reklama
 
 

Nový služební zákon. Ústupek opozici si vyžádá velké změny

7. 8. 2014 12:35
Co změní dohoda mezi koalicí a opozicí na úpravách služebního zákona?

Praha - Středeční kompromis, na kterém se dohodla vládní koalice s opozicí, znamená, že služební zákon bude muset být prakticky celý přepracován.

Opozice totiž nakonec uspěla se svými požadavky, které ještě před pár týdny premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za vydírání. Rovněž tvrdil, že si nedokáže představit změny, které by zasahovaly do koncepce zákona.

Deník Aktuálně.cz se pokusil formou otázek a odpovědí shrnout nejdůležitější informace o služebním zákonu.

Na čem se koalice s opozicí shodla?

Největší změnou v připravovaném zákoně je, že nevznikne generální ředitelství státní služby. Samostatný úřad spadající pod Úřad vlády měl dohlížet na transformaci a řešit personální otázky ve státní správě. V jeho čele měl stát generální ředitel jmenovaný vládou s širokými pravomocemi – měl například jmenovat státní tajemníky jednotlivých ministerstev nebo šéfy některých státních úřadů. Právě jeho široké kompetence však vadily opozici.

Co pro státní službu znamená, že se nebude zřizovat generální ředitelství?

Místo generálního ředitelství bude na státní správu dohlížet náměstek pro státní službu při ministerstvu vnitra. Do funkce ho bude jmenovat vláda na šest let pouze na jedno funkční období. Ve srovnání s generálním ředitelem bude mít náměstek pro státní službu pouze omezené pravomoci spíše organizační povahy.

Kdo bude jmenovat úředníky?

Personální pravomoci na jednotlivých ministerstvech měli mít i podle původního návrhu na starosti státní tajemníci. Podle středeční dohody by jim tato kompetence měla zůstat.

Změní se však způsob, jakým budou jmenováni samotní tajemníci. Ty si totiž měl vybírat generální ředitel státní služby, nově je budou navrhovat ministři a schvalovat vláda. Ze státních tajemníků měl být navíc vybírán nový generální ředitel, toto pravidlo ale z upraveného textu zmizí.

Jak to bude s úřednickou zkouškou?

Jedním z požadavků opozice bylo, aby úřednickou zkoušku nemuseli skládat úředníci, kteří jsou ve státní službě čtyři roky. Původní návrh přitom počítal s přísnější variantou, kdy by zkoušku skládali všichni státní zaměstnanci, kteří na úřadech pracovali méně než tři roky.

Na kolik služební zákon vyjde státní pokladnu?

Přesné číslo zatím nikdo nezná. Odhady se nicméně různí od půl miliardy, což předpovídá ministerstvo financí, až po tři miliardy podle odborů. Zde je však nutno podotknout, že odbory počítají s plošným navýšením platů státních zaměstnanců o 3,5 procenta. Tedy i u těch, na které se služební zákon vztahovat nebude – například zdravotní sestřičky.

Splní tato podoba služebního zákona podmínky Evropské unie?

Podle ministryně pro místní rozvoj a kandidátky na eurokomisařku Věry Jourové (ANO) tato verze požadavky Unie uspokojí. Komise po nás totiž nepožaduje přímo generální ředitelství, ale jakoukoli formu koordinace státní služby z jednoho místa.

Jak bude dál pokračovat projednávání zákona?

Koalice se s opozicí dohodla, že na pátečním jednání Poslanecké sněmovny odhlasují vrácení zákona do druhého čtení. Na konci srpna by pak přepracovanou verzi ve třetím čtení měli poslanci schválit. Do konce roku se budou konat výběrová řízení na místa státních tajemníků a od 1. ledna by pak zákon měl začít platit.

autoři: Mikuláš Klang, Lucie Stuchlíková | 7. 8. 2014 12:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama