Praha - Na české politické scéně prý lze momentálně v přímém přenosu sledovat zásadu zdejšího práva: premiér je svrchovaným pánem vlády, dokud se proti jeho jednání neozve Poslanecká sněmovna.
Pokud by v Česku vznikla staronová vláda, kterou by namísto Věcí veřejných podporovala jen část strany, zřejmě kolem vicepremiérky Karolíny Peake, nemusí premiér podle odborníka na ústavní právo Jana Kudrny žádat o důvěru pro svůj nový kabinet ve sněmovně. Potvrzuje tak slova klíčových politiků ODS a TOP 09.
"Drží se u nás zásada, že vláda trvá do té doby, dokud trvá premiér, a zároveň do té doby, dokud sněmovna nevysloví nedůvěru," řekl Aktuálně.cz odborník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který připomíná, že stejnou situaci česká politika ještě nezažila.
Premiér Petr Nečas vládu s rozštěpenými VV připouští, pokud bude mít "bezpečnou většinu". Jinak prý chce předčasné volby. Konečný počet hlasů ex-poslanců VV kolem Peake, kteří by podpořili stávající vládu, zatím není známý.
Premiér také ve středu oznámil, že odmítá spolupráci s poslaneckým klubem, který by - byť neformálně - řídil za korupci nepravomocně odsouzený Vít Bárta.
Minulé české vlády tvořily politické strany, nyní by se ale členem koalice mohla stát nezvolená platforma. Ústava prý nebude proti.
"Že se uzavírá koalice mezi politickými stranami, je spíš zavedený zvyk. Ale z hlediska ústavního a jiných právních oborů nic nebrání tomu, aby to byla koalice dvou politických stran a neformální platformy," uvedl také Kudrna.
Neznámá situace
Aktuálně.cz: Je tato situace vlády, kdy se rozštěpila jedna z koaličních stran, nová, nebo víme z minulosti, jak ji řešit?
Pokud jde o rozpad Věcí veřejných, tak to není situace zcela nová, protože došlo například k odštěpení Unie svobody z ODS. Ale nevybavím si, že by nastalo takové štěpení v době existence vlády.
A.cz: Platí to, co říkají ministři ODS a TOP 09, že nová vláda by nemusela znovu žádat o důvěru, pokud je v čele stejný premiér? Šlo by z hlediska ústavy jen o rekonstrukci vlády?
Z pohledu ústavního práva mají pravdu. Drží se u nás zásada, že vláda trvá do té doby, dokud trvá premiér, a zároveň do té doby, dokud sněmovna nevysloví nedůvěru. Svrchovaným pánem vlády je premiér, a ten může provést jakékoli změny, které mu bude tolerovat Poslanecká sněmovna. Pokud bude spokojená, nebo spící, nemusí premiér dělat vůbec nic. Pokud to ale sněmovnu pobouří, může vyvolat hlasování o nedůvěře. Premiér by také mohl udělat koalici s ČSSD a nemusel by teoreticky žádat o důvěru od sněmovny, i když to by asi sněmovnu dost pobouřilo. Ale je to také otázka politická, osobně bych řekl, že je to situace složitá, protože se mění situace vlády.
A.cz: Je možné založit vládu na dvou koaličních stranách plus jedna platforma? O té zatím nevíme, jestli se přetvoří do politické strany, nebo nikoli.
To je spíš politická záležitost, s kým se uzavře koalice. Že se uzavírá mezi politickými stranami, je spíš zavedený zvyk. Ale z hlediska ústavního a jiných právních oborů nic nebrání tomu, aby to byla koalice dvou politických stran a neformální platformy.
Bez poslaneckého klubu
A.cz: Budou si moct odpadlí poslanci z VV založit svůj poslanecký klub?
V tuto chvíli je vyloučené, aby kteříkoli odpadlíci založili samostatný klub. To vylučuje jednací řád sněmovny. Oni se samozřejmě mohou označit, jak chtějí, ale nebudou mít nárok na plnění ze strany vedení sněmovny. Například vyhrazené prostory ještě možná dostanou, ale nebudou mít nárok na příspěvky na činnost nebo na sekretářskou sílu.
A.cz: Jakou platnost má nyní koaliční smlouva nebo programové prohlášení vlády? Bude se muset měnit? Není teď jen cárem papíru, když na ní jsou podpisy předsedů stran zřejmě již teď neexistující koalice?
To je otázka opět pro politology a politiky. Z právního hlediska, kdybych to řekl brutálně a přehnaně, tak prohlášení vlády je cárem papíru. Nemá žádnou právní závaznost, je to jen politická proklamace. Dokonce naše ústava s něčím, jako je vládní prohlášení, nepočítá. V tomto případě bych řekl, že logika situace by žádala, aby se přinejmenším programové prohlášení upravilo, alespoň co do podpisů. Nic nebrání platformě paní vicepremiérky Peake, aby se přihlásila k tomu textu, jak je napsaný teď, a podpisy se změnily.
A.cz: Nemá část VV reprezentovaná předsedou strany Radkem Johnem, která případně nebude dále ve vládní koalici, nástroje, jak se bránit proti tomu, kdyby byla odstraněna z vlády? Může se proti tomu nějak ohradit?
Právně a mocensky mají nástroj jen v tom, že se můžou podílet na vyvolání hlasování o nedůvěře vládě ve sněmovně.
A.cz: Paní Peake sama v úterý řekla, že může dostat nálepku přeběhlík. Právo tento termín nezná, ale lze odchod její a dalších poslanců z VV ve srovnání s minulými kroky poslanců, kteří měnili poslanecké kluby, označit za přeběhlictví?
To je politické hodnocení. Je tu jeden rozdíl proti minulosti, a to, že se v minulosti odštěpovali jednotlivci od nějakého většího uskupení, tím přebíhali do druhého tábora. Tady je kvalitativní rozdíl v tom, že se strana štěpí v takovém rozsahu, že zřejmě umožní jedné straně tu druhou vytlačit z vládního angažmá. Je to jakési přeběhlictví uvnitř strany ve vztahu k vládě.
