Praha - Poslanci vyslovili úřadující vládě Mirka Topolánka nedůvěru. Stalo se tak poprvé v historii českých zemí.
Další postup předepisuje Ústava a zároveň výklad prezidenta Václava Klause.
Ten sice dosud neřešil úplně stejnou situaci, má už ale za sebou v prezidentské funkci čtyři vládní demise včetně případu, kdy navržený kabinet nezískal parlamentní většinu.
Jízdní řád proto stranickým politikům předpisuje další cestu celkem jednoznačně.
Co musí udělat Topolánek, když sněmovna vysloví vládě nedůvěru?
Ústava předepisuje, že musí podat demisi prezidentovi republiky.
Pokud by demisi nepodal, je prezident povinen vládu odvolat. Ústava nestanoví termíny. První Topolánkova vláda hlasovala v říjnu 2006 o demisi až na druhém zasedání vlády poté, co nezískala důvěru.
Jak dlouho může zemi řídit vláda v demisi?
Ústava nedává žádný termín. Zatím nejdéle v demisi vydržela první Topolánkova vláda, od října 2006 do ledna 2007. Měsíc vládla v demisi také vláda Jiřího Paroubkova na podzim 2006 a druhá Klausova vláda koncem roku 1997.
Už během demise pověřuje prezident některého z politiků sestavením nové vlády. Klaus požaduje, aby mu budoucí premiér prokázal, že má většinovou podporu ve sněmovně. Jeho předchůdce Václav Havel jmenoval koncem roku 2007 premiérem Josefa Tošovského, i když mu to žádná ze stran nenavrhla.
Topolánkův poradce Marek Dalík míní, že vláda může zůstat v demisi neomezeně dlouho, opoziční šéf Paroubek připustil, že vládu v demisi bude tolerovat do konce evropského předsednictví v červnu.
| Čtěte také: Topolánek: Než vládu úředníků, radši v létě nové volby |
Vládnutí v demisi se může protáhnout, pokud se strany dohodnou na předčasných volbách,
Jaká je možnost, že vznikne menšinová pravicová vláda?
Jde o velmi nepravděpodobnou variantu.
Klaus pověřil premiéra sestavením menšinové vlády pouze jednou. Bylo to v srpnu 2006 poté, co se dohodli Topolánek s Paroubkem na toleranci menšinové vlády ODS. Předtím v dubnu 2005 odmítl žádost premiéra Grosse na jmenování menšinové vlády ČSSD, kterou by tolerovali komunisté.
Tehdy Klaus řekl: "Existují jen dvě možnosti. Buď vytvořit novou vládu na bázi koalice z června 2002, nebo nalézt dohodu o předčasných volbách. Sděluji ČSSD, že žádná třetí cesta, to znamená menšinová vláda bez předem sjednané koaliční či eventuálně opoziční podpory, není východiskem. Vznik takové vlády neumožním."
Jaká je možnost, že vznikne velká koalice ODS a ČSSD?
Jde rovněž o velmi nepravděpodobnou variantu.
Topolánek se s Paroubkem na vládní spolupráci dohodli už dvakrát. V srpnu 2006 však Paroubek odstoupil od dohody, že bude tolerovat menšinovou vládu ODS. V prosinci 2006 zase Topolánek zrušil dohodu o superkoalici ODS, ČSSD, KDU-ČSL.
Místopředseda ČSSD Sobotka velkou koalici výslovně vyloučil před týdnem.
Paroubek může uvažovat o koalici podpořené 101 poslanci, s jejichž pomocí případně svrhne vládu. Bylo by však překvapením, kdyby se nesourodá skupina levicových a pravicových politiků dokázala na čemkoli dohodnout.
| Grafika: Jak budou hlasovat rebelové a přeběhlíci? |
Jak mohou být vyhlášeny předčasné volby?
Předčasné volby na podzim jsou po pádu vlády nejpravděpodobnější variantou, protože ji příznivě hodnotí předsedové ODS i ČSSD.
Existují dva postupy, jak k nim dojít. První použil parlament v roce 1998, když sněmovna i senát schválily ústavní zákon o zkrácení volebního období. Tehdy zajistily potřebnou ústavní většinu hlasy vládních stran a ČSSD. Dnes disponují ústavní většinou v obou komorách dvě největší strany ODS a ČSSD.
V roce 1998 řídila zemi do předčasných voleb úřednická Tošovského vláda, dnes se o úřednících hovoří zatím jen velmi nezávazně.
Druhou možností, jak vyhlásit předčasné volby, jsou tři pokusy sestavit vládu a pořádat o důvěru ve sněmovně. Pokud žádná z nich nezíská důvěru, vyhlašuje prezident nové volby. Pro tento scénář stačí prostá většina ve sněmovně.
Jak ohrožuje pád vlády českou ekonomiku?
Země s vládou v demisi je méně stabilní, proto pád premiéra Topolánka ekonomiku krátkodobě ohrozí. Především se dá očekávat, že se sníží kurz koruny. V Maďarsku ovšem jen minimálně poklesl kurz forintu poté, co svou demisi oznámil premiér Ferenc Gyurcsány.
| Čtěte také: Maďarsko v krizi: Premiér oznámil, že chce rezignovat |
Pád ovšem přišel v relativně příznivou chvíli, jen deset dnů poté, co Evropská unie slíbila záchranu východním ekonomikám v případě jejich krachu. To je pro investory silnější argument, než pád vlády.
Ekonomická rizika pádu vlády by odstranila rychlá dohoda na předčasných volbách.
| Analýza: Pokud vláda padne, svět si to spojí s finanční krizí |
Jak může pád vlády pomoci české ekonomice?
Pokud vznikne úřednická vláda po vzoru vlády Tošovského z roku 1998, dohodnou se strany předem na konkrétních krocích, které pak úředníkům sněmovna schválí. Dnes vláda nemá šanci cokoli důležitého ve sněmovně prosadit.
Na návrzích, jak ekonomiku chránit a posléze ji vrátit k růstu se přitom může dohodnout pravice s levicí. V dobách Tošovského například vznikl systém investičních pobídek, který zajistil ekonomický růst v letech 2001-2007.
Pokud po předčasných volbách na podzim rychle vznikne nová vláda se silným mandátem, může proti krizi zakročit ještě efektivněji, než vláda úředníků.
