Vítězové a poražení: Herman i Semelová přišli o mandát. Bendu z ODS opět zachránilo kroužkování

Marek Pokorný Martin Ťopek Marek Pokorný, Martin Ťopek
21. 10. 2017 19:55
Ve sněmovních lavicích nebude ani nadále chybět poslanec ODS Marek Benda. Naopak se do ní nedostali exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) či současný ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), kterého přeskákal populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Marek Benda: Už záhy bude muset řešit žádost o vydání svého kolegy poslance.
Marek Benda: Už záhy bude muset řešit žádost o vydání svého kolegy poslance. | Foto: ČTK

Praha - Ani po 27 letech ve sněmovně nekončí poslanec Marek Benda. Politický matador z ODS, který se v minulých volbách dostal díky preferenčním hlasům do parlamentu z desátého místa, letos svůj výsledek zopakoval.

Byť jeho strana získala v Praze jen pět mandátů a Benda kandidoval z 6. místa, získal pátý největší počet preferenčních hlasů a těsně své místo ve sněmovně uhájil.

"Sám nevím, proč je zase poslední získaný mandát ten můj. Ale jsem za to vděčný, byť jsem dokonce kamarádům říkal, ať kroužkují Pavla Žáčka, že je to můj spolupracovník a kámoš. Pak mi říkali, že jsem blázen, protože jsem podporoval někoho, kdo mě přeskočil," říká Benda.

Že jsem tam dlouho? Za to můžou voliči

Kritiku, že je ve sněmovně příliš dlouho a měl by uvolnit místo, odmítá. "Sorry, ale pokaždé je to na přímé hlasy voličů, není to žádné rozhodnutí stranického sekretariátu. Vždycky jsem na místě, které je nevolitelné," poukazuje.

Díky preferenčním hlasům se do sněmovny za ODS dostane ze 17. místa i historik Pavel Žáček, který získal čtvrtý největší počet hlasů. Nejvíce lidí ale na občanskodemokratických kandidátkách kroužkovalo Václava Klause mladšího, který se posunul ze třetího na první místo.

Taktika posledního místa a očekávání "kroužků" nakonec pomohla v Praze Dominiku Ferimu z TOP 09, který se s druhým nejvyšším počtem preferenčních hlasů za Karlem Schwarzenbergem dostal do sněmovny. Pomohlo mu i to, že strana, která se během sčítání hlasů dlouho pohybovala pod pěti procenty, získala v Praze 12,6 procenta hlasů.

Na to, že TOP 09 získala celorepublikově jen 5,3 procenta hlasů, doplatil lídr v Královéhradeckém kraji a exministr zdravotnictví Leoš Heger. Mezi celkem sedm poslanců, kteří zasednou ve sněmovních lavicích, se nedostal. Předseda strany Miroslav Kalousek nakonec mandát obhájil.

Nekroužkujte mě, říkal. Voliči neposlechli

V Praze naopak přišly o svá místa poslanců jedničky kandidátek Marta Semelová (KSČM) a Daniel Herman (KDU-ČSL). Semelovou přeskočil její kolega Jiří Dolejš, Hermana pak populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

V Libereckém kraji pak jediné poslanecké křeslo kandidátky Starostů získal hejtman Martin Půta, který podobně jako Feri kandidoval z posledního místa. Ten přitom svou stranu chtěl jen podpořit svou tváří a voliče vyzval, aby jej nekroužkovali.

V Královéhradeckém kraji z 18 na druhé místo přeskákal ředitel Juty a současně senátor Jiří Hlavatý (ANO). Ten již oznámil, že se senátorského mandátu vzdá, na Hradecku se proto budou muset opakovat senátní volby.

Do sněmovny doskočil za ODS lyžař Janda

Jediné křeslo pro ODS na Vysočině získala Miroslav Němcová, když z druhého místa přeskočila jedničku kandidátky Jana Tecla. Do sněmovny doskočil i skokan na lyžích Jakub Janda, kterého kroužky posunuly ze čtvrtého na druhé místo ostravské kandidátky ODS.

V jihomoravském kraji se díky preferenčním hlasům dostal do sněmovny opět její bývalý předseda, sedmdesátiletý Miroslav Grebeníček, který kandidoval na šestém místě.

Krutě dopadlo ČSSD v Brně, kde dosud mělo šest poslanců, nově bude mít dva. Kromě lídra Bohuslava Sobotky se ze šestého místa dostal bývalý primátor Roman Onderka na úkor Sobotkova spojence a dosavadního předsedy poslaneckého klubu Romana Sklenáka.

V Libereckém kraji dokonce ČSSD nezískala ani jeden mandát, a tak sněmovnu opustí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Na jižní Moravě zase získal preferenční hlasy bývalý oblíbený hejtman za KDU-ČSL a starosta sportovní organizace Orel Stanislav Juránek, který se díky nim posunul ze sedmého místa na první.

Klaus mladší dostal po Babišovi nejvíc preferenčních hlasů. Na šampaňské to není, říká | Video: František Grossmann
 

Právě se děje

před 6 minutami

Počet obětí koronaviru ve světě překročil čtyři miliony

Počet obětí pandemie covidu-19 v noci na dnešek celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to propočtů agentury Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci také celosvětově monitoruje, vykazuje k dnešnímu ránu 3,84 milionu mrtvých. Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se poprvé prokázalo na konci roku 2019 v Číně a od té doby se virus potvrdil u více než 177 milionů lidí po celém světě. Česká republika je stále jednou z nejvíce zasažených zemí pokud jde o počet zemřelých i infikovaných v přepočtu na počet obyvatel.

před 22 minutami

První a dlouholetý prezident Zambie Kenneth Kaunda zemřel. Bylo mu 97 let

Ve věku 97 let zemřel v Lusace bývalý zambijský prezident Kenneth Kaunda. Informoval o tom ve čtvrtek večer současný prezident Edgar Lungu. Země bude za muže, který podporoval africký nacionalismus a stál v čele boje proti vládě bělošské menšiny v jižní Africe, držet třítýdenní smutek.

Kaunda byl v pondělí hospitalizován v lusacké vojenské nemocnici specializované pro pacienty s covidem-19. Podle úřadů byl léčen na zápal plic.

V šedesátých letech patřil Kaunda k vůdcům kampaně, která měla ukončit koloniální vládu v zemi, jež tehdy nesla název Severní Rhodesie. Zambijská republika byla vyhlášena v roce 1964, kdy byl Kaunda zvolen jejím prvním prezidentem.

Agentur AP napsala, že za své 27leté vlády podporoval africké nacionalistické skupiny, které vybojovaly nezávislost v sousedních zemích Angole, Mosambiku, Namibii a Zimbabwe. Umožnil také sídlit v Lusace straně Africký národní kongres, která byla zakázaná v Jihoafrické republice a bojovala proti tamnímu apartheidu.

Známé jsou fotografie, na nichž Kaunda tančil na summitu zemí britského Společenství v roce 1979 s tehdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. AP připomíná, že se ale Kaundovi nepodařilo přimět ji k uvalení sankcí na bělošskou vládu v Jihoafrické republice.

Další zprávy