Praha - Miliardář Andrej Babiš (59) má za sebou přelomový rok. Jediný vlastník obří zemědělsko-chemicko-potravinářské skupiny Agrofert doslova vtrhl do české vysoké politiky. V lednu 2013 teprve začínal budovat své hnutí ANO. V říjnu v neplánovaných předčasných volbách s ním získal ve Sněmovně 18,6 procenta, přičemž jen o fous zaostal za vítěznou ČSSD. A před Vánocemi už mluvil silným hlasem do budoucího fungování státu, z něhož vyšel jako příští vicepremiér a ministr financí.

Během čtyř měsíců se Babiš z byznysmena přerodil v politika. "V Agrofertu už prakticky nejsem, všechen čas mi bere Sněmovna a koaliční jednání," posteskl si v rozhovoru pro Aktuálně.cz v půli prosince.

Outsider diktuje svou

Do politiky vstupoval jako outsider. Sám tvrdil, že politické řemeslo nezná a neovládá. Jenomže výsledky mluví o opaku. Při prvním vážném politickém střetu - během jednání o koalici s ČSSD a lidovci - na nováčka prosadil Babiš hodně.

ANO sice bez velkého odporu vycouvalo ze střetu o post šéfa Sněmovny, zato ovšem získalo v budoucí vládě klíčový post správce státních financí. ANO na nějaký čas odložilo růst daní, což byl jeden z hlavních sociálnědemokratických předvolebních plánů. Složení příští vlády hodnotí nezávislí experti jako pojistku proti rychlému zvyšování daní - právě kvůli Babišovi v čele ministerstva financí.

Podle prosincové koaliční dohody jeden rok daně neporostou vůbec. Nová, ČSSD vehementně prosazovaná sektorová daň pro velké firmy - banky a energetiky - je také ve hvězdách.

Vyšší zdanění dobře placených zaměstnanců šéfa Agrofertu zvlášť netrápí, jeho voliče z řad manažerů to neodradí, lidovější příznivci ANO to přivítají.

Zato Babiš jen tak mimochodem vyjednal návrat „zelené" (daňově zvýhodněné) nafty pro zemědělce, což je naopak pro firmy typu Agrofert důležitý obrat.

V nové profesi si Babiš vede dobře, přesto tvrdí, že ho nová role nijak zvlášť netěší: "Prožívám nejhorší období svého života," tvrdí. Opojení z vítězství prý necítí, volby podle něj ANO vyhrálo „bez přičinění", tak nějak automaticky: „Lidi strašně toužili po změně ve fungování státu a my jsme prostě jen té poptávce vyhověli."

Nuda ve žvanírně

Ve Sněmovně se průmyslový magnát necítí dobře. "Při tom žvanění mám pocit marnosti," říká rtuťovitý Babiš. "Je to tu jiný svět. Poslanci proti sobě vedou plamenné projevy a pak se k sobě v hospodě chovají jako kámoši. Jednání je nepředvídatelné, nemohu si sjednávat dopředu schůzky, pořád něco ruším kvůli posunům v programu. Sněmovní matadoři se k nováčkům chovají nepřátelsky. Lidi se ve Sněmovně při setkání vyhýbají pohledem, ani se s námi nepozdraví. A do toho pokračuje vláda, která nemá legitimitu. Stát je v rozkladu a my se na to jen koukáme," lamentuje Babiš.

Není ovšem dobré tyto nářky přeceňovat, stýskání a lamentace k tomuto muži patří, jde o jeho obvyklý styl. Ve skutečnosti si Babiš dobře uvědomuje, že se mu v posledních týdnech leccos povedlo. Koaliční smlouva odpovídající do velké míry představám ANO? "No tak jistě," připouští jen tak mimochodem a pokračuje ve stescích: "Připadáme si v politice pořád jako vetřelci, neumíme svá vítězství dobře prodat, neumíme v tom chodit."

Fakta mluví o něčem jiném: Podle volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění z konce listopadu by nyní sněmovní volby vyhrálo právě ANO. Hnutí, jež svou politiku podle šéfa „neumí prodat", ve skutečnosti pokračuje v permanentní volební kampani. Dál pořádá v regionech setkání se sympatizanty, na pečlivě vedeném webu a sociálních sítích představuje své politiky.

A denně se o něm píše v médiích.

Babišovi se zatím plní i přání, aby jeho role ve Sněmovně byla přechodná. "Raději budu v exekutivě, tam můžu předvést, že se stát dá řídit jinak než doteď. Někteří lidé z našeho hnutí - paní Jourová, kolega Faltýnek a mnozí další - fungují ve Sněmovně skvěle. Ale já na to žvanění nejsem."

Z byznysu do vlády

Babišovým cílem v politice je prostě vláda. Původní bariéra jeho ministerské kariéry - fakt, že nemá šanci získat negativní lustrační osvědčení -, zdá se, padla. Řešení se našlo i v konzultacích s prezidentem Zemanem. Až se Babiš oficiálně stane členem kabinetu, musí odejít z čela Agrofertu. Vykonávat obě funkce současně není už z právních důvodů možné.

Problém ale už má Babiš vyřešený. Hlavou jeho byznysového impéria se stane dosavadní místopředseda představenstva Zbyněk Průša. Babiš už potvrdil, že by ho v takovém případě jmenoval šéfem představenstva, a tedy svým oficiálním nástupcem. Jak řekl v rozhovoru pro magazín Forbes, Agrofert by pak sám z pozice akcionáře řídil "v sobotu mezi dvanáctou a sedmou", přičemž na sobotní večeři už hodlá sedat u stolu s manželkou.

Nelze předpokládat, že muž, který léta kormidloval tým svých vrcholových manažerů a osobně rozhodoval o všech důležitých krocích ve skupině, se přestane strategii a chodu Agrofertu zcela věnovat. Nepochybně bude mít dál poslední slovo při zásadních rozhodnutích, nepochybně bude dál sledovat vývoj v jednotlivých dceřiných firmách. Zdá se ale, že hlavní energii skutečně přesouvá jinam. Lidé z jeho okolí předpokládají, že pokud se Babiš v politice uchytí - a to je velmi pravděpodobné -, nakonec Agrofert prodá. Možná na burze, což už sám před časem připustil.

Mediální dobrodružství

V jednom ohledu se ale Babiš podnikání přece jen pořád osobně věnuje. Systematicky buduje ve svém uskupení poněkud nesourodou, ale stále jasněji se rýsující mediální divizi.

V létě Babiš koupil za 2,5 miliardy korun mediální dům Mafra. A jakmile se mu trochu uvolnily ruce po volbách, začal se mediálnímu byznysu osobně víc věnovat: řeší personální obsazení Mafry i další růst skupiny. V listopadu k vydavatelství přikoupil rádio Impuls, začleňuje pod Mafru zpravodajsko-analytický server Česká pozice, který několik let financoval. A číhá na okamžik, kdy dostane šanci pohltit nějakou televizi.

Když před časem prohlásil, že chce svou mediální skupinu připravit pro burzu, vzbudil tím mezi experty na média i investice spíš úsměvy. Mafra i po začlenění menších externích vydavatelství ovládaných už dnes Agrofertem - kromě Impulsu a České pozice jde ještě o týdeníky 5+2 a slovenské vydavatelství Ecopress - je na burzovní trh příliš malá. A také pro investory v současné podobě málo perspektivní. Babiš to nepochybně ví, ale nemylme se - v mediálním podnikání má jasný plán: "Chci dokázat všem, kdo mi to nevěří, že jsem noviny koupil, aby dělaly dobrou žurnalistiku. Mou hlavní ambicí je udělat z toho úspěšný byznysový případ. A já to zvládnu," tvrdí.

Pokud má záměr dotáhnout do konce, znamená to restrukturalizaci vydavatelství a jeho adaptaci na měnící se podmínky mediálního trhu. Musí zefektivnit chod Mafry, vyprofilovat klíčové produkty, nalézat nové obchodní modely, měnit řízení i fungování jednotlivých redakcí.

Do médií Babiš zřejmě vstupoval s jinou představou. Jeho hlavním motivem byla nespokojenost s tím, jak o něm, o politice a byznyse noviny píšou. Proto se do oboru pustil, i když ho před tím nejbližší spolupracovníci v Agrofertu i jeho investiční experti varovali. Jeho první kroky také byly ukázkově neobratné. Na týdenících 5+2, rozjížděných s nereálným byznysplánem, v prvním roce těžce prodělal. Po převzetí Mafry se zesměšnil emotivním telefonátem jednomu z řadových reportérů Lidovek, jemuž vyčetl, že noviny neinformovaly o tiskovce ANO. Na seznamovací schůzi se zaměstnanci Mafry ho do očí nazval „kmotrem" prominentní reportér Jaroslav Kmenta, na protest proti propojování politiky, byznysu a médií z jeho vydavatelství odešlo několik kvalitních novinářů.

Riziko na Slovensku

Vypadá to na fiasko. Jenomže Babiš se v branži začíná orientovat. Daří se mu přetahovat do redakcí novináře od konkurence, hledá pro skupinu nového šéfa představenstva. První pohyb už je znát: Pospávající Lidové noviny, které se na žebříčku prodejnosti domácích tištěných deníků letos propracovaly na samý chvost, pod novým šéfem Ištvánem Lékem viditelně ožily, autorsky je ze dne na den posílil tým Lékovy internetové České pozice a bude zajímavé sledovat, jak na odlišné tematické zaměření i nový tón listu zareagují čtenáři. Podobně bude napínavé sledovat vývoj celé skupiny AGF Media, na turbulentním českém mediálním trhu určitě sehraje zajímavou roli.

Andrej Babiš tak má před sebou do nadcházejícího roku dvě velká dobrodružství: uchytit se ve vládě a stabilizovat svou novou politickou roli. A začít s konsolidací svých mediálních aktivit.

I když lamentuje a stěžuje si na změnu, nemylme se: jak sám říká, v krizových situacích se cítí dobře a řešení potíží mu dodává novou energii. Pokud ho něco skutečně ohrožuje, je to jeho soud se slovenským Ústavem paměti národa, kde se Babiš brání proti nařčení, že byl za socialismu vědomým agentem StB. Pokud soud potvrdí, že byl konfidentem, ztratí Babiš kredit u části svých blízkých spolupracovníků i voličů. Což může narušit jeho dobře odstartovanou jízdu.