Brusel - Česká republika bude na pondělním summitu EU usilovat o zajištění účasti na budoucích summitech eurozóny.
V pátek to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který v Bruselu hovořil s kolegy z EU o podobě nového paktu rozpočtové kázně.
"Měli bychom tam být slyšeni a hlavně, abychom mohli také sledovat, co se děje," vysvětlil požadavek České republiky i dalších zemí stojících mimo eurozónu Schwarzenberg, který v pátek o
Rozhodnutí o tom ale nepadlo, zůstane až na šéfy států či vlád.
Státy stojící mimo eurozónu se chtějí eurosummitů účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Argumentují hlavně tím, že rozhodnutí eurozóny mají dopad i na ně.
Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram.
Zmiňovaný pakt, v němž se právě i tato otázka řeší, bude mít podobu mezivládní dohody, nikoli smlouvy pro celou EU. Tuto možnost zablokovala Británie, která také jako jediná dala jasně najevo, že se paktu účastnit nehodlá.
Schwarzenberg: Já bych pakt podepsal
Pakt by měl zpřísnit rozpočtový dohled v EU a zajistit účinnější vymáhání dohodnutých fiskálních pravidel. Platit by měl pro členy eurozóny.
Ostatní státy EU se k němu ale mohou připojit, ovšem jeho ustanovení by pro ně platila až po zavedení společné evropské měny.
Česká vláda tento týden podmíněně souhlasila s připravovaným dokumentem, trvá však na vyjasnění dosud otevřených bodů. Zda se k němu připojí, ale rozhodne až podle finálního textu, který ze summitu vzejde. Pakt by pak bylo podle ní ale také třeba ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem.
To, zda by měl premiér Petr Nečas oznámit rozhodnutí o připojení ČR k paktu už v pondělí, nechtěl ministr příliš komentovat. "To je na něm. Nebudu se vyjadřovat k tomu, co udělá pan premiér," řekl.
"Já bych to samozřejmě podepsal, to jsem už několikrát pravil," dodal v reakci na dotaz, jak by postupoval on.
Nečasova vláda v minulých dnech rozhodla, že Česko poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na záchranu eura ve výši 38 miliard korun. EU však původně požadovala o 52 miliard víc.
