Praha - Miloš Zeman, poslední neznámá v rovnici o nové vládě, posílá voliče k předčasným volbám.
Alespoň tak vychází politická aritmetika poté, co redakce Aktuálně.cz započetla postoje jednotlivých parlamentních stran s předběžným stanoviskem prezidenta, které v neděli prozradil v rozhlasových Hovorech z Lán.
Součty jednoznačně vycházejí tak, že Zemanem preferovaný úřednický premiér - skloňuje se hlavně jméno někdejšího ministra financí v Zemanově vládě Jiřího Rusnoka - by měl víc než krátký mandát.
Opozice i vládní koalice se totiž nyní shodnou pouze v jediné věci: úřednickou vládu nechtějí. Dala by příliš velkou moc do rukou Miloše Zemana. Jak zástupci ČSSD, tak ODS mluví raději o sehnání 120 hlasů potřebných k rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb.
Pojďme se podívat do detailu, jaké jsou postoje a zájmy hráčů na politické scéně na prahu týdne, který zřejmě rozhodne.
1. Vládní koalice
Do dalšího týdne vládní krize vstupuje politická scéna s mírným posunem: Strany dosavadní vládní koalice se shodly na Miroslavě Němcové (ODS) jako kandidátce na premiérku.
O víkendu dohodly i postup, jakým by se měl obsadit post v čele sněmovny (uvolněný Němcovou) a následně ustavení vlády.
"Mohu jen potvrdit, že jsme se shodli na proceduře, která by nastala v případě jmenování Miroslavy Němcové novou premiérkou. Tedy že hlasování o nové předsedkyni nebo předsedovi by proběhlo ještě před hlasováním o důvěře nové vládě, pokud by byla sestavena," řekla po sobotním koaličním jednání vicepremiérka a předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake.
"Tudíž nejdřív vyřešit otázku předsedy sněmovny a pak ve stejný den můžeme vyřešit také otázku volby premiéra," myslí si předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
2. Prezident
Prezident republiky Miloš Zeman mluví o úřednické vládě jako o řešení, které by se mu osobně zamlouvalo. (Oficiálně se ovšem vyjádří až v úterý.)
"Moje rozhodnutí bude takové, které nezklame moje voliče v prezidentských volbách," prohlásil Zeman v narážce na své billboardy s heslem "Stop této vládě, volte Zemana".
Budoucí premiér by podle prezidenta "nemusel mít politický mandát".
Už dříve dal najevo, že jeho prioritou je řádný termín voleb na jaře příštího roku.
Toto řešení - pokud skutečně nastane - se nebude líbit ani stranám současné koalice, které by rády pokračovaly ve vládě v čele s premiérkou Miroslavou Němcovou, ale ani opozici, která chce předčasné volby. Z úřednické vlády pod taktovkou prezidenta totiž mají obavu oba tábory.
A oba si jsou vědomy jedné páky, kterou proti takovému řešení mají: rozpustit sněmovnu 120 hlasy a vyvolat tak do 60 dnů předčasné volby. Pak by Zemanova vláda měla před sebou pouhé 3 měsíce vládnutí.
Prezident Zeman ale může na druhé straně spoléhat i na to, že se nakonec oněch 120 poslanců ochotných sněmovnu rozpustit nenajde.
Možný prezidentův úmysl nabídnout post premiéra lídrovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, o kterém se v politických kuloárech také mluví, už sociální demokraté neutralizovali: veřejně prohlásili, že by takovou nabídku odmítli, protože na současném půdorysu sněmovny vládu podle nich sestavit nelze.
3. ODS
Nejsilnější vládní strana ODS, opírající se momentálně o 50 kmenových poslanců, jednoznačně preferuje pokračování stávající koalice, jen s jiným premiérem. A to do té míry, že je ochotna přenechat post předsedy sněmovny koaličnímu partnerovi TOP 09.
Hraje o přežití: předčasné volby by pro ni byly ve světle "aféry Nagyová" zřejmě naprosto zničující. Podle posledních průzkumů stranických preferencí má nyní ODS sotva osmiprocentní podporu.
Do čela vlády chce partaj prosadit Miroslavu Němcovou, nekontroverzní postavu, která má podle úvah špiček ODS zvednout klesající letadlo voličských preferencí.
Právě u Miroslavy Němcové došlo o víkendu k drobnému posunu: z kategorie "kandidátka ODS" na premiérku se posunula do kategorie "koaliční kandidátka".
"Já jsem velmi s uspokojením vítala to, že tři politické strany, které tvoří současnou koalici, se za mě postavily," prohlásila Němcová.
4. TOP 09
Druhá vládní strana, TOP 09 opírající se momentálně o 42 poslanců, také preferuje pokračování dosavadní koalice, ale o poznání vlažněji než ODS. Zachovala by si vládní posty a dovládla by až do řádných voleb.
Předseda strany Karel Schwarzenberg po setkání s Milošem Zemanem v Lánech prohlásil, že předpokládá, že Zeman jako demokrat i bývalý předseda sněmovny bude respektovat ústavní zvyklosti, a pokud obdrží kandidáta, který má za sebou většinu, tak ho bude jmenovat. A že naopak nepředpokládá, že by prezident jiným řešením "hodil vidle" do demokratického procesu.
TOP 09 je nicméně svým způsobem v kleštích.
Předčasné volby by pro ni nemusely dopadnout špatně - naopak. Strana by se mohla momentálně stát lídrem na pravici. Ale jen za jediného předpokladu: že to nebude ona, která je vyvolá.
Její špičky si jsou vědomy (a po straně o tom často mluví), že voliči TOP 09 preferují spíše pokračování koalice.
Podle Schwarzenberga by Miloši Zemanovi stačila rovná stovka poslanců stojících za obnovenou vládou (David Rath je ve vazbě a odsouzený Roman Pekárek z ODS ve vězení), protože k získání důvěry potřebuje vláda jen prostou většinu momentálně přítomných poslanců.
Od ODS dostala TOP 09 příslib křesla šéfa sněmovny (podle informací Aktuálně.cz by na něj v tom případě zřejmě prosazovala Helenu Langšádlovou), o které si oficiálně neřekla, ale dala svým politickým partnerům dostatečně najevo, aby jí ho veřejně nabídli sami.
"Tato pozice v současné hře nemá pro ODS hodnotu," komentoval "ústupek" směrem k TOP 09 vysoce postavený člen ODS.
5. ČSSD
Opoziční ČSSD s 54 poslanci dál opakuje, že preferuje "rozpuštění sněmovny a uskutečnění voleb v co nejkratším termínu".
Ještě před týdnem sice 1. místopředseda strany Michal Hašek mluvil o možnosti jednat s koalicí i o "pokračování vlády", po týdnu - a po setkání s Milošem Zemanem - mluví jen o nových volbách.
"Věřím, že splní to, co sliboval občanům před prezidentskou volbou," řekl v narážce na Zemanovy slogany "Stop této vládě, volte Zemana".
ČSSD už sbírá 120 podpisů poslanců ochotných sněmovnu rozpustit. "Pokus pokládám za velmi realistický, není to v žádném případě plácnutí do vody," tvrdil po setkání s prezidentem předseda strany Bohuslav Sobotka.
Zatím ale strana potřebné podpisy nemá - k opozici by se musela přidat ODS nebo TOP 09.
6. KSČM
KSČM s 26 poslanci trvá podobně jako ČSSD na předčasných volbách.
Předseda komunistů Vojtěch Filip přijel v sobotu do zámku v Lánech s místopředsedkyní Miloslavou Vostrou a se Zemanem jednali asi hodinu a půl, přičemž postoj byl jasný dopředu: předčasné volby.
Strana nemá co ztratit a momentálně není klíčovým hráčem. "Nikdo s námi moc nejedná," postěžoval si Aktuálně.cz člen vedení komunistické strany.
Její význam je důležitý jen pro případné rozpuštění sněmovny.
7. LIDEM
Strana LIDEM v čele s Karolínou Peake je sice součástí vládní koalice, nemá ale dost poslanců ani na to, aby sestavila ve sněmovně klub.
Formálně za Peake stojí 8 poslanců. Někteří z nich nejsou ani straníky, část z nich (např. Radim Vysloužil) svou podporu případné nové vládě teprve zvažuje.
Peake je sice součástí sobotní koaliční dohody, ale je skeptická k jejímu naplnění - hlavně kvůli postoji prezidenta. Výsledky sobotního jednání se podle ní mohou ukázat jen "hypotetickými". Což ostatně Zeman v neděli večer během Hovorů z Lán potvrdil.
8. Věci veřejné
Věcem veřejným Víta Bárty zůstává po rozpadu klubu 11 poslanců.
Bárta mluví o předčasných volbách, spolu s ČSSD a KSČM ale dá dohromady jen 91 poslanců.
Nepomohou ani někteří nezařazení (např. Radim Fiala, dříve ODS, dnes Okamurův "Úsvit", už řekl, že by chtěl volby).
Pro tuto chvíli nejsou VV klíčovým hráčem ve sněmovně.
