reklama
 
 

Koupili statek, zhodnotili ho, soud jim ho vzal. Odškodní vás bývalý majitel v exekuci, rozhodl stát

18. 4. 2018
Manželé Faltýnovi by podle ministerstva spravedlnosti měli chtít peníze po bývalém dlužníkovi, za nějž zaplatili dluhy a který zásahem soudu dostal statek zpět, navíc zhodnocený rekonstrukcí. Jenže ten už má dalších šest exekucí.

České Budějovice - V neuvěřitelném začarovaném kruhu se ocitli manželé Faltýnovi z Českých Budějovic. Ti před čtyřmi lety koupili v dražbě statek poté, co zaplatili dluhy bývalého majitele, a dům předělali na penzion. Jenže před půlrokem jim jej soudy bez náhrady nečekaně vzaly, údajně kvůli pochybení exekutora při dražbě. Statek vrátili původnímu majiteli Milanu Krausovi, za nějž ony dluhy zaplatili.

O areál, který opravili, připravil Faltýnovy rozsudek Nejvyššího soudu. Manželé proto požadují odškodné po ministerstvu spravedlnosti. Jenže před několika dny jim přišlo odmítavé stanovisko. Byť ministerstvo uznává, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, způsobenou škodu mají chtít po tom, kdo na tom vydělal - tedy po předchozím majiteli Krausovi.

"Návrh na náhradu škody vůči státu může být úspěšně uplatněn až tehdy, pokud poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky na vydání neoprávněného obohacení vůči tomu, kdo toto obohacení bez důvodu získal," napsala manželům Faltýnovým vedoucí oddělení náhrady škody Marta Ublová.

Jenže je otázka, jestli od něj mohou něco dostat: Kraus, který statek dostal zpět, má totiž na sobě dalších šest exekucí. Faltýnovi se sice nyní chystají podat ústavní stížnost, ale bojí se, že exekutoři mezitím statek prodají v další dražbě.

Sám Kraus, který v minulosti býval ředitelem Jihočeské filharmonie, s Aktuálně.cz nekomunikuje a neodpovídá ani na zanechané vzkazy přes SMS či advokáta. Podobně údajně ztroskotala snaha advokáta Faltýnových: "S naším advokátem nekomunikuje. Jen se nechal slyšet, že po nás bude chtít přes jedenáct milionů za neoprávněné užívání statku," říká Jindřich Faltýn.

6 měsíců, nebo sedm dní?

Příběh začal v únoru 2014, kdy Faltýnovi za čtyři miliony korun koupili v dražbě statek v Dolním Třeboníně nedaleko jihočeského Velešína. O něco méně dali následně za rekonstrukci. Samotná dražba, která byla vyhlášena už v srpnu 2013, proběhla až po několika odkladech kvůli tomu, že dosavadní majitel Kraus postup exekutora napadal.

Poté následovalo kolečko soudů, na které se Kraus obrátil, přičemž napadal platnost dražby. Obecné soudy to odmítly, Krause se však zastal Nejvyšší soud a řekl, že exekutor pochybil - nevyčkal prý zákonem stanovených 30 dnů od vyhlášení dražby k jejímu uskutečnění. Soudy proto musely případ znovu projednat.

Nejvyšší soud přitom v tomto případě nečekaně změnil způsob výpočtu termínů pro dražbu. Zatímco exekutor vycházel z dříve běžného výkladu, že se lhůta počítá ode dne prvního vyhlášení dražby, Nejvyšší soud precedentně řekl, že i v případě posunutí data dražby se musí lhůty počítat od začátku, jako by šlo o novou dražbu.

Obecné soudy přesto následně opět daly za pravdu Faltýnovým, kteří se podle soudců stali majiteli statku oprávněně, protože dražba pravomocně skončila a vyhrála nejvyšší nabídka. Proto je případná chyba exekutora v minulosti o to, co zaplatili, nemůže připravit. Jenže znovu zasáhl Nejvyšší soud a tentokrát řekl, že se Faltýnovi vlastníky vůbec nestali. Ti tak museli letos v lednu statek vyklidit a bez náhrady ho předat zpátky Krausovi.

Exekutor nepochybil, tvrdí komora

"Absurdní divadlo pokračuje. Budeme muset podat žaloby na stát, na Krause, exekutora. Doba řízení a výsledek je ve hvězdách, další vydané statisíce na soudních poplatcích a advokáty jisté," konstatuje Jindřich Faltýn, který ještě doufá, že jim pomůže Ústavní soud.

Sám exekutor Marek Frank, který je pod dražbou podepsán, žádné pochybení nepřipouští. A za svého bývalého člena (Frank mezitím na post exekutora sám rezignoval) se staví i stavovská komora. Podle mluvčí Exekutorské komory Martiny Houškové vycházel Frank z tehdy běžně užívaného právního názoru, že nešlo o novou dražbu, ale jen posunutí jejího data, a tak byla povinná třicetidenní lhůta od ohlášení s velkou rezervou dodržena.

"Proto byl postup soudního exekutora potvrzen odvolacím krajským soudem a nelze jej považovat za chybný," uvedla Houšková. To, že Nejvyšší soud poté dosavadní praxi upravil, lze podle ní jen těžko přičítat k tíži exekutora.

autor: Marek Pokorný | 18. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama