V roce 2002 namaloval Antonín Střížek pro Státní operu oponu, jež byla součástí dekorace k novému nastudování pohádky Kouzelná flétna. Její výjev zobrazuje klíčovou scénu rituálních zkoušek prince Tamina, při nichž ho doprovází princezna Pamina. Jak sám autor říká, při tvorbě se nechtěl vracet do minulosti, šlo mu o vytvoření současného díla. Více než o narativní příběh chtěl zdůraznit hru a tvář barev.
Vedení Národního divadla se však na konci loňského roku shodlo, že pro oponu již nenajde využití, a rozhodlo se ji poslat dále.
"Oponu jsme nejprve nabídli jako nepotřebný majetek ostatním státním institucím. Zde se mohou přihlásit i další příspěvkové organizace. O oponu zprvu projevilo zájem divadlo F. X. Šaldy v Liberci, pro které ale byla nakonec bohužel nevyhovující," sdělil tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
V prvním kole nabídek pro státní instituce či příspěvkové organizace se nikdo další nepřihlásil a tak divadlo nabídlo oponu k odprodeji zájemcům z řad veřejnosti.
Příliš velká, aby o ni byl zájem, řekl znalec
Nejprve však bylo třeba určit cenu. Opona je 16 metrů široká a 9 metrů vysoká. A právě kvůli velkým rozměrům se zdálo, že se pro ni bude nový majitel hledat těžce. Soudní znalec Jan Štíbr odhadl cenu opony na 100 tisíc korun.
K tomu dodal, že vzhledem k limitujícím rozměrům je cena, za kterou je trh ochoten oponu odkoupit, nižší než cena, za kterou se podobná díla běžně prodávají. Takový cenový jev se podle něj vyskytuje zřídka. Rozdíl mezi stanovenou cenou a cenou tržní odhadl na 20 až 30 tisíc.
Odhad ceny zpochybnila soudní znalkyně Věra Čižmářová, podle níž by měla být prodejní cena minimálně jednou taková, tedy 200 tisíc korun.
"Vezme-li v úvahu, že opona byla vyhotovena v roce 2002 a musela splňovat vysoké protipožární předpisy, musela být vyrobena ze stěží hořlavé látky, jejíž cena není malá. To je technická stránka opony. Je zde ještě stránka umělecká, tedy i zhodnocení umělecké kvality. Posouzení stupně malířovy invence a zasazení jeho díla v rámci současného malířství," vysvětlila Čižmářová.
Pozastavila se i nad tím, že znalec Štíbr, který cenu opony určil, vycházel pouze z fotografií. "Soudní znalec musí vždy vidět dílo, které posuzuje. U posuzovaného díla je potřeba zjistit materiál a stav, a to dle mého názoru bez kontaktu s dílem nelze," dodala.
Znalkyně Dominika Machačová ale oponuje, že pokud je dílo všeobecně známé, je znám autor, technika, rozměry, aktuální stav, historie a další aspekty, hrubý cenový odhad z fotografie provést lze.
Oponu vystaví Národní muzeum
Ani za částku 100 tisíc korun se však zájemce z řad veřejnosti nehlásil. Ale dřív, než stát mohl uvažovat o zlevnění uměleckého díla, ozvalo se 9. ledna Národní muzeum a požádalo o její převedení do svých sbírek. "Pro nás je opona zajímavá nejen proto, že byla součástí scény Státní opery, ale také proto, že pokračuje v tradici ručně malovaných opon, které jsou typické pro předcházející období," uvedla vedoucí oddělení vnějších vztahů Národního muzea Lenka Boučková.
"Jakmile Národní muzeum oponu převezme, naši restaurátoři posoudí její stav a případně oponu zakonzervujeme a následně budeme restaurovat. Veřejnost ji pak bude moci vidět na výstavních projektech věnovaných českému divadlu, které pravidelně pořádáme. Kdy se k nám opona dostane, však zatím nejsme schopni říci," dodala.
Divadelní sbírka Národního muzea je nejvýznamnější a největší divadelní sbírkou v České republice. S divadelní tematikou nabízí v současnosti Národní muzeum návštěvníkům například výstavu Račte vstoupit do divadla.
