Praha - Ve sněmovních volbách se potvrdil trend, že voliči upřednostňují novější formace, které se vymezují proti tradičním politickým stranám, které řídily vlády posledních 25 let. Kromě hnutí ANO slavili úspěch i piráti a SPD Tomia Okamury. Naopak oslabily strany podporující užší integraci v Evropské unii.
Babišovo hnutí se s výsledkem těsně pod 30 procent stalo bezkonkurenčním vítězem. Trestní stíhání jeho předsedy i místopředsedy v kauze Čapí hnízdo ve výsledku ANO neuškodily. Babiš po volbách potvrdil, že se bude ucházet o funkci premiéra a chce sestavit koaliční vládu. "Budeme jednat se všemi stranami a hnutími, které se dostaly do sněmovny," prohlásil šéf ANO.
Nemá však příliš nadějné vyhlídky, protože s ním naprostá většina ostatních stran včetně pirátů nechce vládnout. Míra odporu sice není u všech stejná, minimální shoda ale panuje v tom, že trestně stíhaného Babiše odmítají jako premiéra.
Klíčová otázka následujících týdnů tedy zní, jestli se některá ze stran nechá "zlomit". Hrát ve vládě druhé housle pod autoritativně založeným Babišem, který chce zavádět manažerský způsob řízení státu, nemusí být zrovna lákavá představa. Předseda ANO je však protřelý obchodník a jistě přijde s lákavými nabídkami.
S největší pravděpodobností se Babišovi rozplynul sen o vytvoření koalice s jedním slabším partnerem. Rozdělení mandátů nabízí jedinou takovou variantu, a to s druhou ODS. Předseda občanských demokratů Petr Fiala však těsně po volbách spolupráci s ANO znovu vyloučil.
Trojkoalice, nebo případně ještě širší sestava znamená pro ANO neúměrně horší pozici. Dva menší partneři by pro sebe mohli požadovat například polovinu vládních křesel, ačkoli by je počet poslaneckých mandátů k něčemu takovému neopravňoval. S takovým modelem, který fungoval ve zdejších vládách už v 90. letech, se Babiš pravděpodobně bude muset smířit.
Zevnitř ANO se ozvaly hlasy po obnovení současné koalice s ČSSD a KDU-ČSL. Matematicky taková varianta sice dává sněmovní většinu, po totálním volebním propadu sociálních demokratů je ale pravděpodobné, že tuto stranu čekají personální změny. Další čtyři roky vládnutí s dominantním Babišem, který ČSSD odlákal množství voličů, by mohly být pro stranu posledním hřebíčkem do rakve.
Teoretickou možností zůstává vytvoření koalice ANO s komunisty nebo Okamurovou SPD, která ve volbách skončila těsně čtvrtá. S takovou vládou by ale Babiš riskoval kritickou smršť u západních demokracií, ne-li nějaký druh sankcí, a možná i vzedmutí občanského odporu v Česku.
Prakticky vyloučena je varianta "demokratické" koalice bez ANO. I kdyby k sobě ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN přibraly ještě nevyzpytatelné piráty, zdaleka by nedosáhly na parlamentní většinu.
Politický hráč Zeman
Neopomenutelným politickým hráčem následujících týdnů bude bezpochyby prezident Miloš Zeman. Zatím se dá počítat s tím, že do premiérské funkce podpoří Babiše, jeho další kroky jsou ale velkou neznámou. Někdejším jmenováním úřednického kabinetu pod vedením Jiřího Rusnoka ukázal, že je schopen postupovat svéhlavě a využít své pravomoci na maximum. Svoji roli jistě sehraje i kampaň před lednovými prezidentskými volbami.
Jsou také další neznámé, například soudržnost stran v parlamentu. Zejména nových uskupení a riziko přeběhlictví, jež má v novodobé české politice slušnou tradici.
Kromě jasného vítězství ANO a úspěchu SPD a pirátů přinesly volby několik překvapivých výsledků. Asi nejsilnějším je strmý pád ČSSD. Navzdory tomu, že strana měla v uplynulých letech funkci premiéra a vláda celé období pohodlně plula na vlně hospodářské konjunktury, dostala ČSSD jen potupných 7 procent. Ztratila tak více než dvě třetiny mandátů a spadla na šesté místo v pořadí.
Dalším poraženým jsou komunisté, kteří s necelými osmi procenty zaznamenali nejhorší výsledek od sametové revoluce a ztratili přes polovinu mandátů. V předchozích volbách dostala KSČM téměř 15 procent hlasů.
Ztráty utrpěla i TOP 09, pro kterou bylo sčítání dlouho napínavé. Strana vedená Miroslavem Kalouskem se přehoupla před pětiprocentní hráz, nutnou pro vstup do dolní parlamentní komory, až před samotným závěrem sčítání. Zřejmě ji zachránily hlasy z velkých měst.
Lidovci a STAN by s dvojkoalicí uspěli
Jako zadostiučinění mohou volby brát nejen občanští demokraté, jejichž předseda Fiala tak nejspíš uhájí svoji pozici, ale také Starostové a nezávislí, kterým průzkumy po jejich letní odluce s KDU-ČSL nedávaly velké šance. Nakonec dostali mírně nad 5 procent. Z matematického hlediska se tak nepotvrdily obavy, že by společná koalice nepřekročila 10 procent. Lidovci si přitom pohoršili.
Ostatní strany skončily hluboko pod pětiprocentní hranicí. Katastrofálně dopadly volby pro Realisty, do nichž nalili peníze někteří podnikatelé včetně spolumajitele skupiny Penta Marka Dospivy. Nedosáhli ani na 1,5 procenta a nemají tak nárok na státní příspěvek pro strany. Ještě hůř si vedla "prezidentská" Strana práv občanů, sdružující fanoušky Miloše Zemana, která získala jen necelých 0,4 procenta odevzdaných hlasů.
