Autoři průzkumu upozorňují, že u velkých stran může být statistická chyba až tři procentní body.
"Koalice Spolu se etabluje jako společná značka, protože v rámci našeho šetření byla častěji spontánně zmiňována než koalice Pirátů a Starostů," uvedl analytik Kantaru Ondřej Ryboň. Do koalice Spolu přináší více hlasů ODS, která posílila o dva až dva a půl procentního bodu. "Ale je to v rámci statistické chyby, takže to nemusí nic znamenat," podotkl Ryboň.
Čtvrtá SPD by nyní měla 12 procent, komunisté by s pěti procenty byli na hraně proniknutí do sněmovny. Sociální demokraté získali v průzkumu čtyři procenta, koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků 3,5 procenta a hnutí Přísaha 2,5 procenta.
Od posledního průzkumu, který agentura Kantar CZ zveřejnila před měsícem, klesla podporu koalice Pirátů a STAN o tři procentní body. "Jedno procento jde za Piráty, jedno za Starosty a jedno procento je takový trest za koalici jako celek," řekl Ryboň. Koalice Spolu posílila o dva procentní body.
ANO si pohoršilo o 2,5 procentního bodu. Podle tvůrců průzkumu za tím může být i nesouhlas s personálními změnami ve vládě. S odvoláním ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nesouhlasilo 67 procent lidí. "Proti odvolání jsou především voliči opozičních stran, ale i dvě třetiny voličů ANO a KSČM a tři čtvrtiny voličů ČSSD," uvedl Ryboň. S odvoláním ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nesouhlasí zhruba tři pětiny lidí, Ryboň upozornil, že proti je 58 procent voličů ČSSD.
Pokud by strany kandidovaly samostatně, pak by vyhrálo ANO s 20 procenty, Piráti by měli 19 procent, ODS 11,5 procenta, Starostové a SPD shodně 11 procent, TOP 09 by získala 6,5 procenta, komunisté pět procent a mimo sněmovnu by zůstali se ziskem 3,5 procenta lidovci, kteří jsou součástí koalice Spolu.
Podle Ryboně se z dlouhodobého hlediska přesouvají voliči ANO především k SPD, komunistům a Přísaze.
K volbám by bylo nyní ochotných jít 79 procent lidí, což je výrazně více než v posledních volbách v roce 2017, kdy účast činila zhruba 61 procent. "Nicméně musíme dát pozor na to, že toto není volební účast, ale číslo, které indikuje ochotu jít v současné době volit. Víme, že ta účast je vždy trochu nižší. Reálný odhad je 64,5 procenta," uvedl Ryboň.
Noví voliči se podle něj mobilizují hlavně proto, že chtějí změnu ve vedení země a mají zvýšený zájem o politiku kvůli dění v posledních měsících. Trend se projevuje ve všech sociodemografických skupinách. "Nové voliče přitahují obě koalice, SPD, ale také nové uskupení typu Přísaha nebo hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES," dodal Ryboň.
Místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová míní, že Petříček měl po prohře s vicepremiérem Janem Hamáčkem v souboji o předsednické křeslo sociální demokracie odejít sám. "Politicky jsme se rozešli z mnoha různých důvodů," uvedla. Naopak místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se shodli v tom, že Petříčkovo odvolání nebylo zodpovědné, když část členů vlády už měla informace o případu Vrbětice.
Maláčová a Richterová se pozastavili nad výměnou Blatného. Podle místopředsedkyně Pirátů byl konstruktivní a snažil se jednat a věcný důvod pro jeho odvolání neexistoval. "V rámci toho, jak funguje vláda, to byl nadprůměrný výkon," řekla. Maláčová poznamenala, že na vládě řekla, že všichni její členové toho vědí o epidemii koronaviru víc než nynější ministr Petr Arenberger.
Průzkum se uskutečnil od 12. do 30. dubna. Na otázky týkající se podpory koalic odpovědělo 929 lidí, na dotazy k podpoře jednotlivých stran 978 respondentů.
