Návrh senátorů
CO MĚLO ZMIZET:
(tučné odstavce mají být zrušeny)
Čl.27
- (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
- (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
- (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
- (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
- (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.
Čl.86
- (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
- (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senátrozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.
- (3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.
ČTĚTE DÁLE:
Praha - Snaha omezit trestní imunitu českých zákonodárců dnes ve sněmovně dopadla stejně jako všechny předchozí pokusy: poslanci ji rychle odmítli.
Novela ústavy, kterou vypracovali senátoři a která navrhovala, aby se nedotknutelnost politiků vztahovala pouze na projevy a hlasování na parlamentní půdě, vrátili poslanci po krátké diskusi tam, kde vznikla.
Omezení navržené senátory se poslancům nelíbí, zdá se jim příliš. Chtějí imunitu v rozsahu, který je obvyklý v Evropě.
Slušný nepotřebuje, zločinec si nezaslouží
Před plénem sněmovny návrh obhajoval senátor a předseda senátního mandátového a imunitního výboru Jiří Pospíšil (ODS).
Podle něho návrh ve vztahu k obecné kriminalitě říká, že by se poslanci a senátoři měli vzdát výhod, které mají, na úroveň běžných občanů. "Imunitu vůči obecné kriminalitě slušný poslanec nepotřebuje a zločinec si ji nezaslouží," uzavřel své vystoupení.
Na úroveň občanů? A proč?
Několika poslancům, kteří v krátké rozpravě vystoupili, se to ale nelíbí.
"Současný návrh považuji za věcný omyl," uvedl Marek Benda z ODS s tím, že by Ústava měla zaručovat imunitu ve stejném rozsahu jako v jiných evropských zemích.
"My jsme chránění pouze kvůli tomu, že zastupujeme své voliče," obhajoval zachování imunity a odmítal výtky, že zákonodárci disponují zbytečnými výsadami.
Poté navrhl, aby sněmovna návrh vrátila horní komoře k přepracování. K jeho názoru se přidal i sociální demokrat Stanislav Křeček.
Nekonečná debata bez výsledku
Politici o omezení imunity debatují léta, ale když si mají své výsady vzít, nakonec jsou proti. Výmluvy jsou nasnadě: Pokud mají na stole návrh na pouze částečné omezení, říkají, že je to málo radikální. Když někteří navrhnou komplexní omezení, je to zase "moc".
O omezení poslanecké imunity se od schválení ústavy v roce 1993 jednalo už třináckrát, v průměru alespoň jednou za rok. Uspěla zatím pouze jedna drobná úprava, všechny ostatní pokusy byly smeteny pod stůl.
Historicky první návrh podala v roce 1995 poslankyně Anna Röschová, která chtěla, aby přestupky poslanců byly projednávány podle stejných pravidel jako u ostatních občanů. Návrh byl v prvním čtení zamítnut. Další pokus přišel v roce 1997. Skupina poslanců s Hanou Marvanovou v čele navrhla novelu ústavy, která rušila tzv. doživotní imunitu.
Poslanec jako posvátná kráva
Za omezení imunity silně loboval i poslanec Pavel Dostál. "V českém pojetí je poslanec a senátor prostě něco jako posvátná kráva," řekl tehdy. Zákon byl přesto vrácen k přepracování, což před koncem volebního období znamenalo jeho konec.
Následující volební období 1998-2002 bylo na pokusy o omezení poslanecké imunity nejbohatší. Bylo podáno celkem osm návrhů, uspěl pouze jediný z nich: změna zákona o přestupcích, která umožnila, aby poslance za jejich přestupky mohla kromě jejich disciplinární komory stíhat také policie. Tato změna je dodnes jediným omezením nezvykle široké imunity českých zákonodárců.
Po roce 2002 jednala sněmovna už jenom o dvou návrzích. Jeden z nich dokonce loni také schválila, ale Senát jej posléze zastavil. Začala se tak pomalu naplňovat slova, která při jednom z prvních pokusů o omezení imunity pronesl Milan Uhde. "Prosím vás, můžete samozřejmě svým hlasováním tuto iniciativu zaškrtit, můžete ji vyhodit dveřmi, ona se oknem vrátí."
