Praha - Začalo to fatální chybou policie. Po vymyšleném udání v prosinci 1995 vtrhla v Chlustině na Berounsku do domu Fehima Hanuši. Překvapený muž se spolu se synem Fatmirem začal bránit legálně drženými zbraněmi a výsledkem byla přestřelka, po níž skončil tehdy jednačtyřicetiletý Hanuša s osmi průstřely břicha a dvěma zásahy do hlavy v nemocnici. Jako zázrakem po měsíci v bezvědomí a desítkách operací přežil.
Až po plných 21 letech přišlo částečné zadostiučinění: Vrchní soud v Praze ve středu rozhodl, že kosovskému Albánci má ministerstvo vnitra za tehdejší zákrok vyplatit odškodnění 300 tisíc korun. A veřejně se mu i omluvit.
Speciální jednotka policie zasahovala u Hanuši poté, co čtyřiadvacetiletá Jaroslava Jelínková z Hořovic přišla 8. prosince 1995 odpoledne na policii a popsala, že ji znásilnil zavalitý blonďák, původem asi z Jugoslávie. A popsala Hanušovo auto.
I když ještě tentýž den gynekolog po vyšetření Jelínkové policii oznámil, že na jejím těle nenašel žádné známky znásilnění a dívka si vše nejspíše vymyslela, k zásahové jednotce se už tato informace nedostala. A druhý den po poledni - poté, co jej takřka 24 hodin sledovala - vtrhla se samopaly do Hanušova domu. Nezviklalo ji ani to, že Hanuša s havraními vlasy a vcelku atletickou postavou vůbec neodpovídal popisu zavalitého blonďáka.
Měli jsme čekat, až znásilní někoho jiného?
Za zjevně chybný zákrok nebyl nikdy žádný z policistů potrestán. Zásah nařídil tehdejší okresní ředitel policie v Rokycanech Jiří Houba, který se během několika let vyšvihl až na post náměstka policejního prezidenta (v roce 2009 od policie odešel). A o oprávněnosti zákroku a povolání zásahové jednotky prý nikdy nepochyboval.
"To jsme měli čekat, až pachatel znásilní někoho jiného?" divil se Houba následně v týdeníku Respekt otázkám a poukazoval na to, že měli informace, že je Hanuša ozbrojen.
Hanuša se po uvedeném zásahu a poté, co po mnoha měsících opustil nemocnici - již zcela zbaven obvinění - začal s policií a ministerstvem vnitra soudit. A chtěl kvůli zákroku omluvu a odškodné třicet milionů korun.
Další přestřelka a mrtvý policista
Ještě než ale soud rozhodl, dostal se s policií do křížku znovu. A jejich střet v červenci 1998 skončil opět zraněním Hanuši a jeho syna - ale také smrtí jednoho policisty. Policisté Hanušovi kontrolovali doklady a on po vzrušené výměně názorů sedl do auta a začal odjíždět. Policisté jej začali pronásledovat a došlo k přestřelce.
Zatímco policisté tvrdí, že střílet začal Hanuša, ten tvrdil, že se jen bránil a přestřelku začali policisté. Soud nakonec poslal Hanušu na 25 let do vězení za vraždu policisty, jeho syn dostal čtrnáctiletý trest.
Hanušův advokát Václav Vlk je přesvědčen, že za uvedený střet může původní neoprávněný zásah policistů v roce 1995. Po předchozích problémech s policií a velkých zdravotních problémech, které mu způsobovalo rozstřílené břicho, byl Hanuša ve velmi špatném psychickém stavu.
"Měl doslova paranoidní představy. Bylo mu neustále špatně a všechno se mu hroutilo. Podlehl dojmu, že se tady proti němu spikli úplně všichni," popisoval v roce 1998 Vlk v týdeníku Respekt. "Byl vystaven perzekuci ze strany policie. Krátce před incidentem dokonce poslal stížnost ministru vnitra a žádal ho o schůzku," dodával tehdy.
Jen samé pochvaly
"Policie mě neustále provokovala, aby mě dostala do problémů. Chtěla, abych stáhl žalobu," popisuje sám Hanuša, který už je na svobodě - soud jej totiž loni na podzim podmínečně propustil po odpykání dvou třetin trestu.
Ač policisté předtím tvrdili, že je vysoce nebezpečný, ve vězení s ním problémy nebyly. "Průběh výkonu trestu byl bezproblémový. Neměl žádné kázeňské tresty, a naopak několik odměn," potvrdil Jaroslav Kneř, mluvčí jabloneckého soudu, který rozhodoval o Hanušově podmínečném propuštění. "Soud neshledal důvodnou obavu, že by pokračoval v trestné činnosti, kladně se vyjádřil vychovatel i probační úředník," dodal Kneř.
"S lidmi nemám problémy, jen s policií," dodává Hanuša.
Dvacetiletý ping-pong
Nicméně souběžně běžel Hanušův spor o odškodné za neoprávněný zásah v prosinci 1995. Krajský soud v Praze sice již koncem roku 1998 vynesl verdikt, že policie pochybila a zasáhla do Hanušových osobnostních práv. A přiřkla mu kromě omluvy, kterou měla policie zveřejnit v médiích, i odškodné tři sta tisíc korun.
Proti verdiktu se odvolal jak Hanuša - chtěl zvýšení sumy - tak ministerstvo. A poté nastal takřka dvacetiletý ping-pong, kdy vrchní soud čtyřikrát za sebou verdikt otočil a žalobu zcela zamítl. Ztotožnil se s odůvodněním policie, která uvedla, že zákrok byl oprávněný.
Pokaždé ale jeho rozhodnutí, podepsaná nejdříve soudkyní Naděždou Žákovou a poté Romanou Vostrejšovou, zrušil po Hanušově dovolání Nejvyšší soud a přikázal Vrchnímu soudu v Praze projednat případ znovu. A naposledy dokonce nařídil, aby jej místo Vostrejšové dostal jiný soudce.
"Jen tímto opatřením lze dosáhnout toho, aby tato věc byla co nejdříve a zákonu odpovídajícím způsobem odvolacím soudem rozhodnuta," uvedl Nejvyšší soud. Tomu především vadilo to, že Vrchní soud zcela nekriticky bral tvrzení policie, že bylo vše v pořádku, a sám vůbec nezjišťoval, zda byl její zásah opravdu oprávněný.
A poukázal na to, že například již rozhodnutí státního zástupce z roku 1996, které je ve spise, "naznačuje, že Policie ČR přistoupila k zásahu, přestože již bylo zřejmé, že k trestnému činu znásilnění vůbec nedošlo, přičemž jako pachatel uvedeného trestného činu nebyl označen žalobce, ale jiná osoba".
Napopáté vyhověl. Ale málo
Případ proto dostal na stůl soudce Roman Horáček a ten po krátkém jednání dal žalobě za pravdu. "Rozhodnutí prvoinstančního soudu bylo správné, žalobce byl postižen zásahem Policie ČR a má nepochybně právo na náhradu za intenzivní zásah do svých práv," uvedl Horáček.
Ministerstvo se tak má omluvit jak dopisem Hanušovi, tak inzerátem v MF Dnes a zprávou zaslanou ČTK. "Tam ji můžou převzít i jiná média," řekl Horáček. A podle něj je ale i dostatečné odškodnění ve výši 300 tisíc korun, jak již v roce 1998 rozhodl Krajský soud v Praze.
Sám Hanuša byl ale s verdiktem nespokojen a zváží dovolání. "Za dvacet let tři sta tisíc korun? To je směšné," říká. Podle něj je za zničení života a zdraví adekvátní původně požadovaná suma 30 milionů. "Ani na Balkáně něco takového není možné. Tam když policie udělá omyl, tak se automaticky omluví a i rodině finančně pomůže," popisuje Hanuša.
A zničené podnikání
Další jeho žaloby přitom má ještě soud na stole. Především tu za zničené podnikání, kdy si nárokuje dalších 52 milionů korun. Soudy dosud čekaly, jak dopadne jeho základní pře o zákroku policie v roce 1995.
Hanuša, který do Česka přijel v roce 1990 z Kosova, měl totiž firmu, která šila a dovážela džíny. "Vše fungovalo, chtěl jsem to rozšířit. Nyní je vše rozkradeno," říká muž, který podle svých slov nemá nyní kde bydlet a přespává, kde se dá, například na nádražích.
