Praha - Už víc než měsíc mají všechny politické strany, které hodlají kandidovat v nadcházejících volbách, povinnost evidovat veškeré příjmy a výdaje související s kampaní na transparentním, veřejně přístupném účtu.
Každá strana si ale povinnost danou novým zákonem, který platí od letošního ledna, vykládá jinak. Z účtu ČSSD lze třeba vyčíst, že 29. května strana utratila necelých 1300 korun mimo jiné za karafiáty pro předvolební mítink v královéhradeckém Kopidlnu.
Realisté ze svého volebního účtu zase poslali 25 tisíc korun bez uvedení majitele účtu či vysvětlení, k čemu konkrétně peníze posloužily. Podle mluvčí strany Jany Malíkové to způsobily krátkodobé technické problémy systému. ODS podle položek utrácela zatím nejvíc za billboardy a mediální reklamu. TOP 09 zase dala tento týden 30 tisíc za analýzu sociálních sítí a přes 300 tisíc korun utratila za předvolební průzkum.
Nejméně zatím z volebního účtu utrácelo hnutí ANO, z konta mu odešlo pouze něco přes 400 tisíc za inzerci v tisku a záloha šest tisíc korun na prezentaci v rámci závodu dračích lodí.
"Fakt to neřeším, to řeší ta paní (účetní - pozn. red.)," odpověděl na otázku Českého rozhlasu, podle čeho si stanovují výdaje na volební kampaň, šéf hnutí Andrej Babiš. Položky prý na transparentní účet budou vkládat až po splatnosti jednotlivých faktur.
ČSSD má zase vedle detailně rozepsaných a odůvodněných položek na transparentním účtu tisícové výdaje za "výběr z bankomatu" bez dalšího vysvětlení, na co byly peníze použité.
"Za volební výdaje by se měly počítat všechny výdaje, které jsou spojené s propagací politické strany v době od vyhlášení termínu voleb, mimo běžné výdaje spojené s chodem a provozem politické strany," cituje obecně zákon šéf Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěch Weis.
Babiš v citovaném rozhovoru odmítl i to, že by do nákladů patřila například propagační videa zveřejněná na Facebooku. Nový úřad ale tyto sporné příklady - jako videa či prohlášení na sociálních sítích - zatím zhodnotit neumí.
"Zákonodárce některé věci v rámci toho zákona vyjádřil velmi obecně. A bude na rozhodovací praxi úřadu, jakým způsobem bude ten či onen konkrétní případ posuzovat," říká Weis.
Že zákon nemyslí na detaily, připouští i jeden z jeho předkladatelů, exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD: "To je problém všech zákonů, že jsou do určité míry obecné a musí se vyložit a dotvořit až aplikací v praxi. Objevují se nové způsoby komunikace a tak dále. Takže nepochybně se budou vyskytovat problémy, na které bude potřeba reagovat novelami," dodává Dienstbier.
Sporné budou třeba případy, kdy politici navštíví veřejnou akci. "Pokud tam budou rozdávat letáčky nebo placky, kampaň to nejspíš bude. Ale není kampaní všechno, kde se politik objeví," myslí si Weis. Zvažovat bude jeho úřad i to, kolik strana platí svým mediálním poradcům a tiskovým mluvčím.
"Pokud je měla i před začátkem kampaně a berou stále stejný plat, pak to je v rámci běžného fungování strany. Nějaké mimořádné odměny nebo rozšíření PR týmu už by ale do nákladů na kampaň spadat mohlo," uvažuje.
Není to kampaň. Kdo dokáže opak, se ale neví
"Není to kampaň a dokažte mi opak," řekl o propagaci stranického projektu Vize 2035 na dotaz Českého rozhlasu šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Náklady spojené s jeho prezentací prý s kampaní pro nadcházející parlamentní volby v letošním roce nesouvisí. A tudíž je nehodlá počítat do limitu 90 milionů korun, které podle zákona může jedna politická strana za kampaň maximálně utratit.
Kdo a jak by takovou věc měl dokazovat, šéf kontrolního úřadu Weis říci neuměl. "My máme za úkol realizovat dohled a kontrolu nad konkrétní volební kampaní, která byla vyhlášená ve sbírce zákonů. Teď bych se k tomu nevyjadřoval. Náš úřad je strašně nový a politici i média zkouší, co ještě uneseme, na co schopní odpovědět jsme a na co nejsme," ukončil Weis rozhovor a položil telefon.
Zákon dává úřadu a jeho zaměstnancům značnou pravomoc. Právě oni budou prostřednictvím jednotlivých případů utvářet standard a pravidla toho, jakým způsobem můžou strany v předvolební kampaň platit. A jak neobcházet devadesátimilionový limit.
Úředníci budou v první řadě zkoumat finanční zprávy, které od politických stran dostanou, ale také podněty lidí. "Kdokoliv se může na úřad obrátit s podnětem k přezkoumání nějaké situace," potvrzuje Dienstbier. Proti rozhodnutí úřadu je jediná obrana - obrátit se na soud.
Sponzoři pod kontrolou
Nový zákon o financování politických stran pamatuje i na sponzory a podporovatele. Zavádí totiž takzvanou "třetí osobu", která přímo nekandiduje, ale vyjadřuje v předvolebním období politické názory. Taková osoba, fyzická i právnická, se musí registrovat právě u kontrolního úřadu. A stejně jako politické strany musí vést transparentní účetnictví. V případě parlamentních voleb pak může na kampaň utratit maximálně 1,8 milionu korun.
Pokud ho dárce nedodrží nebo daná pravidla poruší jinak, může mu hrozit od úřadu postih stejně jako klasické politické straně. "Pokud se prokáže, že takový subjekt nejednal po dohodě s partají, která by tím obcházela devadesátimilionový limit na kampaň, tak samozřejmě hrozí sankce přímo jemu," dodává Dienstbier. Opatření má zamezit tomu, aby někdo záměrně politickou stranu poškodil a diskreditoval.
Na transparentnost sponzorských příspěvků ale mají strany dohlížet samy. A v případě pochybností nebo nedodržení stanoveného postupu pro sponzory finanční dar vrátit. Děje se tak často. Tento týden třeba hnutí ANO vrátilo příspěvek jedné koruny od dárce, který do kolonky "účel platby" uvedl "příspěvek na kokain".
