Praha - Naplnilo se, co předpovídali odborníci. Že budou stačit dva roky od novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause a v českých věznicích se zaplní zhruba polovina míst, která se díky prezidentskému pardonu začátkem roku 2013 uvolnila.
Důkazem jsou statistiky, které si od ministerstva spravedlnosti vyžádal deník Aktuálně.cz: zatímco po amnestii opustilo brány káznic 6 457 odsouzených, za poslední dva roky vzrostl počet vězňů o necelé tři tisíce, tedy přibližně o čtyřicet procent v porovnání s počtem osvobozených. Celkem si jich tak nyní za mřížemi odpykává svůj trest 16 440.
Z údajů sice nelze vyčíst, zda se za mříže vrátili výhradně amnestovaní (a je to i nepravděpodobné), ukazuje to však na jasný trend: dlouhodobě nelze počet vězňů snížit ani amnestií.
Plné věznice proto přiměly ministerstvo spravedlnosti, aby na začátku příštího roku otevřelo další věznici. Půjde o pobočku Vazební věznice Praha-Ruzyně ve Velkých Přílepech. Trest by si tady mělo v budoucnu odpykávat až 150 žen.
"Jiná věznice od amnestie prezidenta republiky nebyla otevřena," řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Úspory? 80 milionů
Klausova amnestie přitom přinesla i úspory. Ministerstvo nyní říká, že ušetřilo 80 milionů korun. Přibližně čtvrtinu částky - přes 23 milionů - resort použil na vylepšení podmínek ve vězení. Například pankrácká věznice otevřela nově zrekonstruované oddělení vazby.
"Ostatní prostředky byly využity na zlepšení stravní dávky pro vězně, na obnovu technických zařízení - například detekční rámy a rentgeny, eskortní vozidla, zdravotní technika -, na údržbu dalšího majetku a na nákup materiálu pro vlastní výrobu, zejména oděvy," podotkla mluvčí Hrochová.
Amnestie se týkala 111 tisíc lidí
Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla celkově více než 111 tisíc odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 tisícům lidí a zmíněných téměř šest a půl tisíce odsouzených bylo propuštěno na svobodu.
Největší rozpory vzbudil takzvaný druhý článek Klausovy amnestie. Bývalý prezident v něm zastavil vyšetřování závažných hospodářských kauz, které se táhly déle než osm let. Podle zveřejněných údajů se tato část novoroční Klausovy benevolence týkala bezmála 500 případů a škody šly do miliard korun.
Přesné vyčíslení ale Nejvyšší státní zastupitelství ani ministerstvo spravedlnosti nikdy nedokázaly spočítat.
Miliardové kauzy zastaveny
U osmnácti veřejně známých případů, které svým objemem patří k největším a u nichž již soudy většinou rozhodly, že definitivně končí, se škody pohybovaly v řádu desítek milionů a celkově dosahovaly až k dvěma miliardám.
Našly se ale i výjimky. Třeba případ údajně zkorumpovaného konkurzního soudce Jiřího Berky, u něhož Nejvyšší soud řekl, že kauza bude pokračovat.
O autorství sporné amnestie se vedly dlouhé spory a okolnostmi vyhlášení se zabývala i policie. Že by v ní hrály roli úplatky, ale vyšetřovatelé nezjistili a nakonec kauzu odložili.
Vyšetřování odstartoval článek deníku Aktuálně.cz, který zveřejnil část policejního odposlechu, na němž tehdejší premiér a předseda ODS Petr Nečas své sekretářce a současné manželce Janě Nečasové (dříve Nagyové) říká, že šlo o výměnu podpisů. Nečas spolupodepsal amnestii Václava Klause a ten na oplátku souhlasil s takzvaným daňovým balíčkem.
