Praha - Vláda se vzdává druhé hlavní priority ze svého programu.

Penzijní reformou chtěla připravit „dlouhodobě finančně udržitelný systém", který by úspěšně čelil stárnutí populace.

Z návrhu daňové reformy, který poslal na vládu ministr financí Miroslav Kalousek, ale vyplývá, že se v penzích omezuje na kosmetické změny.

Aktuálně.cz má Kalouskův materiál k dispozici.

Jako připojištění

Plán, podle něhož budou penze v budoucnu zachráněny tím, že si lidé budou ukládat peníze u soukromých fondů, vyzkoušely všechny východoevropské země.

Maďarsko a Bulharsko ale loni fondy zrušily, Polsko a Estonsko je omezují. Češi se plánu vzdávají ještě předtím, než ho začali uskutečňovat.

Foto: Aktuálně.cz

Blogy Miroslava Kalouska a Jaromíra Drábka: Vláda se své priority nevzdává

Foto: Aktuálně.cz

Ještě v listopadu vláda projednala materiál ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, podle kterého měli občané soukromým fondům odvádět 50 miliard korun ročně. Tento výpadek mělo státnímu penzijnímu systému vyrovnat sjednocení sazeb DPH na 20 procentech.

Kalousek v už zmíněném návrhu daňové reformy nyní počítá s tím, že lidé budou soukromým fondům odvádět 14 miliard. To odpovídá předpokladu, že se tzv. "druhého penzijního pilíře" zúčastní čtvrtina lépe vydělávajících zaměstnanců.

"Pochopitelně se jedná o odhad, přesná výše nákladů na reformu bude záležet na mnoha konkrétních faktorech," upozornil Jakub Haas z ministerstva financí, že se výpočet ještě může změnit.

Pokud se však předpoklady nezmění, nepřekročí role soukromých fondů úlohu, kterou dnes v důchodovém systému hraje penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Vyšší DPH zůstane

Kalousek přesto neopouští záměr zvýšit daň z přidané hodnoty, ze které se měla penzijní reforma financovat. Zvýšením DPH na 17,5 procenta vydělá státní pokladna 33 miliard, dalších sedm miliard vynese zdanění hazardu.

Stejnou částkou jako soukromé penze tedy může Nečasova vláda financovat dva projekty, které do programu nezařadila.

Prvním z nich je další snížení daně z příjmu fyzických osob. Vydělají na něm především zaměstnanci s dětmi, kteří budou ročně z daní odečítat několik tisíc korun navíc.

Dalších 13 miliard uspoří živnostníci, kterým se sníží sociální pojistné ze současných necelých patnácti procent na 6,5 procenta ze zisku. Budou tak platit pětkrát méně než zaměstnanci.

Už dnes přitom Česko patří spolu s Belgií a Itálií k výjimečným zemím, kde živnostníci platí dvakrát až třikrát nižší pojistné než zaměstnanci.

Nižší důchody pro živnostníky?

Ministr Kalousek upozornil, že živnostníci, kteří se spokojí s placením tak nízké částky, musí rovněž počítat s tím, že budou mít nižší sociální dávky. „Dostanou dávky ze systémů sociálního zabezpečení dle výše odvodů," prohlásil v březnu Kalousek.

V materiálu pro vládu ovšem žádné snížení nenavrhuje.

"V současnosti probíhají na toto téma jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí," vysvětlil zdržení Jakub Haas.

To potvrdila i mluvčí ministra Drábka Viktorie Plívová. "Jednání probíhají, před výsledkem je ale nechce nikdo komentovat," vysvětlila s tím, že se mohou snížit pouze státní důchody a nemocenská.

Ostatní dávky nejsou závislé na tom, kolik lidé do systému odvádějí.