Senátoři řekli radikální NE imunitě

Martina Macková
7. 3. 2007 16:20
Praha - Senát navrhl razantně omezit trestní imunitu zákonodárců. Vztahovat by se měla jen na jejich projevy v parlamentu.
Ilustrační záběr
Ilustrační záběr | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zda k takto radikálnímu omezení imunity skutečně dojde, zatím není jisté. Návrh novely ústavy nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Parlament se dosud na žádném omezení trestní imunity svých členů nedokázal shodnout. Neúspěšných dosud bylo celkem třináct pokusů.

Infobox

IMUNITA:
Co z Ústavy zmizí

(tučně vyznačené odstavce by měly být zrušeny)

Čl.27

  • (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
  • (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
  • (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
  • (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
  • (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Čl.86

  • (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
  • (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senátrozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.
  • (3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.

Předkladateli návrhu byla skupina senátorů za ODS v čele s Jaroslavem Kuberou a Jiřím Pospíšilem. V Senátu pro něj dnes hlasovalo 49 členů horní komory parlamentu, nikdo nebyl proti, 19 senátorů se zdrželo (většina ČSSD, KSČM, část lidovců i jednotliví nezávislí senátoři).

Ochrana jen pro projevy v parlamentu

Schválený návrh počítá s tím, že zákonodárce bude imunita chránit před postihem jen za to, co pronesou na půdě parlamentu. Odepírá imunitu také ústavním soudcům.

"Zákonodárci by na tom měli být stejně jako ostatní lidé. Má to tak být," míní senátor Jiří Pospíšil (ODS). Uvedl, že za dobu od roku 1989 nebyl ani jeden zákonodárce právoplatně odsouzen při svém mandátu.

"Není žádný důvod odkládat stíhání po ukončení mandátu, nic by se nezměnilo. Pouze jednomu zákonodárci bylo znemožněno hlasovat, protože byl zadržen. (Šlo o republikána Miroslava Sládka a jeho hlas při volbě prezidenta, pozn. red.) Je to jeden den ve srovnání s tisíci dny, kdy některý politik nemohl hlasovat například kvůli nemoci. Nebo proto, že prostě na jednání nebyl," dodal.

Dnes platí, že pokud parlament poslance nebo senátora k trestnímu stíhání jednou nevydá, politik už nikdy nemůže být pro čin vyšetřován.

Imunita = stabilita?

Když senátoři návrh poprvé projednávali v listopadu, postavil se proti němu například končící senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL).

Zatím posledním senátorem, o jehož vydání trestnímu stíhání jeho kolegové hlasovali, byl Jiří Čunek
Zatím posledním senátorem, o jehož vydání trestnímu stíhání jeho kolegové hlasovali, byl Jiří Čunek | Foto: Ondřej Besperát

"Imunita poslance a senátora slouží k ochraně parlamentu a ne k ochraně politika. Možná tomu někdo stále málo rozumí. Zadržení a vazba poslance v této době může proměnit jednání ve sněmovně zásadně. Je tady volební pat a shání se poslanec na tu či onu stranu. Je možné, aby byla vykonstruována trestní odpovědnost poslance a tím se ovlivní rozhodování sněmovny," míní Stodůlka.

"Je pravda, že jsme měli nyní imunitu velmi rozsáhlou, doživotní," přitakala senátorka Helena Rögnerová (Klub otevřené demokracie). "Ale i já bych chtěla varovat před tím, abychom přijali tento návrh, který nechrání ani náš sbor. Může to být zneužito. V takové úrovni a kultuře společnosti ještě nejsme. Zabývejme se jím a hledejme optimální cestu, jak to změnit," řekla v listopadu.

Stodůlka kritizoval také to, že se parlament podle novely ani nemusí dozvědět, že je některý z jeho členů stíhán. "Chápu, že se nemusí líbit, že trestní stíhání bude zahájeno po ukončení mandátu, to také není cesta," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy