Praha - Vlajky na půl žerdi, zavřená kasina.

To jsou jediné zmínky o státním smutku v českých zákonech. Další detaily, jak bude vypadat státní smutek kvůli úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla učí na pondělním zasedání vláda.

Kabinet má dvě možnosti, jak vyjádřit národní účast - dnem smutku a dnem státního smutku, obecně se očekává, že v tomto případě se rozhodne pro den státního smutku.

Zákon smutek neupravuje 

Vyhlašování oficiálních dnů smutku je v Česku otázkou zvyku, žádný speciální zákon to neupravuje. Zmínka o dnu smutku a dnu státního smutku je jen v zákoně o státních symbolech, který nařizuje stáhnout vlajku na půl žerdi, aniž by se ale dotýkala země.

Zákon o loteriích zase kasinům a sázkovým kancelářím nařizuje, aby v den státního smutku zůstaly zavřené. V den smutku ale můžou fungovat normálně.

Státní smutek nebyl 10 let

Státní smutek, věc výjimečná Den státního smutku se vyhlašuje při naprosto výjimečných situacích. Česko ho naposledy zažilo 15. září 2001, tedy krátce po teroristických útocích v NewYorku. Česko tehdy utichlo na tři minuty po poledni, nehrála některá divadla, v Praze se zastavila MHD, televize nevysílaly komediální programy.

Česká televize například nevysílala sitcom Všichni starostovi muži, který se odehrává na newyorské radnici.

Vlajky se na půl žerdi stahují i při dnu smutku, který je častější. Byl vyhlášen například za oběti teroristických útoků ve španělském Madridu, v den pohřbu papeže Jana Pavla II nebo za oběti vlny tsunami na konci roku 2005.