Praha - Ministerstvo zdravotnictví finišuje s konečnou verzí reformy. Hlavním sporným bodem je privatizace pojišťoven, kterou měl popsat sedmý reformní zákon.
Speciální zákon pro transformaci pojišťoven však nevznikne, uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
Tento absolvent Harvardovy univerzity je v přípravě reformy odpovědný za zákony, které mění podmínky zdravotního pojištění a popisují mantinely pro vznikající trh se zdravotní péči. Trh je podle něho nezbytný, protože jen konkurence pojišťoven a nemocnic dokáže udržet ceny za zdravotní péči pod kontrolou.
Pavel Hroboň poskytl redakci Aktuálně.cz obsáhlý rozhovor. V něm hovořil i o budoucnosti pacientů a pojistkách, jak zabránit tunelování zdravotnických zařízení.
| Přečtěte si: Jak vidí Pavel Hroboň budoucnost pacientů Část rozhovoru, kde Hroboň hovoří o tom, jak zabránit tunelování |
Vyberte si: stát, nebo soukromník
Aktuálně.cz: Konkurence pojišťoven je základní princip reformy. Je logické, že konkurovat si mohou jen soukromé pojišťovny. Vy jste přitom začali mluvit o privatizaci pojišťoven teprve nedávno. Opravdu je privatizace tak důležitá?
Celý logický řetězec začíná tím, že dáme pojišťovnám větší odpovědnost za zajištění zdravotní péče pro klienty. Dáme jim větší možnost, aby se navzájem odlišily a mohly si konkurovat. To znamená trochu větší pravomoci, aby mohly organizovat zdravotní péči, nemusely platit každému poskytovateli a mohly si vybírat ty kvalitní a efektivní. Dáváme je pod dohled nově zřízeného úřadu. Poslední krok je změnit samotné zdravotní pojišťovny, aby byly připraveny na tuhle novou roli a byly schopné ji naplnit.
To s sebou nese dvě věci. Novou právní formu, která je provázaná se zbytkem právního řádu, která je vyzkoušená, která stanoví jasné povinnosti statutárních orgánů a managementu, která se hodí pro organizace spravující desítky miliard korun. Když si proskenujete současný český právní řád, tak zjistíte, že se hodí jen akciová společnost.
A: Smyslem akciových společností je dosahovat co největšího zisku. Bude to tak i u zdravotních pojišťoven?
Z akciové společnosti bereme jen základ: vztahy uvnitř organizace, propojení se zbytkem českého právního řádu, zodpovědnost statutárních orgánů a managementu. Třeba dnes nemají členové správních rad vůbec odpovědnost za výsledky. To povede ještě k tomu, že akciová společnost musí někomu patřit, nemůže viset ve vzduchoprázdnu jako dnešní pojišťovny. Potřebuje majitele, aby dbal na její dlouhodobý rozvoj.
Ale spousta věcí je upravena naprosto specificky pro zdravotní pojišťovny. Vzniknou speciální předpisy, jak mohou dostat licenci a povolení provozovat pojistné plány, budou nuceny pravidelně reportovat úřadu a podrobit se jeho dohledu, dostanou limit na provozní náklady a nakonec budou mít povinnost rozdělit se o 85 procent zisku se svými pojištěnci. To odlišuje pojišťovnu byť ve formě akciové společnosti od normální akciové společnosti.
A: Proč nepřistoupíte také k privatizaci VZP a proč si nemohou pojišťovny konkurovat výší pojistného, jako je to v Holandsku?
Koncept veřejného zdravotního pojištění považujeme za správný. Patří k této zemi i Evropě, aby všichni lidé měli nárok na dostupnost potřebné zdravotní péče bez ohledu na to, kolik mají peněz.
Pokud jde o VZP, nechceme, aby změna ve zdravotnictví proběhla přes noc. Proto navrhujeme aby Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má dnes zhruba 60 procent trhu, zůstala v rukou státu. Ostatní budou v rukou soukromých subjektů a každý si může vybrat, jestli se mu víc líbí státní nebo soukromá společnost.
Pokud jde o cenovou konkurenci pojišťoven, tu zavádíme. Zásadní je, že všechny pojišťovny a všechny jejich pojistné plány budou muset nabízet stejný rozsah péče, od zlomené nohy přes infarkt myokardu, po zápal plic. Všechny služby, které jsou hrazeny dnes.
Je to důležité, protože nabídky pojišťoven budou porovnatelné. Představte si u bank produkt, který poskytuje totéž, a vy byste se mohli rozhodovat podle ceny a úrovně klientského servisu.
Minimum péče v ministerském věstníku
A: Kdo stanoví minimum či standard zdravotní péče, který musí všechny pojišťovny nabídnout?
Čtěte více o reformě:
- Zahraniční expert chválí Julínka. Až na ty pacienty
- Ve zdravotnictví vzniknou koncerny, možná od ledna
- Julínek bere fakultní nemocnice vědcům, dosadí své lidi
- Julínek neustoupí. Fakultní nemocnice čeká privatizace
- Maďarskou vládu svrhli pacienti. Hrozí to i u nás?
- Julínek otvírá zdravotnictví byznysu. Firmy se slétají
- Byznysmeni už vymýšlejí, jak řídit českého pacienta
Blogy na Aktuálně.cz
Základním způsobem ho stanoví zákon. Ten ho ale může stanovit jen v obecné rovině. Není technicky možné, aby zákon nebo vyhláška říkaly, že například pětasedmdesátiletý muž, který už prodělal dva infarkty myokardu - má určitou zbývající funkci srdečního svalu, má rizikové faktory jako kouření a cholesterol - musí mít nárok na léky v určitém množství, nárok na kardiochirurgickou operaci či nárok na stent (což jsou trubičky, které se vkládají do koronárních tepen).
Taková vyhláška by měla desítky tisíc stran a v okamžiku, kdy by vyšla, už by byla v některých oblastech technicky zastaralá. Znemožňovala, aby ten, kdo potřebuje jiný způsob léčby, tuto léčbu dostal. Při její tvorbě by se mohutně vyřádili lobbisté.
A: Jak tedy získají pacienti právní jistotu, že skutečně dostanou péči, na kterou mají nárok?
Navrhujeme dát do zákona základní principy: Hrazena je péče, která je účinná. V případech, kde je možné použít víc postupů, které vedou - a to podtrhuji - ke srovnatelnému výsledku, je hrazen ten nejlevnější. Z pojištění musí být hrazen dražší postup, který vede k výrazně lepšímu výsledku.
V oblastech jako jsou léky, zdravotnické prostředky a prevence, se dá už rovnou v zákoně a vyhláškách přesně popsat, co je hrazeno a za jakých podmínek. Pro většinu zdravotních služeb je to třeba konkretizovat v určitých standardech, které ale nemají zákonnou povahu.
Ostatně je to zvykem ve všech civilizovaných zemích. Návody správné klinické praxe určují, co se má stát za běžné situace. Pokud nějaký konkrétné pacient potřebuje něco jiného, lékař se může odchýlit od doporučených postupů, ale musí zdůvodnit, proč se odchýlil.
A: Ty standardy vzniknou a stanou se součástí právního řádu?
Tento týden ministr podepsal vznik tzv. odborného fóra. To je instituce, na které se účastní zdravotní pojišťovny, poskytovatelé zdravotní péče, odborné organizace, ministerstvo. Předpokládáme, že budou pracovat na vzniku těchto standardů, ale je to práce na léta. I když už hodně práce bylo udělání, pořád to jsou jen ostrůvky v moři zdravotní péče. Samozřejmě je potom potřeba standardy udržovat.
Součástí právního předpisu se nestanou, protože by byly příliš dlouhé a musely by se každou chvíli měnit. Fakticky by to znemožňovalo, aby každý dostal péči, jakou by potřeboval. Jejich účinnost a platnost bude zaručena právě tím, že se na nich shodnou hlavní hráči a že je ministerstvo zdravotnictví vydá ve věstníku.
Občanům se budou vracet peníze
A: Když budou mít pojišťovny jasně stanovený standard, jak si budou konkurovat?
Cenovou konkurenci nebudeme mít na vstupu jako v Holandsku, ale budeme ji mít zpětně. V Holandsku se část odvodů na zdravotní pojištění platí v procentech ze mzdy, jako se u nás platí celé odvody. Ale část se v Holandsku platí jako konkrétní finanční suma, která je u jednotlivých pojišťoven pro každého stejná. Sociální systém pomáhá těm, kdo na to nemají peníze.
Je to mimochodem systém, který už léta funguje ve Švýcarsku. V tom systému mohou pojišťovny nominální část pojistného nastavit různě a odlišit svou nabídku hned na začátku.
V našem systému, kde zatím získáváme pojistné v procentech ze mzdy, bude cenová konkurence také možná. Pojišťovna, která v nějakém pojistném plánu vytvoří zisk, tedy ušetří prostředky, musí 85 procent odevzdat zpátky pojištěncům. Takže cena na vstupu bude stejná, ale různí pojištěnci u různých pojišťoven a různých zdravotních plánů dostanou zpátky různou částku v hotovosti.
A: Dostanou peníze a mohou je utratit, za co chtějí?
My navrhujeme, aby částky dostali na svůj osobní zdravotní účet a mohli je utratit za zdravotní péči, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo za nadstandard, tedy péči, která je z veřejného pojištění hrazena, ale v jiné, trochu levnější variantě. Vycházíme z toho, že tyto peníze byly vybrány na zdravotní pojištění, měly by tedy být využity na zdravotnictví.
| Přečtěte si: Jak vidí Pavel Hroboň budoucnost pacientů Část rozhovoru, kde Hroboň hovoří o tom, jak zabránit tunelování |
