Policie se spletla a rozstřílela mu břicho. Po 23 letech vysoudil odškodné 150 tisíc

Marek Pokorný Marek Pokorný
5. 3. 2019 5:30
V prosinci 1995 vtrhla do rodinného domu tehdy 41letého Fehima Hanuši zásahová jednotka policie. Výsledkem byla přestřelka, při níž přežil jen zázrakem - osm střel mu skončilo v břiše a dvě zasáhly hlavu. Zákrok byl fatální chybou policie, která tak reagovala na udání ze znásilnění. V té době přitom již věděla, že jde o křivé obvinění a ani popis údajného pachatele neseděl. Policie navíc ani neměla povolení ke vstupu na pozemek a k domovní prohlídce. Až nyní, po 23 letech, přiznal soud Hanušovi za zásah, po němž strávil měsíc v bezvědomí v nemocnici s roztrženými plícemi či játry a doživotně poškozenými dalšími orgány včetně ztráty poloviny sleziny, odškodné.
Fehim Hanuša
Fehim Hanuša | Foto: Marek Pokorný

Krajský soud v Praze minulý týden rozhodl, že ministerstvo vnitra musí Hanušovi na bolestném a za ztížení společenského uplatnění zaplatit 150 tisíc korun.

"Je to absolutně směšná suma," konstatoval Hanušův advokát Petr Dvořák, který je připraven podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

I když už soudy v minulosti pravomocně potvrdily, že zákrok byl nezákonný, ministerstvo dál rezolutně trvá na tom, že vše bylo v pořádku. "Nebyl porušen zákon, na tom trváme, prostě nebyl," uvedla na dotaz Aktuálně.cz právní zástupkyně resortu vnitra Zuzana Rejmanová i přesto, že se již ministerstvo na základě dřívějších rozsudků muselo omluvit. Poté, co úřad dostane písemně rozsudek s přesným vyčíslením, ale podle Rejmanové peníze pošle.

Zavalitý blonďák vs. atletický brunet

Celý příběh započal poté, co čtyřiadvacetiletá Jaroslava J. z Hořovic přišla 8. prosince 1995 odpoledne na policii a popsala, že ji znásilnil zavalitý blonďák, původem asi z Jugoslávie. A popsala Hanušovo auto.

I když ještě tentýž den gynekolog po vyšetření Jaroslavy J. policii oznámil, že na jejím těle nenašel žádné známky znásilnění a dívka si vše nejspíše vymyslela, k zásahové jednotce se už tato informace nedostala. A druhý den po poledni - poté, co jej takřka 24 hodin sledovala - vtrhla se samopaly do Hanušova domu v Chlustině na Berounsku. Nezviklalo ji ani to, že Hanuša s havraními vlasy a vcelku atletickou postavou vůbec neodpovídal popisu zavalitého blonďáka.

Zásah nařídil tehdejší okresní ředitel policie Jiří Houba, který se během několika let vyšvihl až na post náměstka policejního prezidenta (v roce 2009 od policie odešel). A o oprávněnosti zákroku a povolání zásahové jednotky prý nikdy nepochyboval. "To jsme měli čekat, až pachatel znásilní někoho jiného?" divil se Houba následně v týdeníku Respekt otázkám a poukazoval na to, že měli informace, že je Hanuša ozbrojen. Během procesu se přitom prokázalo, že police v rozporu s předpisy vtrhla do domu bez varování a začala hned střílet.

Hanuša se po uvedeném zásahu a poté, co po mnoha měsících opustil nemocnici - již zcela zbaven obvinění - začal s policií a ministerstvem vnitra soudit. A chtěl kvůli zákroku omluvu a odškodné 81 milionů korun. Jak za škodu na zdraví, tak ze ztráty podnikání.

Další přestřelka a mrtvý policista

Ještě než soud rozhodl, dostal se Hanuša s policií do křížku znovu. A jejich střet v červenci 1998 skončil opět zraněním Hanuši a jeho syna - ale také smrtí jednoho policisty. Policisté Hanušovi kontrolovali doklady a on po vzrušené výměně názorů sedl do auta a začal odjíždět. Policisté jej začali pronásledovat a došlo k přestřelce.

Zatímco policisté tvrdí, že střílet začal Hanuša, ten tvrdil, že se jen bránil a přestřelku začali policisté. Soud nakonec poslal Hanušu na 25 let do vězení za vraždu policisty, jeho syn dostal čtrnáctiletý trest.

Tehdejší Hanušův advokát Václav Vlk je přesvědčen, že za uvedený střet může původní neoprávněný zásah policistů v roce 1995. Po předchozích problémech s policií a velkých zdravotních problémech, které mu způsobovalo rozstřílené břicho, byl Hanuša ve velmi špatném psychickém stavu.

"Měl doslova paranoidní představy. Bylo mu neustále špatně a všechno se mu hroutilo. Podlehl dojmu, že se tady proti němu spikli úplně všichni," popisoval v roce 1998 Vlk v týdeníku Respekt. "Byl vystaven perzekuci ze strany policie. Krátce před incidentem dokonce poslal stížnost ministru vnitra a žádal ho o schůzku," dodával tehdy.

"Policie mě neustále provokovala, aby mě dostala do problémů. Chtěla, abych stáhl žalobu," popsal Aktuálně.cz sám Hanuša, kterého policie před třemi lety po odpykání dvou třetin trestu podmínečně propustila na svobodu.  

Čtyřikrát se jej zastal Nejvyšší soud

Hanuša ve vězení na minulost nezapomněl a i v něm pokračoval v soudech - Krajský soud v Praze mu nejdříve dal zapravdu, že zákrok z roku 1995 byl nezákonný. Než se ale domohl pravomocného verdiktu, musel jeho případ řešit čtyřikrát Nejvyšší soud. Vrchní soud totiž opakovaně nerespektoval jeho nálezy a stavěl se za policii, která tvrdila, že bylo vše v pořádku.

Až v červnu 2016 Vrchní soud v Praze - donucen Nejvyšším soudem - pravomocně řekl, že zásah byl nezákonný a Okresní soud v Berouně vzápětí projednávat pozastavenou žalobu o odškodnění. Dřív podle tehdejší předsedkyně soudu Daniely Jandové nemohl, protože nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že zákrok byl nezákonný.

Prvoinstanční verdikt padl až loni v dubnu kvůli vypracování nového znaleckého posudku a tomu, že Hanuša se mezitím vrátil do Srbska.

Hanuša požadoval 30 milionů jako bolestné a následky na zdraví, 20 milionů za ztížené společenské uplatnění a 31 milionů jako ušlý zisk a náhradu ztráty podnikání. Jenže soud mu přiznal jen 396 tisíc bolestného a 266 tisíc jako náhradu za ztížené společenské uplatnění - tedy že ho stará zranění omezují v plnohodnotném životě a práci.

Nárok na odškodnění za ztrátu výdělku soud zamítl, protože Hanuša nedoložil, jak došel k uvedené částce. Neuznal přitom argument Hanušova obhájce, že by se mělo vycházet z průměrné mzdy či toho, kolik vydělal a zdanil Hanuša v minulosti.

Stal se z něj žebrák, tvrdí advokát

Hanuša se odvolal a případ proto po dalším téměř roce začal projednávat odvolací Krajský soud v Praze. K němu se Hanuša nedostavil - reportérovi Aktuálně.cz, který se s ním před časem telefonicky spojil, řekl, že nemá ani na jízdné a žije prý v Srbsku z podpory známých či přátel.

"Když to řeknu slovy pana Hanuši, tak musí žebrat," potvrdil to advokát Petr Dvořák na dotaz soudu, který se ptal, z čeho jeho klient žije, aby rozhodl o případném odpuštění soudních poplatků.

Odvolací poplatek sice soud nakonec odpustil, ale v odvolání vyhověl ministerstvu vnitra a odškodné snížil na necelou čtvrtinu. Prvoinstanční soud totiž podle odvolací soudkyně Petry Kubáčové použil při výpočtu odškodného špatnou vyhlášku. Škodu spočítal podle té z roku 2002, která výrazně zvýšila bodové ohodnocení jednotlivých zranění. Měl ale použít vyhlášku z roku 1965, která platila v době činu.

"Přestože o škodě na zdraví bylo rozhodováno až nyní, pořád to byla škoda, která vznikla v 90. letech minulého století, a měla by vycházet z vyhlášky, která odpovídá době, kdy ke škodě na zdraví došlo," konstatovala Kubáčová. Není proto možné, aby se odškodné výrazně lišilo proti podobným případům z té doby.

"Přitom bolestné bylo znalcem zvýšeno na dvojnásobek a nedá se dovodit, že by žalobce trpěl většími bolestmi než jiná osoba, která utrpěla tato zranění," konstatovala s tím, že není možné zvyšovat odškodnění neúměrně.

Odškodné se počítá podle bodového ohodnocení jednotlivých poranění. Znalec či soud je pak mohou násobně zvýšit podle dalších zvláštních okolností, například když zranění uvedeného člověka výrazně omezí v činnosti, kterou dříve dělal. Nebo jej učiní zcela závislým na svém okolí. To ovšem podle Kubáčové nebyl tento případ.

"V judikatuře vyšších soudů se desetinásobek uplatňoval jen u těch případů, kdy poškozený nebyl sám schopen se obsloužit, a tady přesto, že je zřejmé, že zranění byla obsáhlá, tak následky se v jeho životě neprojevují tak významně, aby se dalo uvažovat o podobných náhradách," konstatovala soudkyně.

 

Právě se děje

Další zprávy