Foto: Aktuálně.cz

Jiří Šigut

"Ráno zkontrolujete vůz, navléknete ochranný oblek. A pak si nasednete do sanity a celý den jezdíte." Tak popisuje běžný den moravskoslezského záchranáře během covidové pandemie Jiří Šigut.

On i jeho kolegové jsou zvyklí na ledacos - vyjíždí ke zlomeným nohám, infarktům i dopravním nehodám, jakožto členové týmu pro specializované činnosti nemají s prací s infekčními pacienty problém.

Co ale záchranáře v období šíření koronaviru zaskočilo, je razantně zvýšený počet výjezdů. "Průměrně se nyní vyjíždí k desíti nebo jedenácti případům za směnu. Z toho může být odhadem čtvrtina covid pozitivní pacienti. Pro záchranáře je to extrémní číslo," popisuje Šigut.

A není to jen o tom, že je výjezdů více. Zatímco standardní výjezd trvá podle Šiguta asi hodinu, zásah u covidového pacienta se může protáhnout i na hodiny dvě. Záchranáři si musí nasadit ochranný oblek, pokud ho na sobě ještě nemají, a také provést dekontaminaci vozu.

Aby Šigut šetřil časem i materiálem, oblek často nesundává. Někdy v něm tráví i deset hodin. "Pak jsme ještě rádi, když pacienta přijme první nemocnice, do které přijedeme. Často je odmítají, protože nemají kapacity," popisuje. 

Záchranáři tak jezdí od případu k případu a přichází o krátký čas na základně, během kterého si byli zvyklí ohřát oběd nebo si zajít na záchod. "Sedíte celý den v autě, kafe si dáte leda na benzínce," říká.

Upozorňuje také, že se mu jen výjimečně stává, že by jej lidé přivítali s respirátorem. Vždy je pak musí vyzvat, aby si jej nasadili. "Dříve se roušky, hygiena a podobné věci striktně dodržovaly, dnes už je to freestyle. Lidé si buď myslí, že covid dostat nemohou, když jsou očkovaní, nebo jsou lajdáci a kopou proti systému. Přitom je klíčové, abychom respirátory i nadále nosili. A to se netýká covidu, ale třeba i chřipky," říká.