Praha - Praha se řítí do dluhové pasti, a proto ODS vypověděla koaliční smlouvu se sociálními demokraty. Namísto toho chce sestavit „radu rozpočtové odpovědnosti" společně s TOP 09.
Tak interpretuje rozpad magistrátní koalice pražský šéf ODS Boris Šťastný.
S dluhovou pastí má pravdu, neuvedl však dva detaily. Do dluhů se magistrát propadl v roce 2009 za primátora Pavla Béma (ODS), když měli občanští demokraté v zastupitelstvu absolutní většinu. Nový primátor Bohuslav Svoboda (ODS) dnes naopak prosazuje vyrovnaný rozpočet.
Menší koaliční partner, ČSSD, se kterým už Šťastný nechce spolupracovat kvůli jeho údajným sklonům k zadlužování, je v této věci nevinně.
Za Béma se utrácelo
Rozpočty radnice hovoří jasnou řečí. Před ekonomickou krizí měla Praha díky hospodářskému růstu mírně přebytkové rozpočty. V roce 2008 vyrostl přebytek nečekaně na sedm miliard.
Magistrát se pod Bémovým vedením zachoval podobně jako Všeobecná zdravotní pojišťovna. Výrazně zvýšil výdaje v příštím roce bez ohledu na to, že už na podzim 2008 udeřila krize. Také Praze se propadly daňové příjmy a na konci roku 2009 evidovala schodek 4 miliardy.
Při schvalování rozpočtů na léta 2010 a 2011 přistoupili Bém a jeho lidé ke kosmetickým úsporám a srazili schodek na dvě a půl miliardy. Tím se vyčerpala rezerva z roku 2008. Nový primátor Svoboda proto navrhuje vyrovnaný rozpočet, i když výdaje klesnou na nominální úroveň roku 2006.
Půjčit, nebo nekoupit
Občanský demokrat Šťastný přesto ve výpovědi koaliční smlouvy upozornil na vážný problém. Dluhovou past popsal slovy: „Mluvíme o šesti miliardách korun, které si má Praha půjčovat na dostavbu metra, a šesti a půl miliardě, které si má půjčovat na nákup autobusů a tramvají. Proti tomu nevidíme jasný model splácení."
Jde o zakázky, které magistrát zadal svým dvorním dodavatelům s dlouhodobými smlouvami, jakými jsou Metrostav, Škoda Transportation a Sor Libchavy. Tyto smlouvy uzavřel ještě v období dostatku primátor Bém.
Rozpočet navržený primátorem Svobodou nepočítá ani s investicemi do metra na trase Dejvice-Petřiny, ani s nákupem tramvají nebo autobusů. Omezuje se na dostavbu městského okruhu, za který chce v příštím roce utratit 5 a půl miliardy.
Aktuální varianta rozpočtu 2012 přes Šťastného kritiku přitom s žádnými půjčkami na investice nepočítá.
Okruh i metro Praha nezaplatí
Pražský magistrát postupuje logicky. V letech ekonomického růstu utrácela Praha za dopravu přibližně 20 miliard ročně. Přes polovinu této částky šlo na provozní dotace dopravnímu podniku a menší rekonstrukce. Necelých deset miliard posílala na velké investice a až do roku 2008 se pouštěla maximálně do dvou současně.
Průběžně se investovalo do nových vozů metra, tramvají a autobusů, přitom se do roku 2007 stavělo metro z Ládví do Letňan. V roce 2008 byla zahájena rekordní investice do městského silničního okruhu, která sama ročně pohltí sedm miliard.
O tři roky později se začalo stavět nové metro na Petřiny. Roční hodnota velkých investic tak překročila hranici dvanácti miliard. Město už tak vysokou částku nemá k dispozici, i když takřka úplně zrušilo ostatní investice například do zásadních oprav tramvajových tratí a automobilových komunikací.
Magistrát musí financovat či spolufinancovat některé veřejné služby, například školství, zdravotnictví, kulturu a sociální sektor. I když v příštím roce omezí velké dopravní investice na šest miliard, zbude na ostatní oblasti méně než v roce 2007. Po započtení inflace překročí pokles deset procent.
