Jiří Paroubek tvrdí, že se Miloš Zeman snaží překazit jeho plán na změny ve straně. Jak by to "důchodce z Vysočiny" mohl udělat?
Několika cestami - jednou z nich je i avizovaný odchod ze strany.
Aby měl odchod význam, mělo by ho následovat co nejvíc členů. Zatím ho chce následovat jen místní organizace v Novém Veselí; vsi, kde expremiér v posledních letech žije a je členem ČSSD.
Podpora Foldynovi
Paroubek potřebuje být opět zvolen předsedou a za své spolupracovníky v křeslech místopředsedů vybrat loajální straníky. Dosáhl již před sjezdem dohody s nejsilnějšími organizacemi.
Nejpřímější Zemanovou cestou proti Paroubkovi mohla být osobní podpora Paroubkova protikandidáta. Tím měl zřejmě být šéf děčínské organizace Jaroslav Foldyna. K tomu bylo možné postavit se na stranu těch kandidátů na místopředsedy, které Paroubek nechce, předsedu sněmovny Miloslava Vlčka a šéfa pražské organizace Petra Hulínského.
Foldyna ještě před pár dny mluvil o možnosti kandidovat na sjezdu přímo, bez podpory krajů. Pokud by ho před plénem podržel právě vlivný bývalý expředseda, měl by určité šance.
Tato cesta je ovšem nyní zatarasena. Okamžitým a překvapivým odchodem Zemana ze strany padá možnost, aby ho Zeman osobně podpořil před delegáty. Jednak Foldyna souboj s Paroubkem zjevně vzdal, když dnes uvedl, že pravděpodobnost jeho kandidatury je v tuto chvíli "jedna ku stu."
"Rozhodnu se až na sjezdu, zda budu kandidovat a na jaký post. Nemám žádnou nominaci a moji kandidaturu by musela vyvolat atmosféra jednání," řekl Aktuálně.cz Foldyna. Zemanovu podporu ale nepopřel. "Četl jsem někde v novinách, že mě chválí, že jsem slušný člověk. Ale abych ho požádal o podporu, tak daleko jsem nešel," dodal.
Paroubek už po Čunkově vzoru výslovně jmenoval lidi, které si coby budoucí staronový předseda přeje mít kolem sebe.
S velkou pravděpodobností posty místopředsedů obhájí čtyři politici, kteří byli zvoleni už před dvěma lety. K tomu stačí dohoda nejsilnějších krajů: jižní Morava bude mít Bohuslava Sobotku, severní Morava Petra Víchu, Ústecko Janu Vaňhovou a levicové křídlo Zdeňka Škromacha.
Dohoda zároveň předpokládá, že volné místo pátého místopředsedy dostanou střední Čechy pro Milana Urbana.
Alternativní kandidáti na místopředsedu však tvrdí, že jejich kandidatura nemá se Zemanem nic společného. Nemají tedy důvod ji stahovat.
"Podívejte se, kde strana vyhrála volby, kde měla nejlepší výsledek. Tyto regiony by měly mít zastoupení v čele strany. Já jsem porazil Ivana Langera o pět procent, a to je silný soupeř a místopředseda ODS," řekl Vlček Aktuálně.cz.
Nová strana
Další Zemanovou možností je stranu rozštěpit a část členů odvést do jiné, možná nově vzniklé partaje. To je v této chvíli nejvíc pravděpodobnou strategií.
Pokud by nová strana získala třeba jen minimální podporu dvou procent hlasů, může překazit návrat ČSSD do vlády. "Také nová strana Oskara Lafontaina v Německu byla k smíchu, získala však dvě nebo tři procenta hlasů západních Němců a zabránila tak Schröderovi obhájit místo kancléře," upozorňuje na rizika bývalý vicepremiér za ČSSD Jiří Havel.
Shodou okolností příští týden v sobotu pořádá na Vysočině zakládající sjezd své nové strany bývalá členka ČSSD za Zemanovy éry Jana Volfová.
Volfová kandidovala neúspěšně ještě loni na podzim za Železného Nezávislé demokraty do Senátu, nyní chce vlastní značku. Jakou? Zatím neprozradí.
"Když jsem řekla posledně do médií název, pan Železný si ho hend zaregistroval. Takže teď máme pět návrhů a rozhodne se až na sjezdu," řekla Volfová.
O tom, zda do nové strany, kde už nyní figurují někteří bývalí sociální demokraté, vstoupí další, nechce spekulovat. "Nezakládám stranu pro členy z ČSSD, ale pokud by někdo z nich přišel k nám, nebráním se tomu," řekla Aktuálně.cz politička.
Mezi zakládajícími členy její nové strany jsou mimo jiné někdejší místopředsedkyně sociálnědemokratických žen Marie Paukejová nebo členka předsednictva za éry Zemana Uhrová a další.
Dva bývalí poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka ale už před nedávnem dementovali, že do strany vstoupí. Naopak - předseda místní organizace ČSSD v Novém Veselí řekl, že sociální demokracie v obci končí. "Jestli skončí on, pak my také. Stojíme za ním," řekl Aktuálně.cz Miroslav Zita.
O tom, že by za Zemanem mohli odejít mimo stranu další, nechce ČSSD slyšet. "To si nemyslím, nepřipouštím si to vůbec," řekl Aktuálně.cz místopředseda Miloslav Vlček. "Rozhodnutí Miloše Zemana poškozuje stranu, může to zanechat na sjezdu určitou pachuť," dodal.
Ne modernizaci
Třetí možností, jak ovlivnit doposud předpokládaný hladký průběh sjezdu i zvolení předsedy i místopředsedů, by mohl být nesouhlas krajských organizací členů se změnami stranických stanov, jak je Paroubek navrhuje.
Krajům by v jejich vzpouře mohl Zeman podat pomocnou ruku.
"Máme negativní postoj především vůči zavedení kvót při sestavování kandidátek pro ženy. Smíšené reakce jsou u přímých voleb předsedů," řekl Aktuálně.cz tajemník okresní organizace ve Žďáru nad Sázavou Petr Krčál.
V principu ale prvky přímé demokracie členové napříč republikovými organizacemi podporují.
Kamenem úrazu může být posílení role předsedy, který by mohl zasahovat do přípravy volebních kandidátek. Ale ani tento plán oslovené sociální demokraty v krajích nerozčiluje. Pokud by ostatně vlivné krajské organizace změny stanov odmítaly, mohou je při hlasování smést ze stolu. Zemanovu pomoc k tomu nepotřebují.
