Praha - Překvapivé oznámení vládních politiků, že vážně zvažují roční odklad penzijní i daňové reformy, má podle rozboru Aktuálně.cz jednoduché pozadí. Obě reformy s sebou nesou náklady v řádu desítek miliard. A to si rozpočet v období nejistého ekonomického růstu nemůže dovolit.
Odkladem o rok - původně měly obě platit od roku 2013 - dávají premiér Nečas a ministr financí Kalousek reformám poslední šanci.
V krizi platy nerostou
Reforma daní přinese desítky změn, ty nejdůležitější hrozí, že připraví státní rozpočet o značnou část příjmů.
Vyplývá to z analýzy Aktuálně.cz, která zkoumala, jak se změní příjmy rozpočtu 2013 za předpokladu, že reforma bude zavedena a že ekonomika poroste jen o dvě procenta, jak předpokládá nová předpověď ministerstva financí.
Infobox
Proč musí daňová reforma počkat na nový občanský zákoník
- Ministr financí Miroslav Kalousek zdůvodňuje odklad reformy daní obsažené v zákoně o jednotném inkasním místě tím, že ji musí nejdříve sladit s občanským zákoníkem. Ten zřejmě začne platit rovněž až v roce 2014.
- Ministerstvo financí poskytlo na dotaz Aktuálně.cz seznam potřebných úprav, které mají reformu daní a občanského práva provázat.
- "Samozřejmě, vyčerpávající výčet by zabral asi deset stránek," upozornil zástupce tiskového mluvčího Jakub Haas, že jde pouze o nejdůležitější úpravy.
Důvody odkladu
- 1) Kvůli zákonu o jednotném inkasním místě a také kvůli novému občanskému zákoníku bude daňová správa muset měnit všechny své informační systémy. Pokud by účinnost obou norem byla odlišná, musely by kompletně změnit všechny své informační systémy dvakrát.
- 2) To samé platí o daňových poplatnících (např. účetní software), různá účinnost by tak znamenala značné administrativní náklady pro stát i poplatníky.
- 3) Občanský zákoník mění konkrétní instituty v daňové oblasti, např.
a) Nově se zavádí pojem "korporace", což označuje obchodní společnost a družstvo. Stejně tak pojem "sdružení" je nahrazen pojmem "společnost". Musí tedy změnit definice poplatníků.
b) Nově se mění a definují pojmy "podnikatel", "domácnost" či "společné jmění manželů", jen to se vyskytuje asi v 10 paragrafech zákona o daních z příjmů.
c) Přináší institut "rodinného závodu", kdy členové rodiny fakticky pracují pro jiného člena rodiny, aniž by měli smlouvou upraveny povinnosti.
d) Nový pojem "pachtovní rok" se musí promítnout do ustanovení o zdaňovacím období.
e) Nový občanský zákoník již neobsahuje pojem "obchodní majetek", se kterým operují daňové zákony. Je potřeba na to zareagovat v legislativě.
f) Zcela se mění koncept dědického práva, což se musí promítnout do daně dědické.
Hlavní rizika skrývají dvě největší daňové změny.
Vláda chce snížit sazbu zdravotního pojistného pro zaměstnavatele z devíti na sedm procent, zároveň ale zvýší pojistné zaměstnancům ze současných 4,5 na 6,5 procenta. Přitom předpokládá, že podniky budou svým zaměstnancům výpadek částečně kompenzovat zvýšením platů o 0,6 procenta. V krizi se ale taková blahovůle firem nedá předpokládat. Tím stát přijde o předpokládaný příjem 4 miliardy.
Zaměstnanci jako luxus
O ještě víc může přijít snížením sazby pojistného pro živnostníky. Dnes platí sociální pojistné ve výši 14,6 procenta ze zisku, po reformě budou odvádět 6,5 procenta. Státní pokladna tím přijde o čtyři miliardy, se kterými reforma počítá. Může ale ztratit mnohem víc.
V krizovém období firmy velice často ukončují zaměstnanecké poměry s pracovníky, kterým pak dají práci jako osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) v rámci švarcsystému. Tím obě strany ušetří na daních z příjmu a pojistném už dnes, po snížení sazby pojistného v roce 2013 ještě víc.
Během recese v roce 2009 ubylo 120 tisíc zaměstnaneckých míst, dvě třetiny z propuštěných ale přešly do režimu OSVČ.
Pokud v roce 2013 využije ještě lepších podmínek pro OSVČ sto tisíc pracovníků, resp. jejich zaměstnavatelů, přijde stát o 6,5 miliardy na sociálním pojistném a 2 miliardy na dani z příjmu. Při dvojnásobném exodu do švarcsystému by stát přišel dohromady o 17 miliard.
112 miliard jako úspěch
Reforma daní tak může státní rozpočet připravit o stejných 20 miliard jako reforma penzí, která chce tuto částku každoročně převádět na účty soukromých fondů. Výpadek na úrovni 40 miliard navíc hrozí v období, kdy ekonomika neporoste tak rychle, jak se předpokládalo při sepisování reforem.
Ministr financí Miroslav Kalousek už v červenci upozornil ministry, že v roce 2013 budou hledat úspory za 30 miliard. Jinak vláda nedosáhne schodku 112 miliard, který předepisují sněmovnou schválené výdajové rámce.
200 miliard, když to nevyjde
V říjnu Kalouskovo ministerstvo publikovalo prognózu, podle níž o jeden a půl procenta zpomalí nejen očekávaný růst v příštím roce, ale také v roce 2013.
K pomalejšímu růstu patří nižší mzdy a nižší spotřeba. Proto může státní pokladna počítat s výpadkem příjmů na pojistném a přímých i nepřímých daních. Někdejší ministr financí Eduard Janota odhadoval, že poklesem ekonomického růstu o procento klesnou příjmy rozpočtu o 15 miliard. Pokud tedy vláda hodlá dodržet rozpočtové rámce, bude muset i bez ohledu na reformy ušetřit 50 miliard.
V případě, že se naplní všechna zmíněná rizika, překročí schodek hranici dvou set miliard. Přitom ministr financí Kalousek varuje, že revize ekonomického růstu může jít ještě níže.
Krizový scénář už představila Česká národní banka, která upozornila, že při stagnaci eurozóny čeká tuzemskou ekonomiku recese, a pro takový případ předpověděla namísto jednoprocentního růstu pokles o 0,4 procenta. Tím by stát na příjmech přišel o dalších 20 miliard.
