Sobotka navrhuje kompromis, "superúředníka" na tři roky

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 1. 8. 2014 14:41
Zástupci parlamentních stran se v pátek domluvili na tom, že budou týden jednat o připomínkách ke služebnímu zákonu.
Foto: Reuters

Praha - Zástupci parlamentních stran se sešli na druhém jednání o služebním zákoně. Na něm premiér Bohuslav Sobotka například opozici nabídl, že by první generální ředitel státní služby byl jen na tři roky. Strany si dohodly, že na týden přeruší mimořádnou schůzi Sněmovny, aby jednání o požadavcích ODS a TOP 09 mohla pokračovat.

"Další jednání jsem svolal na pondělí večer, chceme jednat o jednotlivých výhradách. Do čtvrtka bychom je chtěli prozkoumat a najít možnost kompromisu tak, aby zákon začal plat od 1. ledna," řekl po schůzce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle něj je možné bavit se o parametrech zákona. V praxi tak předseda vlády připustil, že by se mohla změnit například délka funkčního období generálního ředitele.

První období by například mohlo být zkráceno ze sedmi na tři roky, aby vláda ukázala, že cílem normy není zabetonování svých lidí na významných postech. Sobotka však nadále odmítá, že by generální ředitelství ze zákona zmizelo zcela, jak požaduje opozice.

Za pouhou kosmetickou úpravu však označil Sobotkův návrh Zbyněk Stanjura (ODS). "To není žádný ústupek. To, co říká pan předseda vlády, je zabetonování státní správy na deset let místo čtrnácti. To je stále nepřijatelné," poukázal Stanjura na to, že druhý generální ředitel by měl být vybrán z řad státních tajemníků.

Část koalice připouští změnu u generálního ředitelství

Že by měl existovat určitý koordinační prvek, se domnívá i šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, připouští však, že by mohlo dojít k určitým změnám. "Jsme kompatibilní s vládním názorem, který dnes leží na stole. Ale jsme připraveni, abychom to zprůchodnili, k diskusi nad čtyřmi podmínkami, které předložila opozice," uvedl.

Verzi bez generálního ředitelství by si dokázal představit i šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola. "Chápu, že je to důležitý prvek pro sociální demokracii, ale pro KDU-ČSL to tak důležitým prvkem není. Jsou země, kde se bez generálního ředitelství obejdou," připustil Mihola.

Pokud by se rámcovou shodu do konce příštího týdne podařilo najít, scénář by vypadal asi tak, že poslanci na pátečním jednání vrátí návrh služebního zákona do druhého čtení. Poté by do zákona byly zapracovány změny, na kterých by se politické strany dohodly.

Dílčí vítězství opozice, říká TOP 09

Jako dílčí vítězství opozice označil jednání, na které každá strana vyslala dva zástupce, František Laudát (TOP 09). Podle něj to totiž znamená, že vládní koalice má obavy z toho, že by ODS a TOP 09 mohly jednání o služebním zákonu blokovat.

Podle Laudáta opozice už v pátek požadovala vrácení zákona do druhého čtení. "Premiér chce nejdříve politickou shodu na hlavních bodech, poté by se vrátil zákon do druhého čtení," shrnul závěry Laudát, který zastupuje v roli šéfa klubu Miroslava Kalouska, který je na dovolené.

Pozměňovací návrhy by ale opozice nejspíš nepředkládala, do návrhu by je zapracovali vládní legislativci. "Pokud by došlo ke zrušení generálního ředitelství, tak je potřeba ten zákon přepsat celý a to asi ani nechceme dělat my jako politické strany, musí to být kvalifikovaně uděláno. Takže tam by přicházel v úvahu termín v září," naznačil Laudát, kdy by se mohlo opět o zákonu hlasovat.

Předseda poslanců za hnutí Úsvit Radim Fiala však nepovažuje za reálné, že by se podařilo prosadit podmínky opozice v takové formě, v jaké je přednesla. "Dohoda musí být kompromisní ze všech stran. Obě dvě strany - jak koalice, tak opozice - budou muset ustoupit a snažit se dohodnout," myslí si Fiala.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy