání pouze v případě poslanců, senátorů a členů Rady pro televizní a rozhlasové vysílání. Občané se sice mohou podívat do loňských přiznání úředníků, ale média je nemohou v přesném znění zveřejnit.
Čtěte také: Čunek upravil přiznání. Kromě garáže dostal ještě dům
"Zákon nyní povoluje více než dřív, ale ochrana osobních údajů u úředníků zůstala," potvrdil šéf mandátového a imunitního výboru sněmovny Ladislav Žák.
Občan má přitom přístup do rejstříku komplikovaný. Přiznání totiž nejsou nikde běžně přístupná.
Lidé musí přijít osobně do knihovny sněmovny a na mandátový výbor do senátu a požádat o přístupová hesla do databáze na internetu, kde jsou přiznání vyvěšena. A nebo si můžou požádat o hesla písemně. O přístup do senátního rejstříku letos požádalo zatím pouze kolem dvaceti zájemců.
Čtěte také: Máme přiznání přeběhlíků: Bez darů či vysokých příjmů
