Pavel zopakoval, že postup výběru bude průhledný. "Oslovil jsem široké spektrum právnických institucí, aby nominovaly vhodné kandidáty," uvedl. Připomněl také, že s výběrem kandidátů mu bude pomáhat skupina odborníků. "Celý proces budu průběžně a velice pečlivě sledovat a aktivně se ho také od počátku účastním. Nakonec vám navrhnu pouze takové kandidáty, s jejichž kvalitami budu sám naprosto souznít," zdůraznil prezident.
S žádostí o návrhy kandidátů se Pavel obrátil na 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Nominanty bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. Ústavní soudce Pavel jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a prezidentovým konzultačním panelem.
Kandidáty bude panel posuzovat na základě několika kritérií. Obsahovat budou profesní zkušenost, převahu by měli mít soudci obecných soudů a akademici, doplnit je mají i další profesionálové. Dalším kritériem bude odbornost, a to nejen v ústavním, případně mezinárodním a evropském právu, ale i v občanském, trestním nebo správním právu. Pavel už dříve podotkl, že hodlá zohlednit i hodnotovou orientaci a světonázor.
Tento týden Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že by to mohlo Ústavnímu soudu spíše prospět než uškodit. Média v posledních dnech spekulovala o tom, že by na ústavního soudce mohl být navržen dlouholetý poslanec Marek Benda (ODS).
Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. Už k 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.
Napravit vztahy mezi Senátem a Hradem
Pavel také mluvil o tom, že chce napravit vztahy mezi Senátem a Hradem. Zdůraznil, že se nechce věnovat sporům o své pravomoci a tedy o svou moc, ale že chce využívat svůj vliv zejména ve vztahu k vládě. Obecně se zmínil o zahraniční politice. Česko v ní musí mluvit jedním hlasem, řekl prezident v horní parlamentní komoře. Jeho vystoupení trvalo zhruba osm minut.
"Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí, aby byly založené na vzájemném respektu k našim ústavním rolím," řekl Pavel před senátory. Postoje svých předchůdců k Senátu označil za někdy problematické. Kritický byl k horní komoře zejména Pavlův předchůdce Miloš Zeman, jenž se o ní vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, a nabádal k jejímu "vyhladovění". Pavel věří, že jeho vztahy se Senátem budou "otevřené, korektní a vedené snahou nacházet společná řešení".
Za jeden ze společných úkolů pokládá prezident debaty o zahraniční politice. "Prostřednictvím pravidelných schůzek vrcholných ústavních činitelů a ministra zahraničí chci pomoci koordinovat zahraniční politiku," řekl Pavel, podle kterého bude mít předseda Senátu na těchto setkáních vždy důležitou úlohu. "Obzvláště v dnešní napjaté mezinárodněpolitické a bezpečnostní situaci je naprosto nezbytné, aby Česko mluvilo v zahraniční politice jedním hlasem," zdůraznil.
