Praha - Senátní hospodářský výbor ve středu podle očekávání doporučil horní parlamentní komoře zamítnout návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Zaujal tak stejné stanovisko jako ústavně-právní výbor Senátu.

Zatímco předseda hospodářského výboru Jan Hajda (ČSSD) považuje finanční náhradu za přehnanou a obává se i prolomení tzv. Benešových dekretů, senátor Adolf Jílek za TOP 09 zase varoval, že by stát dál musel platit i mzdy duchovních, jejichž počet může klidně narůstat.

Senát jako celek bude o osudu zákona rozhodovat příští týden, všeobecně se ale očekává, že horní komora s převahou ČSSD bude zákon vetovat.

Odpor ČSSD

ČSSD už ve sněmovně vadily hlavně finanční kompenzace za majetek, který už církvím nelze vrátit. Finanční odškodnění vyčíslila vláda po dohodě s církvemi na 59 miliard korun (tato částka může ještě narůst o inflaci během 30 let, po které má stát kompenzaci vyplácet).

Sociální demokraté kritizovali i to, že první prodej restituovaného majetku má být osvobozen od daně z příjmu.

Církevní restituce prošly už ve sněmovně s obtížemi po dlouhých obstrukcích opozice. Očekává se, že je ČSSD navíc využije i v podzimní předvolební kampani.

Sněmovna může očekávané veto Senátu zvrátit, pro opětovné přijetí ale bude potřebovat 101 hlasů (při prvním schvalování ve sněmovně zvedlo ruku pro 93 poslanců).

Nemovitý majetek a finanční vyrovnání

Celkově mají církve dostat nemovitý majetek za 76 miliard korun. O každou jednotlivou položku by musely žádat zvlášť a prokázat, že ji skutečně vlastnily. Navracení se týká jen majetku v držení státu (hlavně pozemkového fondu a Lesů ČR).

Za majetek, který už vrátit nelze, se stát dohodl s církvemi na finančním odškodnění, vyčísleným na oněch 59 miliard. Stát je má vyplácet v průběhu 30 let. Zároveň má ještě 17 let církve, kterým platí nejen roční příspěvek, ale i platy duchovních, podporovat, částka se ale bude postupně snižovat.

Po oněch 30 letech se mají církve zcela odříznout od státu a začít fungovat čistě ve vlastní režii.