Zájem o očkování u praktických lékařů současně klesá. Lidé se totiž v době, kdy lékaři vakcíny ve svých ordinacích neměli, nechali raději očkovat v očkovacích centrech. "Když bylo potřeba co nejdříve naočkovat co největší množství rizikových obyvatel, vakcíny pro praktiky prostě nebyly. Teď, kdy je jich relativní dostatek a společnost je promořená, už není koho v ordinacích očkovat. Kdo z rizikových skupin chtěl, už naočkovaný je," popisuje situaci praktický lékař z Brna Martin Benda.
Potvrzuje to i místopředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šubrt, podle kterého se právě z toho důvodu praktikům v poslední době nedaří dodané dávky vakcíny vyočkovat. "Nyní, když už nedostatek vakcín není takový problém, je musíme naopak často vylévat, protože pacientů, kteří se chtějí očkovat, je málo," říká.
Když lékaři dostanou vakcíny a nedaří se jim je vyočkovat, už je dodavateli nemohou vrátit, protože již nemají jak zaručit, že dodrželi podmínky skladování. Pokud se tedy pacient nedostaví nebo lékařům nejde nikoho sehnat, nezbývá jim nic jiného než látku vylít.
"Spousta lékařů je nyní velmi frustrovaných. Mají pocit, že 'zradili' své pacienty, když neměli včas vakcíny. A když je dostali, už o ně nebyl zájem," říká praktická lékařka z Prahy Ludmila Bezdíčková.
Praktici mají větší problém látky vyočkovat i z toho důvodu, že Česká vakcionologická společnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv doporučily, aby se AstraZenecou a vakcínou od společnosti Johnson & Johnson neočkovali lidé mladší 60 let, protože u nich ve velmi vzácných případech vzniká po očkování těmito látkami nebezpečí trombózy. Mladší lidé by proto raději měli využít jiné vakcíny, které jsou již v Česku široce dostupné.
Stále však platí, že výhody očkování těmito vakcínami převažují nad případnými komplikacemi, které se objevují velmi vzácně. Lidé, kteří již mají první dávku za sebou, by si měli dojít i na druhou dávku, přestože jsou mladší 60 let.
I kvůli tomu však praktikům často dělá problém vytvořit skupiny na přesný počet pacientů tak, aby se jim podařilo skladovanou látku vyočkovat včas. Lidé se z termínů odhlašují a někdy ani nedorazí, protože třeba změnili názor. "Zrovna dnes se nám pacient rozhodl z ničeho nic na druhou dávku AstraZenecy nepřijít, protože si přečetl, že je nebezpečná a že mu jedna dávka stačí. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale prostě nechtěl," vysvětluje lékařka z Prahy Linda Baxová.
Redakce Aktuálně.cz oslovila ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s dotazem, co na takový postup praktiků říká, na otázky však neodpověděl. Oficiální čísla ministerstva zdravotnictví však uvádí, že od začátku očkování bylo znehodnoceno pouze 2276 dávek vakcíny, v nich jsou však započítány i ty, které musely být zničeny například kvůli vadnému uzávěru lahvičky.
Očkování se přesouvá k praktikům
Před časem však již ministr prohlásil, že očkování proti koronaviru, podobně jako proti většině nemocí, bude do budoucna především na praktických lékařích. K přesunu má dojít hned, jakmile se uzavřou velkokapacitní centra. "Asi budou fungovat ještě menší očkovací místa v rámci nemocnic, základ bude ale u praktiků. Na tom jsme dohodnutí a předpokládáme, že ten přechod by mohl nastat v průběhu září," řekl před časem ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Praktici mají navíc dostat i vakcínu od firmy Pfizer, kterou dosud neměli. Právě to jim podle Vojtěcha umožní očkování plně zajišťovat ze svých ordinací. Místopředseda Šubrt říká, že většina lékařů s tím počítá. "My víme, že bude někdy v budoucnu nutné přeočkování a že tuto agendu budeme muset zvládnout. Očkování jako takové není nic složitého a ze zkušenosti mohu říct, že není žádný problém naočkovat dvacet i více pacientů za den," vysvětluje.
S tím souhlasí i Bezdíčková, podle které ale velmi záleží na celkové vakcinační strategii. "Ve spolupráci s menšími komunitními očkovacími centry si dokážu představit, že bychom to zvládli. Otázkou ale je, kdo by v nich pracoval. Praktici jsou natolik vytížení, že si to lze jen stěží představit. Ale možné to je, záleží však na tom, kdy se bude přeočkovávat a zda lidé vůbec budou chtít," upozorňuje.
Problém je také u dodavatelů, říká Šubrt
Lékaři se ale obávají, že se u praktiků bude chtít očkovat naprosté minimum pacientů. To již totiž mohli udělat, a jinde. Problémy jsou podle nich také s logistikou vakcín, která očkování v ordinacích komplikuje.
"Například vakcína Moderna se dodává pouze ve stodávkovém balení, to je problém. Pokud by ale distribuce byla schopna zavážet pouze menší množství dávek tak, abychom je spotřebovali přesně pro objednané, zvládli bychom to, protože vakcínu lze skladovat pět dnů v běžné lednici. Záleží to tedy na pružnosti dodavatelů, kde je současně problém," vysvětluje Šubrt.
Spousta lékařů si tak plně funkční systém očkování dokáže představit pouze v případě, že by byla dobře vypracovaná logistika. Někteří už ale v současné době přenesení očkování do jejich ordinací dokonce nevidí jako přínosné. "Z mého pohledu jsem maximálně zklamán přístupem vlády, která nás naprosto obešla a nabídla nám očkovací látky, které už nikdo nechce. Jsem unaven a očkovat nebudu," říká praktik z Prahy Přemysl Nový.
Pro některé skupiny je ale očkování u praktických lékařů zdaleka nejlepší možností, tvrdí Bezdíčková, a to hlavně pro nejvíce ohrožené, jako jsou senioři, kteří mají se svými lékaři často blízké vztahy a důvěřují jim. Týká se to také chronicky nemocných nebo imobilních pacientů, za kterými lékaři musí často dokonce dojíždět. "Systém by ale neměl být závislý jen na jednom způsobu. Myslím si, že k tomu, abychom to zvládli, by měla stále fungovat alespoň menší očkovací centra a také mobilní týmy," uzavírá.
